• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene

    • Fefík

    8.7.2018
    Praha

    Proč je Malostranský hřbitov na Smíchově? Leží tu stavitelé Dientzenhoferové i pradědeček Václava Havla – jenom se neví, kde přesně

    Malostranský hřbitov se skutečně nachází v Praze na Smíchově, u hranice s Košíři. Původně byl založený při epidemii v roce 1680 a sloužil pro umrlé na mor z Malé Strany. Při hřbitovu byl i morový špitál s kaplí Narození Panny Marie.
    Jako morový sloužil i při dalších epidemiích v letech 1713-14 a1771-72.
    Jako hřbitov pro Malou Stranu, Hradčany a Smíchov sloužil v od zákazu pohřbívání uvnitř města Josefem II. v roce 1787 do roku 1884, kdy rozrůstající se zástavba dosáhla až ke hřbitovu.
    V roce 1703 – v té době byl hřbitov také obehnán zdí – tu byla postavena kaple sv. Rocha. V roce 1715 zanikla špitální mariánská kaple a na jejím místě byla vyzdvižena kaple Nejsvětější Trojice, v roce 1724 přestavěná Kiliánem Dientzenhoferem. Kaple pak byla ještě jednou přestavena v duchu empíru, kostel byl dokončen v roce 1837.
    V roce 1855 utrpěl kostel i hřbitov při povodních, voda tu byla přes metr vysoko. O sedm let později byl hřbitov rozšířen.

    7.7.2018
    Praha

    Kdyby nebyla sametová revoluce, Žižkov by vypadal úplně jinak. Všude samé paneláky a uprostřed magistrála

    Jako samostatný celek vznikl Žižkov pod jménem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohradů. Roku 1877 byl překřtěn na Žižkov a roku 1881 povýšen na město.
    Žižkovská čtvrť začala na úpatí vítkovského vrchu růst v roce 1865 a ve srovnání se sousedními patricijskými Vinohrady byla určená především dělníkům. Neosluněný a strmý severní svah si ale díky úzkým a prudkým uličkám, schodištím, náměstíčkům a pavlačovým domům rychle získal svébytnou atmosféru, za kterou z velké části stál stavitel a první žižkovský starosta Karel Hartig.
    Chudinský profil Žižkova vábil nejen galerku, ale stal se bydlištěm řady volnomyšlenkářů, umělců, bohémů i rebelů. Snaha o rozbití této jedinečné a obtížně kontrolovatelné skupiny obyvatel byla jedním z důvodů plánování asanování této části města.

    7.7.2018
    Zprávy

    Magistrát brzdí ochranu sídliště Ďáblice, za kterou bojujeme, čertí se Praha 8

    Pražští radní uložili Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy vypracovat územní studii pro sídliště Ďáblice. Studie by měla vytipovat místa, kde lze doplnit zástavbu tak, aby se nenarušil charakter sídliště, které má oceňované urbanistické řešení, množství zeleně i zajištěnou infrastrukturu. Mohla by se tak stát vzorem přístupu k pražským sídlištím

    6.7.2018
    Praha

    Událost jako je sokolský slet nemá ve světě obdoby. I novodobé olympijské hry jsou o čtrnáct let mladší

    První červencový týden se Praha stala dějištěm XVI. všesokolského sletu. Tělocvičný spolek Sokol se zrodil v únoru 1862, duchovním otcem a prvním náčelníkem byl Miroslav Tyrš (1832–1884). Jeho rodiče i sestry zemřeli na plicní tuberkulózu. Lékař mu proto jako prevenci doporučoval pravidelné cvičení. Jeho ideovým souputníkem se stal o deset let starší Jindřich Fügner (1822–1865), pozdější Tyršův švagr.

