Kartuziány do Čech přivedl Jan Lucemburský, husité je zas vyhnali

1.2.2020
Václav Pavlík
Další fotky

Kartuziánský řád neboli kartuziáni (lat. Ordo Cartusiensis, zkratka OCart) je katolický mnišský polopoustevnický řád založený roku 1084 svatým Brunem (pro mnichy i jeptišky) a papežem potvrzený v roce 1176. Jméno řádu a označení svých klášterů kartouza mají podle latinského názvu pohoří La Chartreuse (latinsky Cartusium) nacházejícího se severně od Grenoblu, kde sídlí první a zároveň mateřský klášter nazývaný Grande Chartreuse, Velká kartouza. Řád založil spolu se šesti společníky svatý Bruno Kolínský. Jejich oděvem se stal bílý hábit s bílým koženým řemenem, široký bílý škapulíř s kapucí a venkovní černý plášť s kapucí. Patrony řádu jsou Panna Marie a sv. Bruno. Motto kartuziánské řehole zní: „Stat crux dum volvitur orbis“ (Kříž stojí, i když se svět kymácí).

Utekla z kláštera mezi sudy od ryb, aby se mohla provdat za svůj idol

Do Čech kartuziány uvedl Jan Lucemburský (1296 – 1346) v době největšího rozmachu řádu „po příkladu některých zvěčnělých knížat, chtěje něco vykonati k stálé paměti své“. Bezprostředním podnětem k tomuto činu se pro krále zřejmě stalo úmrtí jeho milované dcera Markéty (nar. 8. 7. 1313), která náhle onemocněla a 11. července 1341 zemřela těsně před svatbou s čerstvě ovdovělým polským králem Kazimírem III.

Těžko uvěřitelný zvrat. Lucrezia Borgia, symbol hříchu a nevázanosti, nakonec založila klášter

Zakládací listinu vystavil tehdy již nejspíše slepý panovník 1. února 1342 a pro budoucí klášter s osazenstvem dvacet čtyři mnichů vykázal prostorné místo vně hradeb Prahy na levém břehu Vltavy. Na oplátku si u kartuziánů Jan Lucemburský vymínil modlitby a konání bohoslužeb za sebe a za svou rozvětvenou rodinu, Lucemburky i Přemyslovce, celkem za dvacet osob. Ve dnech, kdy konvent vzpomínal jejich památky, měl převor také přilepšit bratřím na stravě. Příjmy klášteru král zaručil tzv. nadáním, tj. majetkem, který klášteru daroval a jehož výnosy měl užívat.

Smrt hodná muže, rytíře i krále. Proto si ji dodnes připomínáme

V tomto případě to byl dvůr na Újezdě u Prahy s ornou půdou, zahradami a veškerým příslušenstvím oceněný na 400 kop pražských grošů a pět mlýnů na obou březích Vltavy. Na stavbu kláštera král daroval dřevo z brdských lesů a hlavně 2000 hřiven stříbra z Kutné Hory vyplacených v několika splátkách. Klášter, tedy kartouza, byl podřízen přímo panovníkovi, vyňatá z pravomoci zemských úřadů a osvobozen od všech daní a dávek.

Tip na výlet: Sázavský klášter a obraz, který otevírá oči

Zánik pražského kláštera kartuziánů spadá do samého počátku husitského napadání, ničení a drancování církevních majetků. Bezprostředně po smrti krále Václava IV., odpoledne 17. 11. 1419, vytáhl zástup lidu Újezdskou branou z Prahy, vylomil klášterní vrata, vyplenil klášterní sklep a v kostele rozbil oltáře, sochy a ostatkové schránky. Mnichy pak dav dovedl na Staroměstskou radnici, kde se jich ujali konšelé a pod ochranou je nechali vyvést z rozbouřené a pro ně nebezpečné Prahy pryč. Následujícího dne, 18. listopadu 1419, někdo klášter podpálil a ten vyhořel do základů.

