Sloni spí nejen krátce, ale tuto krátkou dobu mají navíc ještě rozdělenou do několika dalších, ještě kratších úseků. Nejvíce spí v noci a vědci se původně domnívali, že se budí za úsvitu.
Prvotní obraz o sloním spánku vznikl na základě pozorování slonů žijících v zajetí. Jedna z prvních studií z roku 1938 se věnuje spánku cirkusových slonů indických a afrických.
Jejich studium v přirozených podmínkách ve volné přírodě však naplno umožnila až moderní elektronika. Na jejím základě vědci zjistili, že dosavadní představy o spánku volně žijících zvířat měli zkreslené. V zajetí je to totiž výrazně jiné, zvířata mají k dispozici pouze omezený prostor, cítí se mnohem více v bezpečí než ve volné přírodě, a to navíc bez vynakládané energie na získávání potravy. V těchto podmínkách spí zvířata mnohem déle než ve volné přírodě.
Jihoafricko-americký vědecký tým pod záštitou johannesburgské univerzity se na spánek volně žijícího slona afrického zaměřil důkladněji. Vědci použili elektronické zařízení, které se běžně využívá ke sledování lidského spánku. Přístroj se připíná na zápěstí a zaznamenává zrychlené pohyby ruky. Delší dobu, po kterou je ruka v klidu, pak vyhodnotí jako spánek. V případě slonů se tímto pro slony upraveným přístrojem vědci rozhodli takto sledovat pohyby sloního chobotu, který dobře reprezentuje sloní aktivitu.
Zoologové pro své sledování vybraly dvě vůdčí slonice dvou různých stád z národního parku na severu Botswany. Po více než měsíčním pozorování se ukázalo, že obě sledované samice spaly v průměru pouze dvě hodiny za den, což je nejkratší prokázaný spánek mezi savci na světě. Potvrdila se hypotéza, že nejvíce toho sloni naspí v noci. Neprobouzejí se však s úsvitem, ale vlivem změn vlhkosti vzduchu a také teploty.
Sloní nespavost má své důvody. Evolučně k ní byli dotlačeni celou řadou vlivů. Nezanedbatelnou roli zcela určitě hraje jejich velikost a rostlinná potrava, která není dostatečně výživná. Sloni tedy téměř veškerý čas musí věnovat krmení. Pastvou tráví asi osmnáct hodin denně. Ukázalo se také, že i sloni prchají před nebezpečím, a to samozřejmě též v noci, takže případná představa, že takto velkému zvířeti v přírodě nic nehrozí a může tak nerušeně spát, zcela jistě neodpovídá skutečnosti.
I když mezi savci sloni v pomyslném žebříčku nespavosti určitě vedou, oproti některým ptákům však vypadají jako lenoši. Například rorýsi obecní tráví převážnou většinu času mezi podzimním odletem do teplých krajů a jarním návratem ve vzduchu. Někteří z nich se po dobu celých deseti měsíců nedotknou pevného podkladu. Po celou tuto dobu spí za letu a usínají zřejmě jen na velice krátké chvilky.
