Toaleťák zmizel za dopoledne
Blonďatá prodavačka s trvalou říká: „Nemám.“ Odpovídá redaktorovi na otázku, zdali mají v obchodě toaletní papír. Měli ho minulý týden ve čtvrtek a zmizel za dopoledne. Před třiceti lety, konkrétně koncem dubna roku 1988, to byla realita.
Pro mě, jakožto dítě vyrůstající v divokých devadesátkách, je toto naprosto nepředstavitelné.
Před jiným obchodem čeká fronta různě starých lidí jak jinak než na toaletní papír. Mají v něm zásoby na dopoledne.
Pět tisíc tun nestačilo
Redaktor se ptá Ing. Jaroslava Martince, čím to je způsobeno. Ten v reportáži konstatuje, že nedostatek toaleťáku není problém pouze hlavního města, a je to problém dlouhodobější. Místní výroba toho času neměla dostatečné výrobní kapacity na to, aby poptávka po toaletním papíru byla uspokojena.
V Československu se vyrobilo jen pět tisíc tun papíru ročně. „Všechny linky v českých zemích jedou v tuto chvíli na čtyři směny. To znamená provoz je téměř nepřetržitý a další zvýšení výrobního programu je prakticky nemyslitelné,“ uvedl redaktor Petr Studenovský v 88. v jiné televizní reportáži.
Vedení ÚV KSČ to řešilo tak, že sem toaleťáky nechali importovat z jiných socialistických zemí . „Tisíc tun toaletního papíru v objemu dvanácti milionů korun. Víme, že tím situaci plně nevyřešíme, nicméně z hlediska časového překlenutí to má výrazný efekt pro zásobování vnitřního trhu,“ řekl televiznímu reportérovi na jaře 1988 Ing. Martinec.
Předsednictvo ÚV KSČ nakonec rozhodlo, že budou vystavěny nové kapacity na výrobu toaleťáku, a také o dovozu z Rakouska a Číny.
Místo toaleťáku noviny nebo svačinové ubrousky
„Já, narozený 1976, si na tuto nejednu krizi toaletních prostředků socialistického režimu dobře vzpomínám. Používali jsme tehdy zmuchlané noviny,“ vyjádřil se na svém Facebooku prezidentský kandidát Marek Hilšer.
„Jsem ročník 73 a pamatuju si to dobře a navíc jednu takovou socialistickou libůstku – takový tvrdý, jakoby povoskovaný toaletní papír – skládané útržky v balíčku – ten neutíral, ale roztíral,“ napsal na Facebooku Martin B.
„Nedostatek toaletního papíru v minulém režimu si taky dobře pamatuji. Nikdy jsme ale místo toho nepoužívali noviny, probůh! V záloze byly ještě svačinové ubrousky nebo skládaný toal. papír, jeho použití bylo spíš za trest, to je pravda,“ uvádí paní Lenka.
Kromě nedostatku toaletního papíru se dámy potýkaly s nedostatkem vložek. „Stály jsme na ně dlouhou frontu po chodníku, kolem jelo auto se zahraniční značkou a spolujezdec si nás natáčel. Jak jsme se tehdy styděly,“ poznamenala paní Eva.
