Jak to tedy bylo?
- V armádě Smedley Darlington Butler (30. července 1881 – 21. června 1940) sloužil od roku 1898 do roku 1931, bojoval v šesti významných konfliktech Spojených států a své velitelské schopnosti zúročil ve třech významných bitvách – u Tientsin a San Tan Pating v Boxerském povstání v Číně a v bitvě u Veracruz během mexické revoluce.
- Během 34 let své služby u amerického námořnictva byl vyznamenán šestnácti medailemi za hrdinství, včetně „Marine Corps Brevet Medal“ (nejvyšší medaile námořnictva své doby pro důstojníky) a Medailí cti („Medal of Honor“), a to hned dvakrát. To se povedlo jen 19 lidem, že tuto medaili získali dvakrát, pouze tři získali obě tato ocenění a pouze Butler je získal za dvě rozdílné akce. Stal se tak ve své době nejvíce dekorovaným „mariňákem“ v historii Spojených států.
- Navíc ke své zářné vojenské kariéře vstoupil do obecnějšího povědomí svými protiintervencionistickými postoji a svou knihou „War is a Racket“ (Válka je gangsteřina), která jako jedna z prvních popisovala tzv. vojensko-průmyslový komplex. Po odchodu z armády se stal populárním řečníkem na setkáních organizovaných veterány, pacifisty a náboženskými skupinami 30. let 20. století.
- V roce 1934 dosvědčil Kongresu Spojených států, že skupina bohatých průmyslníků, údajně s podporou půlmilionové armády složené z bývalých vojáků, plánovala vojenský převrat s finanční podporou tří milionů dolarů (tzv. business plot – obchodní spiknutí) s cílem svrhnout vládu prezidenta Franklina D. Roosevelta. Všechny složky, které měly být do této akce zapojeny, prohlásily, že tato obvinění neodpovídají pravdě a že se jedná jen o fantazii nebo o vtip.
- v červnu 1905 se Butler oženil s Ethel Conwayovou. Za svědka na svatbě měl svého bývalého velícího důstojníka v Číně. Narodily se jim tři děti – dcera Ethel a synové Smedley Jr. a Thomas Richard.
- Butler měl na svém těle velké tetování znaku námořní pěchoty, tj. orla, zeměkouli a kotvu, které začínalo pod krkem a pokračovalo až k pasu.
- Butler se zúčastnil několika tzv. „policejních akcí“, což byly vojenské zásahy USA ve Střední Americe a Karibiku, běžně nazývané „banánové války“. Jejich cílem bylo chránit obchodní zájmy korporace United Fruit Company na tzv. „zadním dvorku Ameriky“. Tato společnost měla význačné finanční podíly na obchodu s banány, tabákem, cukrovou třtinou a dalšími produkty v Karibiku, Střední Americe a severních oblastech Jižní Ameriky. USA se snažily prosazovat vlastní politické zájmy, aby si udržely svůj vliv v regionu a zejména kontrolu nad Panamským průplavem. Tyto intervence začaly španělsko-americkou válkou (1898) a končily stažením vojsk z Haiti. Prezident Theodore Roosevelt pak prosazoval dobrou sousedskou politiku (1901 – 1909). Po skončení jeho volebního období Butler otevřeně kritizoval způsoby, jakými americké podniky a bankéři z Wall Streetu v tomto období prováděli zahraniční politiku USA.
- O zhodnocení své vojenské kariéry řekl v roce 1935 generál Butler následující: „Strávil jsem 33 let a 4 měsíce v aktivní vojenské službě a během té doby jsem nejvíce času trávil jako vysoce postavený „ranař“ sloužící velkému byznysu, Wall Streetu a bankéřům. Jednoduše řečeno, byl jsem bandita, gangster kapitalismu. Pomáhal jsem udělat Mexiko a zejména Tampico bezpečné pro americké ropné zájmy v roce 1914. Pomohl jsem učinit z Haiti a Kuby příjemné místo pro chlapce z National City Bank, aby tam vybírali výnosy. Pomáhal jsem ve prospěch Wall Streetu znásilnit půl tuctu republik ve Střední Americe. Pomáhal jsem očistit Nikaraguu pro International Banking House of Brown Brothers v letech 1902 – 1912. Přinesl jsem světlo do Dominikánské republiky v zájmu amerického cukrovarnictví v roce 1916. Pomohl jsem učinit Honduras správným místem pro americké ovocnářské společnosti v roce 1903. V Číně jsem roku 1927 pomohl vyšlapat cestu Standard Oilu, který do ní pak expandoval již nikým neobtěžován. Když se na to podívám zpětně, býval bych mohl Al Caponemu dát pár rad. On řádil přinejlepším ve třech okresech. Já na třech kontinentech.“ (Smedley Butler, Common Sense, 1935)
- Vojensko-průmyslový komplex (Military Industrial Complex), tzv. železný trojúhelník, vznikl spojením zájmů armády, zbrojních firem a politických struktur. Před druhou světovou válkou vznikl kromě USA ještě v Sovětském svazu, v nacistickém Německu a Japonsku.
- Ani američtí prezidenti nejsou vždy všemocní. Když 20. ledna 1953 prezident Eisenhower vstoupil poprvé do Oválné pracovny v Bílém domě jako prezident, tak mu odstupující prezident Harry Truman řekl: „Tak tedy: Zde máte svůj psací stůl a své křeslo. Tady budete sedět od rána do večera, dnes a denně, a budete dávat rozkazy. A pak se budete pokoušet zjistit, co se s těmi rozkazy stalo. Sbohem. Přeju vám dobré pořízení.“
- Než opustil prezident Einsehower Bílý dům v lednu 1961, varoval svého nástupce, Johna Kennedyho právě před propojením Pentagonu s průmyslem, tedy před mocným vojensko-průmyslovým komplexem a jeho zájmy.
- A nejspíš právem, když si připomeneme tyto tři dodnes nevysvětlené událostí – tzv. kubánskou krizi (sovětské jaderné rakety potají umístěné na Kubě v době, kdy byl Kennedy prezidentem), atentát na Kennedyho samotného a aféru Watergate, která stála úřad prezidenta Nixona. Vznikly „jen tak“ – nebo spíše na něčí jasně definovanou objednávku?
