Jan Palach a studený oheň. Překvapivé pozadí tragického úmrtí před 50 lety

19.1.2019
Jitka Lenková
Další fotky

Zopakujme si časový sled událostí. Jan Palach se 16. ledna 1969 asi v půl druhé v horní části Václavského náměstí nadýchal přineseného éteru, polil se hořlavinou a zapálil. Potom začal běžet směrem k Washingtonově ulici. Tam se ho pokusil uhasit výhybkář dopravního podniku svým kabátem, což se zřejmě podařilo. Palach byl potom převezen na Kliniku popálenin FNKV a LFH UK v Legerově ulici, kde o tři dny později, 19. ledna asi v půl čtvrté odpoledne zemřel. Jeho pohřeb 25. ledna se stal celonárodní manifestací proti okupaci vojsky SSSR, které se zúčastnily desetitisíce lidí.

Nejen Jan Palach se stal hořící pochodní. Znáte další oběti srpnové okupace?

O tom, co Palacha k tak výjimečnému činu přimělo, či dohnalo, můžeme i nadále jen spekulovat, protože celou pravdu a jenom pravdu zná, resp. znal, jenom on sám. V souvislosti s jeho činem ovšem zaznělo překvapující a kontroverzní prohlášení o tom, že Palach se upálit ve skutečnosti nechtěl. Mělo jít jen o demonstrativní akci, při které měl být použit tzv. studený oheň, který by ho nijak nepopálil.

Pochodeň národa Jan Palach se upálil před 49 lety. Jaký byl jeho život?

Dnes se o této informaci referuje jako o „fámě“ chápané tak, že čin Jana Palacha vlastně znevažuje. A že něco takového jako studený oheň vůbec neexistuje. Není to tak úplně pravda. Stačí jen trochu projet internet, aby google našel tuto informaci: „Směsí methanolu s vodou se nechá nasáknout papír, může se jednat i o bankovku, která se pak zapálí. Po zhasnutí plamene je papír nedotčený. Podobně lze zapálit směs CCl4 (tzv. tetrachlor) a CS2 (sirouhlík) nalitou na látku. V obou případech mají roztoky nižší zápalnou teplotu než papír či látka.“ Úplně studený oheň by to tedy nebyl, určitě by však nebyl po zapálení tak devastační, jako skutečně použitý benzín.

Upálení Jana Zajíce před 49 lety šokovalo veřejnost. Chtěl následovat Palacha?

S překvapivým tvrzením o studeném ohni přišel Vilém Nový (1904-1987), komunistický novinář politik, který poznal jak naprosté výsluní jako člen ÚV KSČ, tak totální dno ve vězení během procesu v 50. letech. Za druhé světové války v londýnském exilu vystupoval ve svobodném vysílání pro Československo v BBC pod svým vlastním jménem, zatímco jeho rodina manželka a dvě dcery, zůstaly v protektorátu, ačkoliv původně měly odejít do exilu spolu s ním. V důsledku toho v roce 1942 skončila jeho manželka v koncentračním táboře Ravensbrück (přežila) a dcery u babiček. Zatímco i přesto paní Nová svého manžela stále osudově milovala, on se vrátil z Británie s milenkou a po rozvodu se s ní také oženil.

Palachův týden ve znamení demonstrace: Nedůvěřujeme vládě, vydejte Babiše a Faltýnka. Objeví se i podporovatelé Drahoše

Jednou z těch dvou dcer byla Kamila Nová (nar. 1928), poprvé provdaná za herce a neochvějného komunistu Miloše Williga (1921-1979, známý např. jako major Kalin v seriálu 30 případů majora Zemana) a podruhé za jinak neznámého Josefa Moučku, jehož jméno si ponechala i po rozvodu. Po něm přes 30 let žila s Jiřím Zahajským, který od ní odešel kvůli Janě Brejchové. Zejména je však Kamila Moučková známá pro svoji protiokupační aktivitu v roce 1968 a následnou normalizační perzekuci.

Svého otce mírně řečeno neměla ráda už proto, jak ublížil matce za války. Po jeho prohlášení o studeném ohni se s ním vnitřně i fakticky rozešla a přišla se s ním rozloučit, ale nejspíše ne usmířit, až k jeho úmrtnímu loži.

Léta naděje rychle pominula. Co se dělo na Praze 3 během srpnové okupace v roce 1968?

Pokud jde o Palacha, Vilém Nový ve svém projevu, který pronesl 20. ledna na setkání v České Lípě, prohlásil, že „Palach se upálit nechtěl a podvolil se až poté, co mu přátelé namluvili, že se polije chemikálií hořící jen „studeným plamenem“, který ho nepopálí. Této chemikálie prý ale bylo do předmětné směsi přimícháno málo, což Palachovi způsobilo smrtelné popáleniny“. Stejnou informaci potom koncem ledna zopakoval i pro tiskovou agenturu AFP. Z akce samotné i z jejího tragického průběhu potom obvinil „pravici“, konkrétně šachového velmistra Luďka Pachmana, publicistu Vladimíra Škutinu (známého především jeho hovory s Janem Werichem), spisovatele Pavla Kohouta, Emila Zátopka a tehdejšího studentského vůdce Lubomíra Holečka. Všichni podali na Nového žalobu na ochranu osobnosti stejně jako Palachova matka Ludmila. Neuspěl ani jeden, Zátopek pak ještě před vynesením rozsudku svoji žalobu stáhl.

FOTO: Jan Palach studený plamen

Jan Palach studený plamen - LidovkyJan Palach studený plamen - WikipediaJan Palach studený plamen - Liberecký deníkJan Palach studený plamen - Moderní dějinyJan Palach studený plamen - Magazín – Aktuálně
Další fotky
Jan Palach studený plamen - AhaJan Palach studený plamen - BleskJan Palach studený plamen - Česká televizeJan Palach studený plamen - iDnesJan Palach studený plamen - topvip.czJan Palach studený plamen - Krajské listy 2Jan Palach studený plamen - Krajské listyJan Palach studený plamen - YouTubeJan Palach studený plamen - ČT24 – Česká televize

Kamila Moučková usoudila a později se vyjádřila v tom smyslu, že její otec byl od padesátých let spolupracovníkem KGB, díky čemuž nedostal tehdy trest smrti. Pocházelo tedy Nového prohlášení o Palachovi a studeném plameni v roce 1969 z této dílny? A bylo opravdu tak nepravděpodobné, když víme, že „studený plamen“ opravdu existuje?

 



Nepřehlédněte