Úřadujícími královnami současných diet jsou ketodieta, paleodieta a řízený půst. Každá z nich je vhodná pro určitý typ lidí. Mohou pomoci, ale to, co nenahradí, je přirozený pohyb, kterého máme v našem životě pomálu. Současná doba tomu nahrává do karet. Proč se při obouvání ohnout, když máme nazouvací lžíci? Proč si kupovat boty s tkaničkami, když si můžeme pořídit boty s přezkami na suchý zip? Proč vařit, když si můžeme zajít pro hamburger nebo hotovku? A proč bychom měli běhat do schodů, když nás vyveze výtah?
A je tu ještě i toto: krmíme se virtuální realitou a zapomínáme, že ti, kdo se hýbou, nejsme my, ale jiní. Že se hýbou za nás. Potvrdila to v pořadu Dvojka moderátorce Tereze Kostkové i MUDr. Kateřina Cajthamlová, která se nyní kromě diet věnuje i psychoterapii: „Lidský druh nezná situaci, že bychom se nehýbali a jenom žili ve virtuální realitě…Havlíček říká (myšleno s humorem), že nejjednodušší je nesportovat, nevařit, nejíst.“
Ing. Petr Havlíček, výživový poradce, k dnešnímu hektickému přístupu k jedení ještě říká: “Jídlo je také o chuti, emoci, sdružování…není důležité jen co jíme, ale i jak jíme.“ Budeme v budoucnu jídlo jen pít jako „nutriční drink“? A kdy se sejde rodina u společného stolu?
Co je ketodieta?
Tato dieta má ještě jiné názvy, proteinová nebo nízkosacharidová. Nebo také „blesková“. Názvy nám napoví, na co se zaměřuje. Čeho je v ní minimum a čeho maximum. Jak působí. Účinkuje velmi rychle. Na minimum se omezí sacharidy ve prospěch proteinů. Hodí se však pro situace vysoké nadváhy a jde o krátkodobý časový záběr. Za několik týdnů se může vysoká nadváha zredukovat o množství kil, až o deset, šestnáct. V roce 1921 dr. Russel Wilder použil základ této diety pro léčebné účely. Potom ji zkoumali další odborníci. Zjistili, že ke snížení váhy dochází redukcí tukových zásob, a ne redukcí aktivní svalové hmoty. Jako záložní zdroj energie vznikají tzv. ketolátky.
Tato dieta se neobejde bez proteinových jídel a dietních ketoprogramů, které mají tři fáze: první fáze je redukční, druhá stabilizační a třetí preventivní, zaměřená na snížení případného jojo-efektu. Ve druhé fázi už je jedno dietní jídlo nahrazeno zpětně jídlem běžným, ve třetí fázi už se jedná o „vrácená“ jídla běžná dvě. Musí se ale pít hodně čisté vody. Je to dieta krátkodobá a svým způsobem striktní: stačí jeden rohlík, jedno pivo, a je neúčinná. A my se musíme vrátit zpět na startovní čáru.
Paleodieta, dieta lovců mamutů?
Paleodieta vznikla v 70. letech a jejím objevitelem byl dr. Walter Voegtlin. Vypozoroval, že naši dávní předkové neměli civilizační zdravotní problémy jako my. Byli založeni fyzicky a měli blízko k přirozeným potravinovým surovinám. „Talíř“ našeho pradávného předka měl vzorec 1:1:1. Dvě třetiny tvořily potraviny rostlinné, jednu třetinu potraviny živočišné. Prioritou jsou dnes u této diety potraviny nutričně hodnotné a skladbou vyvážené. Pak mohou pomoci při zdravé redukci váhy, zvýšení HDL „hodného“ cholesterolu, snížením rizik zánětů, přinést více zdraví a tím i energie a výkonnosti.
Tato dieta by vyhovovala člověku této výkonové doby, ale dřív člověk více pracoval fyzicky, kdežto dnes se zvyšuje podíl psychické pracovní činnosti a místo hutných těžkých jídel upřednostňujeme jídla lehká. Snaží se také eliminovat kvůli stabilizátorům a éčkám průmyslově zpracované výrobky, ale my jsme jimi doslova obklopeni, a ne každý má možnost si na vlastním poli pěstovat biopotraviny se vzornými nutričními hodnotami. Paleodieta říká „ano“ masu, rybám, ovoci, zelenině (i té kvašené), probiotickým potravinám, kefírům, panenským olejům. Také však živočišným tukům (což má své kritiky). „Ne“ říká rafinovaným olejům, mléčným výrobkům včetně vajec, umělým sladidlům, kakaovým výrobkům a kávě. Také však luštěninám (což má také své kritiky). Vyřazuje z jídelníčku i průmyslově zpracovanou drůbež kvůli nadbytku prozánětlivé mastné kyseliny omegy 6. Obě, omega 6 i omega 3, jsou důležité, ale v jejich vyváženosti. My máme nadbytek omegy 6 a nedostatek omegy 3. Nadbytky omegy 6 vedou právě k civilizačním zdravotním problémům, jakými jsou například metabolický syndrom nebo Alzheimerova choroba.
Z paleodiety původní se vyvinuly další varianty, některé ještě přísnější, jiné však tolerantnější k mléčným výrobkům, luštěninám a sóje. Tato dieta považuje za velmi důležitý vydatný spánek, psychickou hygienu a pohodu a víc pohybu (jako měli naši předkové, i když i oni měli určité zdravotní problémy, ne však ty ryze civilizační, spíš z nedostatku hygieny).
Noční nájezdy do ledničky a řízený půst
Jak vznikla tato dieta? Odborníci, dietologové, říkají, že někteří lidé nemohou o sobě říci, že by se ládovali „jako otesánci“. V čem je tedy problém? „Otesánci“ popisují, jak vlastně to jejich „neládování “ probíhá. Oni se skutečně naráz nenaládují. Oni ale jedí „nonstop“. Kolikrát proto ani nevědí, že jedí. Jsou to „maličkosti“, které se kaloricky za den a často i noc nakumulují. Tu uždibují, tady ochutnávají, tam zas ukusují.
Někteří se kvůli tomu ani v noci nevyspí, mají stále hlad, nemohou nevšímavě projít kolem ledničky. To je paradoxní situace. A v tom má právě pomoci řízený půst. Ohlídat zejména tekutiny i sacharidy, vyčlenit zvlášť dobu jedení a klidu od jídla jako dvě vyvážené části dne. Jde o „čas jídla“ a „čas klidu“. Nejsou tu ani tak „nařízené“ a „zakázané“ potraviny, i když některé jsou vhodné a jiné méně vhodné, ale vše je založeno hlavně na časovém seřízení jídelníčku. Tak si může metabolismus odpočinout, nadechnout se. Samozřejmostí je pitný režim a dostatek vlákniny. Velkou výhodou je to, že v „čase jídla“ se může organismus (ve zdravé míře) zasytit. Je proto možné tuto dietní akci zařazovat déledobě a účinně pracovat s jojo-efektem.
