Jednou z ozdob a kulturních center Prahy 6 je Pelléova vila v Bubenči. Jejím autorem je architekt a stavitel Rudolf Koukola a dům postavil pro svoji tchýni.
A jeho jméno nese také řepská škola v Socháňově ulici. Právě rameno této ulice, vedoucí ke škole, bylo nyní pojmenováno po legendárním letci
Výstavba splaškové kanalizace v Kamýcké ulici v Suchdole pokročila.
Od soboty 14. července do 28. srpna bude úplně uzavřen úsek Kamýcké ulice od Kosovy až po Dvorskou, respektive po hranice Prahy.
Investorem této stavby je Technická správa komunikací, zhotovitelem Pozemní komunikace Bohemia.
V Přední Kopanině na severozápadním kraji Prahy mají hospodský orloj. Tedy časoměrné umělecko-řemeslné mechanické zařízení visící od roku 2013 u stropu restaurace „U housliček“ na adrese K Padesátníku čp. 10 (v budově úřadu městské části). Orloj je zapsaný agenturou Dobrý den do České databanky rekordů jako nejoriginálnější a nejmenší orloj v České republice.
Má podobu zavěšeného kruhového tácu, na němž stojí budova hospody s kostelní věží. Na věži jsou umístěny dva ciferníky, vytvořené z porcelánových pivních podtácků, a kohout popíjející pivo. Na orloji se objevují motivy jednohlavých karet německého typu. Česká databanka rekordů eviduje rozměry orloje 100 × 120 centimetrů.
V sobotu nabízí Jílové u Prahy hudební lahůdku – Jurkovič Open Air, festival věnovaný památce kytaráře a muzikanta Petera Jurkoviče (1951 – 2015).
Právě se ve vybraných pražských trafikách objevilo prázdninové dvojčíslo humoristického měsíčníku SORRY, které vydává naše vydavatelství A11.
Světe div se, Pražan nejenže se dočkal tunelu Blanka, ale dožil se i zprovoznění garáží na tzv. Prašném mostě v ulici Milady Horákové na pomezí Hradčan a Střešovic.
Letní oddechová plocha v Dejvicích na Vítězném náměstí, kterou Praha před několika týdny otevřela pro veřejnost, nabízí během prázdnin spoustu aktivního i atraktivního vyžití.
Francouzský historik Ernest Denis o něm napsal, že „měl všecky vlastnosti výborného venkovského faráře, byl veselý, dobré mysli, omezeného vědění, bázlivý a úzkostlivý. Tento panovník, jehož vláda je jednou z nejkrvavějších v dějinách, neměl ani kapku žluči… Jsa povahy mírné, ctnostný bez boje, vedl život jednotvárný a pokojný uprostřed svých dětí. Byl velmi něžný, laskavý ke svým sluhům, jimž rád odpouštěl jejich poklesky. Okolo sebe rád viděl tváře spokojené, byl štědrý, ba až marnotratný…“ Ferdinand II. Habsburský nebo Štýrský, římský císař, český a uherský král, se narodil 9. července 1578 jako nejstarší syn arcivévody Karla II. Štýrského (1540 ve Vídni – 1590 ve Štýrském Hradci) a Marie Anny Bavorské (1551 v Mnichově – 1608 ve Štýrském Hradci).
Národní technické muzeum v Praze (NTM) je největší českou institucí specializovanou na muzejní sbírky technického charakteru. Muzeum bylo založeno 5. července 1908 jako Technické muzeum Království českého.
Malostranský hřbitov se skutečně nachází v Praze na Smíchově, u hranice s Košíři. Původně byl založený při epidemii v roce 1680 a sloužil pro umrlé na mor z Malé Strany. Při hřbitovu byl i morový špitál s kaplí Narození Panny Marie.
Jako morový sloužil i při dalších epidemiích v letech 1713-14 a1771-72.
Jako hřbitov pro Malou Stranu, Hradčany a Smíchov sloužil v od zákazu pohřbívání uvnitř města Josefem II. v roce 1787 do roku 1884, kdy rozrůstající se zástavba dosáhla až ke hřbitovu.
