Novou okrskovou služebnu mají strážníci v Újezdu nad Lesy. Výstavbu budovy v Žarovické ulici na sídlišti Rohožník podpořil pražský magistrát částkou 10 500 000 korun. Její součástí je také skautská klubovna.
V souvislosti s velkým zvýšením obsahu tuků v odpadních vodách je třeba na tuto situaci připravit i budovanou Novou vodní linku Ústřední čistírny odpadních vod. Při procesu čištění se totiž právě kvůli tukům ve vodě tvoří nežádoucí pěna, která technologický proces čištění negativně ovlivňuje.
Policisté z místního oddělení Žižkov v Praze 3 pátrají po muži, který z vitríny zlatnictví sebral zlatý řetízek v hodnotě 38 tisíc korun.
Muž využil vhodného okamžiku, když prodavačka vyndávala z vitríny jiný řetízek a nad její hlavou se mu podařilo odcizit zmiňovaný šperk.
Následně z prodejny odešel.
Je tomu 225 let, co se Praha dočkala prvního veřejného osvětlení, když 28. června 1793 na trase z Hradčanského náměstí, Nerudovou ulicí na Karlův most a Karlovou ulicí přes Celetnou k Prašné bráně byly zprovozněny olejové lampy. Celkem 121 sloupů. V lampách se používal lněný olej. Koncem století jich už Praha měla šest stovek. A v roce 1824 se začaly vyrábět argandické olejové lampy s větší svítivostí. Vraťme se ale ještě dál…
Před 535 lety, v druhé půli června roku 1483 zasáhla Prahu morová epidemie, denně umíraly desítky lidí. Král Vladislav II. Jagellonský před morem prchl z Prahy do Třebíče, čímž si pěkně zavařil na politické scéně. Morové rány stíhaly Prahu a Čechy až do 18. století. Morem, za středověku zvaným černá smrt, byla ale v širším slova smyslu každá nakažlivá nemoc, tedy epidemie.
Čtvrtou sezonu letního kina na střeše Veletržního paláce otevřel včera film Goyovy přízraky Miloše Formana. Osobně jej uvedl autor hudby Varhan Orchestrovič Bauer. Na projekce 16mm a 35mm původních kopií láká Národní galerie dvakrát týdně. Letní kino bude letos promítat také v zahradě Anežského kláštera ve spolupráci s Národním filmovým archivem (NFA) v rámci programu Anežka LIVE!
Dříve tu v Dlouhé ulici na Starém Městě pražském stával gotický dům, který byl zbořen a s ním vzala zasvé jedna památka, kamenná cedule s nápisem, že tu byl hostem císař Karel IV.
Prázdniny jsou za rohem, dovolené jakbysmet. Malostranská Beseda bude měsíc zavřená, Balbínka čtrnáct dní, Kaštan a Slamník celé léto. Takže jestli chcete ještě trochu muziky, je tu poslední příležitost!
Podnětem ke zřízení hvězdárny v Praze se stala tragická smrt Milana Rastislava Štefánika.
Česká astronomická společnost spolu s městem založila roku 1919 fond k uctění jeho památky, jenž měl shromáždit dostatek peněz pro vybudování hvězdárny. Předsednictví fondu přijal básník Josef Svatopluk Machar a účast na akcích, které fond organizoval, přijímali členové vlády včetně prezidenta T. G. Masaryka.
V té době jako pozorovací místa Společnosti mj. sloužila v letech 1921 až 1923 umělá jeskyně v dnešních Havlíčkových sadech (Gröbovce) či historická astronomická věž Klementina (1925 – 1928).
Pražský magistrát bude i nadále proajímat společnosti Akroterion domy u Staroměstského náměstí, kde má vzniknout hotel Ritz-Carlton. Nová slmova pronájmu čtyř historických domů zvedla nájemné a bude platit do roku 2022. Smlouva také zahrnuje zaplacení pokuty 10 milionů korun.
Radní k rozhodnutí pohnulo to, že společnost Akroterion dokázala svoji připravenost, má platná stavební povolení a dostatek finančních záruk.
