Ve hře tehdy byly dvě varianty útoku ve Středomoří. Tou první byl útok na Sicílii a v její prospěch mluvilo to, že po jejím dobytí by byla uspíšena kapitulace fašistické Itálie a silám Osy by bylo znemožněno útočit na spojenecké loďstvo v úžině mezi Sicílií a Tuniskem. Druhou variantou bylo obsazení ostrovů Sardinie a Korsika, čímž by si Spojenci vytvořili skvělé základny pro invazi do pevninské Itálie nebo do jižní Francie. Navíc by se výrazně zlepšila možnost bombardování jižního Německa. Spojenecké generální štáby se nakonec vyslovily pro obsazení Sicílie. Vrchním velitelem spojeneckých vojsk byl opět jmenován generál Dwight David Eisenhower.
Výsadek měl být proveden v červenci 1943. V té době byla celá oblast Středozemního moře napjata očekáváním možného spojeneckého invazního náporu. Britské speciální jednotky „commandos“ prováděly útoky na Krétu a spojenecké letecké jednotky neustále bombardovaly vojenské objekty na Sicílii a v Itálii. Rozhlas zemí „Osy“, tj. Německa a Itálie prohlašoval hrozící invazi jen za „další spojenecký podvod“ a prohlašoval, že všichni útočníci „budou vrženi do moře“.
K čemuž ovšem nedošlo. Spojenci podnikli na Sicílii dvě souběžná vylodění a proti hroutícímu se italskému odporu stále postupovali. Němci se snažili zpomalit postup spojenců, ale marně, protože ti za 17 dnů dobyli většinu ostrova. Mussolini rezignoval a byl zatčen. První nálet na vojenské cíle v Římě, dosud válkou nedotčený, otřásl italskou vůlí k odporu. Spojenečtí velitelé k tomu Itálii varovali, že bombardování nepřestane, dokud Itálie nekapituluje. Zároveň spojenecká letadla pokračovala v silných náletech na vybrané cíle v Německu.
Generál MacArthur v Pacifiku provedl invazi na Šalamounovy ostrovy, na ostrov Rendova a námořní síly Spojených států tam způsobily těžké ztráty japonskému loďstvu v Kulském zálivu a pokračovaly v soustavném ničení japonských lodí i jinde v Tichomoří. Rusové zahájili úder na město Orel a uskutečnili významné, byť omezené pokroky v boji proti Němcům, přičemž obě strany každodenně posílaly tisíce vojáků na smrt.
Několik autentických deníkových postřehů ze začátku invaze na Sicílii přímo z Eisenhowerova štábu:
- Byly potopeny 3 lodě určené pro „Operaci Husky“. Všechny vezly výzbroj pro kanadské vojáky. Potopena další loď pro přepravu vojska, ztratili jsme 200 z 900 vojáků.
- Hlavní problém – vichřice, stupeň 6 (nejvyšší je 8). Snad nebudou středomořské vlny pro vyloďovací plavidla příliš zlé (dvoumetrové vlny).
- Pomalý konvoj s Kanaďany byl během dne stokrát napaden ze vzduchu.
- Kanaďané se dostali nejen na břeh, nýbrž přirazili i s vyloďovacími plavidly pro tanky a začali je vyloďovat. Vítr a s ním i příboj se zmírnil.
- Generál Eisenhower (Ike) chtěl 10. července letět na obhlídku. Letci mu řekli, že mu neposkytnou letadlo, a námořnictvo slibovalo, že když poletí, tak ho sestřelí. Prostě nechtějí, aby zbytečně riskoval.
- Prezident Roosevelt a ministerský předseda Velké Británie uveřejnili společné poselství k italskému lidu. Nabízejí Italům důstojnost a řádnou vládu ve shodě s jejich nejlepšími tradicemi, ale musí svrhnout Mussoliniho.
- Americký torpédoborec „Maddox“ byl bombardován střemhlavým letadlem a potopil se za dvě minuty s těžkými ztrátami na životech. Dva další torpédoborce byly poškozeny a vyřazeny z boje. Jedna z nemocničních lodí, jasně osvětlená a náležitě označená zřetelnými červenými kříži, byla v noci bombardována střemhlavým letadlem a potopena. Téměř celá posádka i pacienti (400 osob) bylo zachráněno.
- Večer před dnem „D“ vzlétlo 364 transportních letadel C-47 (Dakota). 127 z nich vleklo kluzáky, ostatní měly na palubě padákové oddíly. 8 se jich nevrátilo (3 sestřelena protiletadlovým dělostřelectvem, ostatní snad někde nouzově přistála). Silný protivítr zahnal pět nebo šest kluzáků na moře. Většina parašutistů přistála asi míli od stanoveného místa.
- Velitelé dostali výtku, že poškodili přistávací můstky. Je těžké je nahradit v severní Africe a příště se musí více snažit, aby výstroj zůstala nepoškozena. Budou muset vykonat se svým plavidlem snad dvě stě cest na Sicílii, tak se musí usilovně dbát na to, aby vše bylo v pořádku.
- Někdo řekl: Až dostaneme Itálii, budou Němci vědět, že bude zapotřebí velké části našeho lodního prostoru, abychom krmili Italy a dávali jim uhlí, neboť jsme velcí humanitáři. Taková potřeba lodního prostoru zdrží naše ryze vojenské potřeby.
- Torpédoborec „Petard“ při cestě na Maltu vylovil posádku německého letadla, která strávila 90 hodin v gumovém člunu. Když se jakžtakž vzpamatovala, dovedli ji na palubu a ukázali jí mohutné loďstvo, plující po Středozemním moři. Nemohli věřit vlastním očím. Jejich propaganda je neustále ujišťovala, že jádro královského námořnictva bylo již dávno potopeno.
- Vyřazení Itálie jako spojence Německa bude psychologickým úderem pro Němce a povzbuzením pro národy obsazených zemí.