V roce 1703 – v té době byl hřbitov také obehnán zdí – tu byla postavena kaple sv. Rocha. V roce 1715 zanikla špitální mariánská kaple a na jejím místě byla vyzdvižena kaple Nejsvětější Trojice, v roce 1724 přestavěná Kiliánem Dientzenhoferem. Kaple pak byla ještě jednou přestavena v duchu empíru, kostel byl dokončen v roce 1837.
V roce 1855 utrpěl kostel i hřbitov při povodních, voda tu byla přes metr vysoko. O sedm let později byl hřbitov rozšířen.
Správa pražských hřbitovů na návrh radního pro sociální oblast pana Daniela Hodka nově kategorizuje hřbitovy, které má ve své správě, do čtyř skupin podle jejich vybavenosti.
Na 23 z 29 hřbitovů pak sníží cenu nájmu hrobových míst za metr čtvereční.
Jako samostatný celek vznikl Žižkov pod jménem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohradů. Roku 1877 byl překřtěn na Žižkov a roku 1881 povýšen na město.
Žižkovská čtvrť začala na úpatí vítkovského vrchu růst v roce 1865 a ve srovnání se sousedními patricijskými Vinohrady byla určená především dělníkům. Neosluněný a strmý severní svah si ale díky úzkým a prudkým uličkám, schodištím, náměstíčkům a pavlačovým domům rychle získal svébytnou atmosféru, za kterou z velké části stál stavitel a první žižkovský starosta Karel Hartig.
Chudinský profil Žižkova vábil nejen galerku, ale stal se bydlištěm řady volnomyšlenkářů, umělců, bohémů i rebelů. Snaha o rozbití této jedinečné a obtížně kontrolovatelné skupiny obyvatel byla jedním z důvodů plánování asanování této části města.
Pražští radní uložili Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy vypracovat územní studii pro sídliště Ďáblice. Studie by měla vytipovat místa, kde lze doplnit zástavbu tak, aby se nenarušil charakter sídliště, které má oceňované urbanistické řešení, množství zeleně i zajištěnou infrastrukturu. Mohla by se tak stát vzorem přístupu k pražským sídlištím
První červencový týden se Praha stala dějištěm XVI. všesokolského sletu. Tělocvičný spolek Sokol se zrodil v únoru 1862, duchovním otcem a prvním náčelníkem byl Miroslav Tyrš (1832–1884). Jeho rodiče i sestry zemřeli na plicní tuberkulózu. Lékař mu proto jako prevenci doporučoval pravidelné cvičení. Jeho ideovým souputníkem se stal o deset let starší Jindřich Fügner (1822–1865), pozdější Tyršův švagr.
Ota Ornest, český divadelní dramaturg, režisér, herec, překladatel a někdejší ředitel Městských divadel pražských, vlastním jménem Otto Ohrenstein, přišel na svět 6. července 1913 v Kutné Hoře. Byl nejstarší mezi bratry Jiřím (1919 v Kutné Hoře – 1941 v Praze) a Zdeňkem (1929 v Kutné Hoře – 1990 v Praze). Jiří se proslavil – pod jménem Orten – jako básník, Zdeněk přijal s Otou jméno Ornest a stal se hercem. Zvláštní je, že oba bratři zemřeli při autonehodě, Jiřího za války porazila německá sanitka a Zdeňkův automobil se na přejezdu střetl s vlakem.
Od smrti dvou géniů vídeňského výtvarna uplynulo a ještě uplyne sto let. Pražská Národní galerie si oba malíře připomíná výstavou „Konec zlatých časů: Gustav Klimt, Egon Schiele & vídeňská moderna…“. Pokud jste ji ještě neviděli, příležitost máte jen do 22. července.
Nedaleko hlavního řeporyjského náměstí v uličce Na tržišti vyrostl Pivovar Řeporyje, počátkem června otevřel.
Areál přírodního koupaliště Lhotka se po mnoha letech pustnutí opět otevírá pro veřejnost.
Praha 4 ho minulý pátek spustila do zkušebního provozu.
Završí tím první etapu rekonstrukce a přeměny areálu na víceúčelový prostor k celoročnímu trávení volného času. Druhá etapa bude hotova v průběhu příštího roku.
