Mladý Gal
O mladém Vercingetorixovi mnoho nevíme. Snad jen to, že patřil k nejvlivnějším galským rodům a byl tedy přímo předurčen, aby svou urozeností a charismatem spojil rozdrobené galské kmeny a rody k poslednímu zuřivému odporu proti postupujícím římským legiím.
Rozpínaví Římané
Svobodné kmeny bohaté Galie (Francie) zaujaly Řím v polovině prvního století před naším letopočtem. Julius Caesar v čele několika legií využil rozpory mezi jednotlivými rody a celkem snadno si od roku 58 před Kristem podmaňoval jednu oblast Galie za druhou. Za tři roky měl pod kontrolou téměř celou Galii – jen s výjimkou centrálního masivu. Občas se sice některý z porobených kmenů vzbouřil, například v zimě roku 54 napadly Římany galské jednotky pod vedením velitele Ambioriga. Ale Caesar vždy kontroval: vyplenil vzbouřené území a vůdce potrestal. Dovedně využíval i svárů mezi samotnými Galy a již se zdálo, že plnému ovládnutí země nestojí nic v cestě.
Velký vůdce válečníků
Počátkem roku 52 se však na scéně objevil mladý galský šlechtic Vercingetorix, kníže z galského kmene Arvenů, který si svou statečností brzy vysloužil přezdívku „velký vůdce válečníků“. Caesar byl zrovna v Římě, když se mladý bojovník postavil do čela další vzpoury. Partyzánskou válkou připravil legie o zásoby potravin, navíc všude v okolí vypálil vesnice, takže se Římané museli stáhnout. Caesar spěchal zpátky s posilami, ale Vercingetorix v čele stotisícového vojska jeho útok statečně odrazil a připravil tak Caesarovi jeho první porážku. Tím si vysloužil obdiv galských náčelníků, kteří ho jmenovali vrchním velitelem armád.
Vercingetorix sice vyhrál bitvu, ale na vítězství ve válce mu nezbýval čas ani prostředky. Caesar se vrátil s posíleným vojskem o síle deseti legií a Vercingetorix musel uprchnout do „nedobytného“ oppida Alésia. To Caesar sice nedokázal dobýt, a tak se rozhodl statečného Gala a jeho muže vyhladovět. Mladý kníže se pokusil sevření několikrát prolomit, ale výpady byly marné. Potravin, zbraní i sil obránců pomalu ubývalo. Ani očekávaná pomoc z okolí nepřišla, a tak se Vercingetorix nakonec musel vzdát – sám se vydal vstříc do Caesarových rukou. Pomstě tím však nezabránil.
Caesarova odveta
Trest byl až příliš krutý. Římané vydrancovali značnou část Galie, pobili desetitisíce lidí a neuvěřitelný milion Galů odvlekli do římského otroctví. Nejvznešenější zajatci včetně knížete Vercingetorixe pak účinkovali v pompézním Caesarově triumfu, který se konal až po několika letech v ulicích Říma. Vercingetorix však nemířil mezi gladiátory do arény, ani jej nepředhodili lvům. Po skončení slavností byl „velký vůdce válečníků“ popraven.
Zdroj: Libor Budinský (Popravy slavných, 2002)
