Obsahuje nejen velké množství vitaminů B a C
Při bouřlivém kvašení hroznů dochází k odbourávání cukru, jeho přeměně na alkohol a tvorbě dalších produktů kvašení, třeba oxidu uhličitého, který mu dává příjemnou svěžest. Navíc je velmi zdravý, neboť obsahuje velké množství vitaminů B a C, stopové prvky a bílkoviny, které upravují zažívání, zlepšují stav nehtů, vlasů a pokožky. Obsah tiaminu působí na lepší srdeční činnost, kyselina nikotinová a nikotinamid zabraňují nervovým a kožním poruchám. Kyselina pantotenová chrání lidské tělo proti onemocněním sliznice a zažívacího ústrojí. Burčák tedy velmi příznivě působí na trávicí ústrojí a přispívá k vyčištění organismu.
Způsob prodeje je velmi důležitý
Vzhledem k tomu, že je náročný na přepravu, skladování a správný okamžik konzumace, je nejlepší jej nakupovat ve vinném sklípku, rovnou od vinaře. Návštěva vinařské oblasti však není často dost dobře možná, proto vinaři a someliéři doporučují nakupovat burčák v zavedených vinotékách. Dobrý obchodník musí pečlivě dbát na hygienu a kulturu prodeje. Samozřejmostí je informovat kupujícího o odrůdě hroznů, ze kterých je vyroben, původu, to znamená z jaké vinařské oblasti, podoblasti a obce pochází a o výrobci, který jej vyrobil.
Při jeho přepravě nesmíme lahve nebo demižony pevně zazátkovat, protože stále se tvořící oxid uhličitý by způsobil jejich prasknutí. Dopravní přesuny na větší vzdálenost burčáku nesvědčí, klesá tím jeho kvalita. Proto buďme ostražití při koupi u stánkařů podél silnic. Ti sice mohou nabízet i dobrý a kvalitní burčák, ale pokud jej bezpečně nepoznáme, raději bychom jej kupovat neměli. Ne zřídka se stává, že u silnice prodávají směs burčáku a moštu.
Není burčák jako burčák
Dobrý burčák od nedobrého poznáme nejen zrakem, čichem a chutí, ale i sluchem. Ten kvalitní je kalný, ale ne příliš a má okrovou barvu. Narezlý až průhledný vzhled mohou být prvními ukazateli toho, že je nápoj naředěn vodou. Naopak tmavohnědý odstín může být důsledkem obsahu jablečného moštu. Vůně nám taky mnohé prozradí. Při čichnutí musíme velmi dobře cítit odrůdu vína, z které byl vyroben, naopak tu nesmí být ani stopa po zápachu hniloby nebo zatuchliny. Pokud tam je, svědčí to buď o špatné surovině, nebo chybách ve výrobním procesu. Protože burčák stále kvasí, jsou ve sklenici vidět drobné bublinky uvolňujícího se oxidu uhličitého, které putují směrem vzhůru a jakmile dojdou k hladině, slyšíme jejich jemné prasknutí. Burčák není určen ke skladování, ale k okamžité konzumaci. Pokud ale nestihneme vypít všechno dnes, stejně dobře si na něm pochutnáme i zítra. Je dobré uskladnit jej v chladnějším prostředí, tím se zpomalí průběh kvašení.
Každý den jiná chuť
Burčák se může prodávat pouze od 1. srpna do 30. listopadu a smí být vyroben jen hroznů vypěstovaných a zpracovaných na českých vinicích. A protože neustále kvasí, má každý den jinou chuť. Podle stadia kvašení rozlišujeme několik jeho fází. Každému chutná jiná, ale obecně je za tu nejlepší považována ta, kdy nápoj takzvaně vaří. Burčák tedy může být sladký – má typickou moštovou chuť, kdy převažuje cukr nad alkoholem a chutná spíše ženám, ve varu – množství cukru, alkoholu a kyselin je harmonicky vyrovnané, jedná se o nejlahodnější fázi burčáku, po zlomení – v chuti začínají být patrné kyseliny a chuť alkoholu převažuje nad sladkostí, řezák – v této fázi je oblíbenější u mužů, neboť chuť cukru pomalu zaniká a začíná převažovat alkohol, poslední fází je mladé víno – je chuťově ustálené, téměř čisté, a vůně odrůdy, z které vznikl, je výrazná. Oblíbenost burčáku se rok od roku zvyšuje a stále je třeba mít na paměti, že jeho pití může být zrádné. Neměli bychom k němu přistupovat jako k moštu nebo ovocné šťávě, protož obsah alkoholu od jednoho do sedmi procent samozřejmě působí. Ale na druhou stranu, pakliže byl kvalitní, ráno nás hlava bolet nebude.
Téměř výhradně český fenomén
V Rakousku, Německu a na Slovensku je také značně oblíbený, avšak v jiných zemích jeho konzumace příliš rozšířena není. Ve většině jazyků ani neexistuje ani slovíčko vyjadřující jeho pravý význam.
Burčák se nejčastěji dělá z nejranějších odrůd vinné révy, jako je Muškát moravský, Irsai Oliver či Veltlínské červené rané, v pozdější fázi také Müller Thurgau a Veltlínské zelené. Běžně hrozny dozrávají koncem srpna nebo během prvních týdnů v září a pak už je jen krok k burčáku, který nesmí chybět na žádné oslavě vinobraní nebo Svatováclavských slavnostech. Letos si všechno nějak pospíšilo…
A dejme pozor – s burčákem se neťuká! Tuto výsadu má u vinařů až mladé víno.
