Renée Friedmanová, která v Britském muzeu pracuje jako kurátorka, se svojí pracovní skupinou v Egyptě objevila hřbitov z období okolo roku 2000 př. n. l. Našli v něm mumifikovaná těla tří žen, z nichž jedna měla viditelné tetování. Také u druhých dvou těl bylo tetování zjištěno, ovšem až při mnohem podrobnějším zkoumání, na záběrech pořízených infračervenou kamerou. Tato tetování totiž pouhým okem vidět nebyla…
Odtud vedl už jen pouhý krůček k nápadu doktorky Friedmanové zkontrolovat pomocí infračervené kamery též ostatní, již dříve nalezené mumie. Podrobným průzkumem pomocí infračervených kamer pak postupně procházela mumifikovaná těla ze sbírek Britského muzea. U dvojice z mělkého hrobu egyptského naleziště Gebelein z doby asi 3351 – 3017 př. n. l., které spadá do tzv. předdynastického období, tedy před sjednocení Egypta a rovněž i před vládu prvních faraonů, měla doktorka Friedmanová úspěch. K mumifikaci těchto dvou těl došlo zcela přirozenou cestou, na poušti v písku dostatečně vyschla.
Na mumii ženy z Gebeleinu se pod infračervenou kamerou objevily čtyři za sebou jdoucí stejné motivy, jež připomínaly velká písmena S. Podobný motiv se nachází také na keramice z tohoto předdynastického období. Jednu paži ženy pak zdobil symbol připomínající zahnuté hole, které se používaly při soudobých rituálních tancích.
Tetování muže pak pro vědce bylo skutečně velkým objevem. Na jeho paži se nacházely tmavé šmouhy, kterým doposud nikdo nevěnoval nikterak zvláštní pozornost. Infračervená termografie však i v tomto případě prozradila tetování, velice pozoruhodné hned ze dvou důvodů. Doposud se vědci domnívali, že ve starém Egyptě byly tetovány pouze ženy. Navíc mumie muže z Gebeleinu se tak stala nejstarší známou mumií s vytetovanými figurálními motivy. Konkrétně se jednalo o vyobrazení dvou zvířat s rohy, v nichž vědci identifikovali paovci a pratura. Oba tyto motivy se vyskytují též na uměleckých dílech předdynastického období.
Konkrétní význam tetování té doby nám není přesně znám, zřejmě se však specificky nejednalo pouze o dekorativní účel. Mohlo kupříkladu vyjadřovat společenské postavení jedince, sílu, odvahu nebo i další zvláštní, netypické schopnosti. Ale samozřejmě mohlo být rovněž jen pouhou ozdobou… Jindy, jako v případě již zmiňovaného Ötziho, zřejmě přinášelo například i léčebné účinky.
Ötzi, nejstarší známá evropská přirozená lidská mumie, byl nalezen v 90. letech minulého století v Ötzalských Alpách, zamrzlý v ledu. Pochází z období asi 3300 let př. n. l. a zemřel ve středním věku, pravděpodobně na zranění způsobené jiným člověkem. Jeho mumie vydala díky své zachovalosti vlivem zamrazení v ledu pro vědce velice cenné informace, kromě jiného i takové detaily, jako je 61 tetování po celém těle v podobě symbolů, geometrických obrazců, svislých a vodorovných čar. K závěru, že měly mít léčebný účinek, vedla vědce skutečnost, že se nacházejí na akupunkturních drahách…