    6.7.2018
    Zajímavosti

    Režisér Ota Ornest by dnes slavil 105 let. Skončil s Václavem Havlem v kriminále, ačkoliv chartistou nebyl

    Ota Ornest, český divadelní dramaturg, režisér, herec, překladatel a někdejší ředitel Městských divadel pražských, vlastním jménem Otto Ohrenstein, přišel na svět 6. července 1913 v Kutné Hoře. Byl nejstarší mezi bratry Jiřím (1919 v Kutné Hoře – 1941 v Praze) a Zdeňkem (1929 v Kutné Hoře – 1990 v Praze). Jiří se proslavil – pod jménem Orten – jako básník, Zdeněk přijal s Otou jméno Ornest a stal se hercem. Zvláštní je, že oba bratři zemřeli při autonehodě, Jiřího za války porazila německá sanitka a Zdeňkův automobil se na přejezdu střetl s vlakem.

    4.7.2018
    Praha

    Praha 4 po letech otevřela populární koupaliště na Lhotce. Co na to počasí?

    Areál přírodního koupaliště Lhotka se po mnoha letech pustnutí opět otevírá pro veřejnost.
    Praha 4 ho minulý pátek spustila do zkušebního provozu.
    Završí tím první etapu rekonstrukce a přeměny areálu na víceúčelový prostor k celoročnímu trávení volného času. Druhá etapa bude hotova v průběhu příštího roku.

    3.7.2018
    Praha

    Fefíkův komentář: Předvolební tip

    Tak trochu se zapomnělo, že stávající radnice zavedla parkovací zóny.
    Zavedením parkovacích zón podle městských částí byla mírně řečeno neuváženost.
    Mám tedy předvolební tip pro politická uskupení, která hodlají kandidovat.
    Budu podporovat tu politickou sílu, která bude usilovat o zavedení parkovacího oprávnění po celé Praze, něco jako kartu Pražana. Nebude-li taková, možná rezignuji na svoje právo voliče.

    2.7.2018
    Praha

    Chcete být jako hrabě Černín nebo kníže Lobkovic? Staňte se donátory poutní cesty k loretě do Hájku!

    Soubor barokních výklenkových kaplí Poutní cesty do Hájku je jednou z významných památek Prahy 6. Původně dvacet výklenkových kaplí bylo podél staré zemské stezky vedoucí od městské brány na pražském Strahově až k loretě uprostřed františkánského kláštera nedaleko od Červeného Újezdu postaveno ke stému výročí oslav založení hájecké lorety. Loretánskou kapličku jako poděkování za narození dědice vybudoval v letech 1623-25 Florian Jetřich Žďárský ze Žďáru (1598 – 1653). Brzy se stala cílem poutí a proto byla v roce 1630 byla přestavěna a rozšířena. V roce 1659 zde byl umístěním čtyř mnichů založen klášter. Kolem roku 1722 podle zápisů navštěvovalo Hájek ročně průměrně 60 000 poutníků.

    1.7.2018
    Praha

    Hrál krále, lékaře i čerty. Vladimír Ráž byl se letos dožil pětadevadesátky

    Světlo světa spatřil 1. července 1923 Nejdku u Karlových Varů. Maturoval na smíchovském reálném gymnáziu na Zatlance. V letech 1942 až 1947 (s přerušením činnosti Konzervatoře ke konci okupace) absolvoval dramatické oddělení pražské konzervatoře. V letech 1947 až 1949 byl členem Realistického divadla (později Zdeňka Nejedlého), v letech 1949 – 1951 Divadla státního filmu (hrálo se U Nováků ve Vodičkově ulici, soubor následně působil v divadle v Karlíně. Od roku 1954 byl členem činohry Národního divadla v Praze.

    30.6.2018
    Praha

    Trojský zámek si coby letní vilku postavil soudce z případu Psohlavců. Poblíž měly stát školy, ale zastínila je zoo

    Trója není jen skutečné a trochu bájné město na území Turecka v kraji zvaném Troas, všeobecně známé hlavně díky Homérově Iliadě, hrdinskému eposu o téměř desetileté Trójské válce, i Heinrichu Schliemannovi, který jejímu objevení a vykopání zasvětil celý život.
    Troja je i část Prahy, milovaná Pražany a čas od času sužovaná řekou Vltavou.

    Načíst více »