Podle žebříčku byla nejnavštěvovanějším místem ve Středočeském kraji kostnice v části Kutné Hory Sedlec. Tu navštívilo přes 431 tisíc turistů. Druhé místo obsadil chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, kam zavítalo 340 tisíc turistů. Jako třetí se v kraji umístil Průhonický zámek a arboretum s 259 tisíci turisty. Čtvrtým nejnavštěvovanějším místem je muzeum Škoda Auto v Mladé Boleslavi s 254 tisíci návštěvami. Hrad Karlštejn navštívilo 228 tisíc lidí a skončil až na pátém místě. Pro srovnání Pražský hrad za stejné období navštívilo 2,3 milionu turistů, lanovku na Petříně 2 miliony a pražskou zoologickou zahradu pak 1,4 milionu turistů.
„Přehled návštěvnosti turistických cílů byl sestaven na základě sledování návštěvnosti nejvytíženějších objektů. Data zahrnují návštěvnost domácích i zahraničních návštěvníků. Seznam přesto není vyčerpávající. Žebříček má tedy pouze orientační charakter a neslouží k hodnocení výkonnosti jednotlivých cílů či provozovatelů,“ vysvětluje metodický postup sběru dat Markéta Vogelová z Institutu turismu agentury CzechTourism.
Průhonický zámek je spolu s Průhonickým parkem o rozloze 250 ha národní kulturní památkou a součástí světového dědictví UNESCO. Přírodně krajinářský park založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Využil členité údolí potoka Botiče a jeho přítoků Dobřejovického a Zdiměřického potoka, použil původní domácí dřeviny v kombinaci s dovezenými cizokrajnými dřevinami. Jako základ parkové kompozice založil mistrně volené průhledy. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů střídal s lučními plochami, rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích. Výsledkem jeho celoživotního úsilí je vrcholné krajinářské dílo světového významu, jež vytvořil vlastním originálním způsobem.
Kromě významu umělecko-historického je park cenný i dendrologicky, jako sbírka domácích a cizokrajných dřevin – okolo 1600 druhů. Výjimečná je sbírka rododendronů čítající okolo 8000 kusů ve 100 druzích a kultivarech. K Průhonickému parku patří také cenné genofondové sbírky soustředěné v Botanické zahradě na Chotobuzi a dendrotéka – sbírka šišek. Park je zároveň nejvýznamnějším krajinným prvkem jihovýchodně od Prahy a též důležitým útočištěm všech organismů v této krajině.
Průhonický zámek získal současný vzhled koncem 19. století. Jižní křídlo zámku, tzv. Malý zámek, bylo přestavěné při celkové úpravě z bývalého předzámeckého pivovaru, bylo nejdříve spojeno s kostelíkem průchodní zimní zahradou, která byla v roce 1928 přestavěna v obydlí. Jeho severní fronta je přizpůsobena fasádě románské, jižní nese terasu otevřenou na Podzámecký rybník, je opatřena řadou štítů, odvozených volně z motivů Valdštejnského paláce v Praze. Ostatní část Malého zámku je neorenesanční a bohatě zdobená sgrafity. V severním průčelí vyniká střední část s volutovým štítem s hodinami, ukončeným věžičkou.
Velký zámek přestavěný z původní tvrze má dnes půdorys do podkovy, protože architekt Stibral vyboural část jižního křídla a otevřel dvůr terasou nad rybníkem, ze které je krásný výhled do parku. Zbytek přestavěl a zvýšil a umístil zde rytířský sál s kazetovým stropem. Průčelí Velkého zámku nebylo proti dřívějšímu stavu podstatně pozměněno.
Zámecké sklepy, vytesané ve skále, jsou částečně rekonstruované a v části vyzdobeny drobnějšími Schwaigrovými freskami. Na jedné z nich je znázorněna renesanční hostina, na protější stěně humorný turnajový souboj, na stropě Bacchus se znaky a Bacchus a Noe přijímající z rukou Hospodinových vinný hrozen, na třetí rokoková pijácká scéna.
Vnitřní prostory zámku jsou nové, naposledy rekonstruované v roce 2010, ze starších dob se tu uchovala jen dvoje kamna. Jedna jsou barokní, z plasticky zdobených a pestře polévaných kachlů, druhá z konce 18. století, z kachlů plochých, bílých a zdobených figurálním dekorem.
Česká republika je vnímána zejména jako země s bohatým historickým a kulturním dědictvím. A není divu. Jsme totiž jednou ze zemí s největší hustotou hradů, zámků a zřícenin. Turisté a výletníci vyhledávají také přírodní atraktivity. Velké pozornosti se těší třeba České Švýcarsko. Zájem o dovolenou v tuzemsku v posledních třech letech výrazně roste. V roce 2014 trávilo dovolenou v Česku 7,5 milionu domácích turistů, v roce 2017 již 9,8 milionu.
