Jedinou cestou, jak snížit množství odpadu ukládaného na skládky a dát mu šanci na recyklaci a další využití, je třídění odpadu. Tím šetříme přírodní zdroje i energie potřebné při výrobě nových obalů nebo výrobků. A zároveň se do ovzduší neuvolňuje tolik skleníkových plynů. Naštěstí odpady už běžně třídí tři čtvrtiny z nás a většinou to děláme už automaticky a máme to zažité.
Dotřídění odpadů na lince
Odpady shromážděné v barevných kontejnerech míří na třídicí linku, kde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl. V ČR zatím převládá ruční dotřídění papíru a plastů, lídrem v technických inovacích je dotřídění skla, kde jsou využívány automatické linky. Je to dáno tím, že pro recyklaci skla je nutné dodržet velmi přísné požadavky na množstvích nežádoucích příměsí, které jsou v řadě případů velmi striktní. Nicméně, plně automatická linka je investičně a provozně nákladná a má smysl o ní uvažovat v případě, že na ní bude směřováno odpovídající množství odpadů. První taková plně automatická linka v ČR je v provozu v Brně. Zvládne vytřídit plast, papír i kovové obaly a obslouží i široké okolí Brna. Podstatou moderní technologie jsou optické senzory, které dokáží rozlišit a separovat různé druhy odpadů rychleji a efektivněji, než dosavadní způsob ručního dotřiďování.
Využití vytříděného papíru
Nejběžnějším způsobem recyklace papíru je jeho opětovná výroba v papírnách. V nich se papír ve velké nádrži s vodou rozmixuje na řídkou kaši obsahující papírová vlákna. Ta se postupně zbaví nečistot, jako jsou kancelářské sponky, okénka z obálek a další nežádoucí příměsi. Poté se přidají potřebné suroviny a tato směs se nanáší na papírenské síto, kde se již tvoří tenká vrstva papíru. Následuje její lisování, hlazení a sušení. Výsledkem je role papíru, která se může použít na výrobu nových papírových výrobků. Papírenské vlákno se dá v průměru recyklovat 5 až 7krát, každou recyklací se ovšem zkracuje. Další možností recyklace papírových odpadů je výroba tepelných izolací, nasávané kartonáže, příměsí do stavebních hmot, energetické využití, nebo i výroba kompostu a bioplynu.
Plasty ze žlutého kontejneru lze znovu využít
Plasty roztříděné podle druhů a slisované v balících putují z dotřiďovacích linek ke zpracovatelům. Zde se drtí, čistí a přetvářejí na suroviny vhodné pro výrobu finálních produktů. Nejběžnějším produktem recyklace plastů je takzvaný regranulát. Je vstupní surovinou pro výrobu nových plastů v podobě malých peciček. Regranulované plasty najdete v řadě nových plastových výrobků. Například v PET láhvích, odpadkových koších, pytlích, květináčích, ale i v kancelářských pomůckách a dílech pro automobilový průmysl. Z některých jednodruhových vytříděných plastů se mohou vyrábět textilní či technická vlákna. Z nich poté koberce, výplně do zimních bund, dek a spacáků, čalounění aut, mikiny, trika a dresy. Nejširší využití v tomto ohledu má PET. Jiným druhem zpracování plastů je tavení a intruze do forem. Takto vznikají transportní palety, kanálové vpusti, plotové laťky, protihlukové zábrany a další povětrnostním vlivům velmi odolné výrobky. Novou, rozvíjející se metodou zpracování plastů je tzv. chemická recyklace. Jde o proces, kde se plasty depolymerizují a vznikají tak původní chemické látky pro jejich opětovnou výrobu.
Sklo lze recyklovat prakticky donekonečna
Používání tříděného skleněného odpadu představuje ve sklárnách značné úspory energií a primárních surovin. Při tavení je možné podle technologie využít 30 – 85 % tříděného skla. Střepy, které se přidávají ke sklářskému kmeni, jsou společně s dalšími přísadami taveny při teplotách kolem 1200-1600°C. Z roztavené hmoty je možné vyfouknout nebo odlít nové výrobky. Velkou výhodou recyklace skla je fakt, že ho lze recyklovat stále dokola. Vytříděné sklo lze alternativně využít na výrobu tepelných izolací v podobě skelné vaty nebo pěnového skla.
Nápojové kartony se hodí k recyklaci
Pro zpracování nápojových kartonů se využívají dva způsoby. V papírnách, protože obsahují kvalitní papírová vlákna, kde se stejně jako sběrový papír rozmixují ve vodní lázni. Tato vlákna se pak použijí na výrobu nových papírových výrobků, třeba papírových tašek, krabic či sešitů. Zbylý polyetylén a hliník je využíván při výrobě rámů oken, některých autodílů, nábytku či střešní krytiny. Nebo je lze využit jako palivo do cementáren. Druhou možností je výroba stavebních a izolačních desek. Nápojové kartony se rozemelou a následně se při teplotách okolo 170°C lisují do stavebních desek, které mají podobné vlastnosti a využití jako sádrokarton.
Kov přetavíme na nové výrobky
Kovové odpady se zpracovávají v hutích a slévárnách kam doputuje až 99 % vytříděného kovového odpadu. Z něj pak můžou vzniknout nové výrobky nebo obaly. Velké kusy kovů se opakovaně taví a získává se tak nový materiál při nižší spotřebě energií. Drobnější kovový odpad, jako jsou plechovky, víčka a další obaly se mohou zpracovávat mechanicky na drtě, granálie a prášky, které se dále využívají v metalurgii jako oxidační činidla, suroviny pro výrobu barev, svařování, či výrobu ohňostrojů. Existují však i technologie, kde se tenkostěnný hliník, třeba nápojové plechovky, dál zpracovává k výrobě plechu pro další plechovky.
Více informací a dalších zajímavostí, včetně praktického rádce „kam správně třídit různé druhy odpadu“, najdete na www.jaktridit.cz.
Zdroj: EKO-KOM