Luboš Andršt, náš přední bluesový, jazzový, jazzrockový a artrockový kytarista, skladatel a pedagog, bude mít příští měsíc sedmdesátku. V Popmuseu v břevnovském Kaštanu při té příležitosti otevřeli výstavu o jeho životě a tvorbě, prostřednictvím mnoha obrazových a textových dokumentů z fondů muzea i ze soukromých archivů. Mezi unikáty bude určitě patřit jedna z oblíbených kytar Fender Stratocaster nebo wah-wah pedál z počátku 70. let.
V západní části Hradčan, ve strategicky významném místě, byl roku 1140 založen klášter řádu premonstrátů. Se Strahovským klášterem sousedí Pohořelec, kdysi předměstí Hradčan, založené roku 1375 Alšem z Malkovic.
Nejen na divadelní prázdniny si už balí zavazadla herci a tvůrci ve Švandově divadle: Eva Josefíková, Klára Cibulková, Robert Jašków, Tomáš Pavelka, Marie Štípková, Andrea Buršová, Réka Derzsi, Jacob Erftemeijer, Tomáš Kořének a další herci z oblíbené smíchovské scény se už připravují také na cestu do Washingtonu a do New Yorku. Tam koncem září vystoupí mimo jiné i v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa. Část výpravy – scéna a kostýmy – se za velkou louži vydává už nyní.
Když v rámci bourání pražského opevnění roku 1875 padla Koňská brána, v ose náměstí byly vysázeny řady alejí a instalovány moderní mohutné kandelábry se svítilnami a prostranství zpevnila oblázková dlažba. A tehdy ministerstvo kultu a vyučování v roce 1866 objednalo plastiku u Myslbeka neurčitého obsahu. Myslbek, profesor nově založené umělecko-průmyslové školy, postupně nabídl tři návrhy, kterými se právě zabýval. Sochu Hudby, pak Arnošta z Pardubic a nakonec sv. Václava. Ten byl ministerstvem přijat.
V letech 1653 až 1730 se budovalo nové barokní opevnění kolem Prahy, typické režným cihlovým zdivem, zpevněným kamenným armováním a pětibokými bastiony. Budovalo se zpravidla na volném prostoru před staršími hradbami, k výraznějšímu rozšíření opevnění došlo na severu, kde se fortifikace nazývá Mariánskými hradbami (podle zbořeného kostelíka, o kterém jsme psali nedávno). Nové opevnění tak vojensky sjednotilo Prahu v pevnostní město, ačkoli ke skutečnému sjednocení historických měst pod společnou správu došlo až roku 1784.
Pozoruhodná stavba Husův sbor tvoří jednu z dominant Dejvic. Byl postaven jako bohoslovecká kolej a sídlo úřadu patriarchy a zakladatele Církve československé (později Církve československé husitské) podle návrhu architekta Jiřího Stibrala (1859 v Praze – 1939 tamtéž) pod vedením bubenečského stavitele a architekta Aloise Zimy ledna (1873 v Kněžmostě – 1960 v Praze).
Stavba byla zahájena 11. května 1925 a věž byla završena už 12. listopadu téhož roku. Celý objekt byl budován ještě dva roky a samotný sbor, situovaný ve dvoře objektu, byl otevřen 19. října 1928.
Pražská hudební scéna se pomalu chystá na prázdniny, tak neváhejte a běžte rychle na nějaký koncert.
Na bubenečském Výstavišti (ano, celé Výstaviště se katastrálně nachází v Bubenči, nikoli v Holešovicích!) se rekonstruuje restaurace Bohemia.
Zahalený v mýtech a legendách, starý stovky ba tisíce let, byl tento tanec považován za jediný lék na kousnutí tarantule, nebo metaforicky pro někoho, kterého posedl ďábel… Zajímavé… a zajímavého toho bude víc.
Z geniální trilogie Ecce homo Homolka, Hogo fogo Homolka a Homolka a tobolka z let 1969 – 1972 už žijí jenom oni, Matěj a Petr Formanovi.
Všichni ostatní vzali víceméně podivné konce.