Ostrovský klášter ožil ve virtuální realitě

Ruiny klášterních budov časem zanikly téměř beze stopy, jen v rámci archeologických průzkumů byly identifikovány zbytky jeho kamenných konstrukcí na Smíchově v širokém pásu území mezi ulicemi Kartouzská a Lidická. To odpovídá kartouzské zvyklosti stavět své kláštery tak, aby v nich každý mnich mohl mít svou vlastní celu se zahrádkou.

FOTO: Kartuziáni a chartreuska

Kartuziáni a chartreuska - Hlavní brána Velké kartouzy ve Francii – wikipedieKartuziáni a chartreuska - A cocktail glass with the Last Word raised to the light. (2009) -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - A cocktail glass with the Last Word on a glass table in a bar. -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - A shot glass of green Chartreuse -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - A small bottle of Chartreuse, a French herbal liqueur, and a small bottle of blended Scotch whisky -wikimedia.commons –
Další fotky
Kartuziáni a chartreuska - A The Last Word cocktail in a footed cocktail glass. -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - bouteille de Chartreuse jaune – wikimedia.commons-Kartuziáni a chartreuska - bouteille de chartreuse verte -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Counterfeits of Chartreuse liquors – wikimedia.commons-Kartuziáni a chartreuska - Counterfeits of Chartreuse liquors, exhibited in the museum of the Chartreuse cellars in Voiron (Isére, France). -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Élixir végétal de la Grande Chartreuse -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Grande Chartreuse -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Grande Chartreuse. Saint-Pierre-de-Chartreuse, Isére, AuRA, France. -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Intérieur de la chapelle de la Correrie, musée de la Grande Chartreuse – wikimedia.commons-Kartuziáni a chartreuska - jardin de simples. La Correrie, Saint-Pierre-en-Chartreuse, Isére, France. -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Last Word cocktail with a slice of lime in front of a window screen. (2007) -wikimedia.commons-Kartuziáni a chartreuska - Liquör Chartreuse in der Kartause Gaming -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Liquör Chartreuse in der Kartause Gaming -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Maquette du monastére de la grande chartreuse á France Miniature (Élancourt) -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Musée de la Grande Chartreuse -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Musée de la Grande Chartreuse -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - musée de la Grande Chartreuse. Saint-Pierre-de-Chartreuse, Isére, AuRA, France -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Old-style pot stills of the Chartreuse (no longer in use for regular production) -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Přilehlá budova kláštera zvaná Correrie – wikipedieKartuziáni a chartreuska - Route de la Grande-Chartreuse. Album du Dauphiné, ou Recueil de dessins représentant les sites les plus pittoresques du Dauphiné.-wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Saint-Pierre-de-Chartreuse, France -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - tetto di scandole. Grande Chartreuse. Saint-Pierre-de-Chartreuse, Isére, AuRA, France -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - tetto di scandole. Grande Chartreuse. Saint-Pierre-de-Chartreuse, Isére, AuRA, France.-wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - The Chartreusecellars -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - This building is classé au titre des Monuments Historiques -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - This building is classé au titre des Monuments Historiques. -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - This building is indexed in the Base Mérimée, -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - toiture en réfection -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Velká kartouza ve Francii – během svých dějin byla osmkrát zničena požárem a vždy poté obnovena- wikipedieKartuziáni a chartreuska - View from the petit som summit on the Grande Chartreuse monastery and the surrounding silent area -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - vue depuis le mur ouest -wikimedia.commons –Kartuziáni a chartreuska - Wiki Loves Cocktails 2016 Kornwestheim -wikimedia.commons –

Specialitou kartuziánů je již několik staletí výroba známého bylinného likéru „Chartreuse“ s nezaměnitelnou hořko-sladkou silně kořeněnou chutí a vůní. Jeho základem je vínovice, tj. pálenka vypálená z vinného kvasu, doplněná 130 horskými bylinami. Likér obsahující 55 % alkoholu původně vyvinul neznámý alchymista jako „elixír dlouhého života“ a přezdívá se mu také „zelený oheň.

 



Nepřehlédněte