• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Zřícenina i sídlo hodné návštěvy samotného císaře. Historie v lázních Kynžvart

    6.11.2020
    Další fotky

    Kynžvartský středověký hrad založil Přemysl Otakar II., aby střežil hranice a také chebskou obchodní stezku. Ruiny hradu se až do dnešních dnů tyčí nad městem Lázně Kynžvart, a to ve vzdálenosti přibližně jeden kilometr od města. Zříceninu hradu najdeme mezi Šibeničním vrchem a Špičákem na Hradním (nebo též Zámeckém) vrchu. Vidět zde můžeme doposud poměrně dobře zachované zbytky obvodových zdí a také pozůstatky strážní věže s hladomornou.

    Bývalý hrad je volně přístupný pro veřejnost, avšak přístup k němu je fyzicky náročnější, neboť stezka na Hradní (Zámecký) vrch je skutečně poměrně strmá. Tato zřícenina patří k nejvýše položeným hradům v České republice, stojí v nadmořské výšce 824 metrů. V roce 1623 se hrad stal majetkem rodu Metternichů a na konci třicetileté války, v roce 1647, byl obléhán a dobyt jak Švédy, tak císařským vojskem a následně pobořen. Část zdiva pak byla v 80. letech 17. století použita na stavbu zámku Kynžvart. Hrad již následně nebyl obnoven.

    Naopak bezbariérový přístup nám nabízí zámek Kynžvart, jež se rozkládá na okraji stejnojmenného města. Na svém starém rodovém panství si zde zřídil letní sídlo obratný diplomat a rakouský kancléř stojící za porážkou Napoleona Bonaparte, konzervativní i současně pokrokový Klemens Wenzel Nepomuk Lothar von Metternich (15. května 1773 – 11. června 1859).

    Po stopách historie města Kynžvart, kde měl rakouský kancléř Metternich své letní sídlo

    Přestavbu panství Metternich realizoval velice moderně a luxusně ve stylu vídeňského klasicismu. Architektem byl již tehdy uznávaný Pietro di Nobile (11. října 1774 – 7. listopadu 1854). Kancléřovým úmyslem bylo vybudovat zde sídlo hodné i návštěvy samotného císaře. Tomuto záměru odpovídá rovněž i rozsáhlý park v anglickém stylu v okolí zámku o rozloze 291 hektarů, který je výsledkem práce vrchního zahradníka císaře Františka I. Johanna Riedla von Leuenstern. Jeho velice propracované dílo obklopuje v původní koncepci zámek Kynžvart dodnes.

    Hrad Valdštejn si připomíná rod Valdštejnů. Pány tu byli dvakrát

    Ve vlastních prostorách zámku najdeme nejen knížecí interiéry Metternichů, ale i rozsáhlé, cenné sbírky, a to nejen ve věhlasném Kabinetu kuriozit, který obsahuje například staroegyptské mumie, antické archeologické nálezy a nevybuchlou bombu z atentátu na Napoleona III. Seznámit se zde však můžeme i s množstvím osobních předmětů známých historických osobností. Prohlédnout si můžeme kupříkladu psací stůl Alexandra Dumase nebo kabelku Madame Pompadour.

    Prvním kustodem zámeckého muzea byl chebský kat Carl Huss, známý regionální historik, jehož nejcennějším dílem je čtyřdílná Chebská kronika, ve které nalezneme mnoho příloh a pramenné dokumentace.

    FOTO: Zámek Kynžvart

    Zámek Kynžvart - Zámek KynžvartZámek Kynžvart - Prince Metternich by LawrenceZámek Kynžvart - Carl HussZámek Kynžvart - zámek KynžvartZámek Kynžvart - Kynžvart
    Další fotky
    Zámek Kynžvart - Hrad KynžvartZámek Kynžvart - Hrad Kynžvart


    Nepřehlédněte