Mesiáš i zabiják. Ernesto „Che“ Guevara stejně snadno léčil chudé jako střílel své odpůrce

29.9.2019
Lukáš Mucha

Hrdina nebo terorista

Pro jedny vizionářský hrdina, pro druhé marxistický fanatik a terorista. Plným jménem Ernesto Guevara Lynch de la Serna. Celý svět však zná apoštola revoluce pod přezdívkou Che – jihoamerického pozdravu znamenajícího něco jako „hele, kámo“. Symbol svobody pocházel z bohaté rodiny argentinského architekta. A vedle dobrého původu měl i dobré vzdělání: vystudoval lékařskou fakultu na univerzitě v Buenos Aires.

První francouzský hrdina. Statečnému Galovi se podařilo porazit Caesara

Lékař chudých

Diplom Che získal v roce 1953 a hned se pustil do „léčení lidstva“. Již během studií cestoval a objevoval bídu Jižní Ameriky, a ta ho dovedla k levicovému vidění světa. Měl jasno: nestane se lékařem pro bohaté. A tak léčil v Peru malomocné, studoval marxistické spisy a živil se novinařinou. Psal cestopisné články, ale také reportáže o životě starých amerických kultur Mayů a Aztéků.

Legendární revolucionář Ernesto Che Guevara se vydal cestou, která nikam nevede. A podle toho taky dopadl

Guevara versus Castro

V roce 1954 Che zrovna pracoval v mexické nemocnici. Zde se seznámil s Fidelem Castrem, který ho zlákal k útoku na Kubu. A vládce ostrova nelitoval. Alespoň zpočátku. Z lékaře se vyklubal nejagresivnější a nejschopnější ze všech guerillových velitelů. Střílel své odpůrce stejně snadno, jako dříve léčil chudé a nemocné. Po vítězství se stal druhým mužem Kuby, byl mu svěřen post ministra průmyslu i funkce prezidenta Národní banky. Avšak jeho nekompromisnost a radikalismus začal překážet i Castrovi. A tak se oba muži vydali vlastní cestou.

Slavná smrt Gordona z Chartúmu. Nepodplatitelný britský generál našel nejtěžšího soupeře v muslimském vůdci Al-Mahdím

Opět do boje

Snad rozmíšky s Castrem, možná jen neukojitelná touha po dobrodružství Guevaru znovu přivedly do boje. Opustil vysoké funkce a odjel dělat revoluci do Afriky. Když pokus v Angole nevyšel, po krátké zastávce v Praze rychle zmizel do bolivijské džungle, kde si vycvičil sto partyzánů a přepadával s nimi vládní vojáky. Také agitoval mezi domorodci. Ale indiáni neměli pro marxismus příliš pochopení. Více je lákala odměna čtyř tisíc dolarů, jež byla vypsána na jeho hlavu, a tak se vojáci dozvěděli o jeho skrýši. Obklíčili ho a donutili se vzdát.

Fanatická španělská pravice. Jednou z její obětí se stal i velký básník a dramatik Federico García Lorca

Konec romantického rebela

Mocní chvíli rozmýšleli, co s ním. Americká CIA by jej ráda dostala živého, avšak bolivijská vláda se rozhodla pro smrt. Nakonec rozkaz vykonal jeden z vojáků. „Jen střílej, zabiješ člověka,“ zněla údajně poslední slova devětatřicetiletého rebela. Spolu s ním zahynula v džungli jeho těhotná milenka, protřelá agentka KGB Tanja. Po popravě uřízli vojáci argentinskému dobrodruhovi obě ruce. Jako důkaz identity. Naložili je do formaldehydu a tělo zahrabali do společného hrobu. Zůstalo v něm třicet let. Až v roce 1997 Castrovi lidé ostatky vyzvedli a přepravili na Kubu, kde je v Santa Kláře, kam Guevara vstoupil v čele partyzánů, otevřeno jeho muzeum. Či mauzoleum posledního romantického hrdiny 20. století.

Zdroj: Libor Budinský (Popravy slavných, 2002)



Nepřehlédněte