Republice obětoval vše. Nadání, kariéru, čest i život. Jeden z nejlepších důstojnických kádrů se vzdal aktivního odboje v zahraničních jednotkách a bez připomínek přijal roli premiéra protektorátní vlády. Roli, ve které nešlo neprohrát. Ale bývalý legionář si zachoval čistý štít, a ještě se mu povedl husarský kousek – ze své „kolaborantské“ funkce učinil centrum odboje.
Když potřebovala Francie pomoc, zjevila se jako boží blesk z čistého nebe. Bylo jí pouhých 17 let, nepocházela z urozeného rodu, a přesto zburcovala šlechtu i samotného následníka trůnu k hrdinnému boji proti anglickým vetřelcům. Za jejím heroickým bojem v čele francouzské armády stála tajemná duševní choroba, o jejíž definici se marně snažily zástupy historiků a psychiatrů. Jisté je jen to, že Janu (též Johanku) z Arku vyburcoval boží hlas, který slyšela ve svém nitru. Mohlo jít o skutečný zázrak, ale možná to byly jen halucinace či forma schizofrenie.
Středověcí Mongolové se živili především jako pastevci, kteří museli často kočovat. Spíše než pospolitým národem byli roztroušenými kmeny, jež bojovaly i mezi sebou. Jako válečníci neměli v době své největší slávy konkurenci – dokázali výborně ovládat malé, ale rychlé koně a současně střílet z luku. Ve 13. století se je však podařilo jednomu muži sjednotit. Tím mužem byl Čingischán, jeden z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů na světě. Pod jeho velením i vládou následující dynastie Mongolové obsadili přes půl Asie a část Evropy.
Úspěšný velitel v bitvách proti Turkům patřil k nejznámějším postavám rudolfínské Prahy. Jeho nepřátelé mu však přichystali léčku, na jejímž konci byla vražda, soud a trest smrti. Život udatného maršála měl na Staroměstské radnici ukončit slavný kat Mydlář.
Hrdina od Zborova, jeden z nejvlivnějších českých důstojníků za druhé světové války, divizní generál. Hned po komunistickém puči si však vysloužil jinou nálepku: velezrádce a špion. Významného představitele protinacistického odboje okamžitě sesadili a zákeřně zatkli.
Měl se stát knězem. Ale nespoutaná touha po dobrodružství dovedla předčasně vyspělého mladíka k titulům císaře i prezidenta malých středoamerických republik. Nadaný světák, lékař, právník i spisovatel s nezkrotnou povahou vedl k vítězství svou soukromou armádu o padesáti mužích. Stal se národním hrdinou i nenáviděným nepřítelem.
Dokázal zorganizovat poslední vážný odpor hrdých Galů proti římské nadvládě. Shromáždil ohromné vojsko a statečně se bránil mocnému Caesarovi, jemuž uštědřil jeho první porážku. Říkal si Vercingetorix.
Generál Charles George Gordon je více známý pod přezdívkou Gordon z Chartúmu, kterou získal po své smrti v roce 1885 v Súdánu. Předtím jej však široká veřejnost znala jako „Čínského Gordona“ v souvislosti s jeho vojenskými úspěchy v Číně.
Splašený kůň (Crazy Horse) byl pověstný svou zuřivostí v boji. Vedl Siouxy ve válkách během šedesátých a sedmdesátých let 19. století. V očích svého lidu se stal vizionářským náčelníkem, který byl oddán zachovávání takového způsobu života, jaký vedli Lakotové od nepaměti, a bránil svůj lid před rozpínáním bílého muže do severních Plání.
Jevil se jako silný protivník. Stalin se obával, že pokud by ho mohl někdo sesadit z diktátorského trůnu, byl by to právě hlavní velitel Rudé armády, uznávaný a oblíbený maršál Tuchačevskij. Musel ho tedy předejít, a tak schopného generála obvinil z přípravy převratu a špionáže pro nacistické Německo.
Vždy hledal mírové řešení. Navázal přátelství s bílým mužem, které zůstalo pevné až do konce jeho života. Konfederační armáda ho však donutila bojovat a pomstít smrt svých nejbližších. Cochise jako náčelník Středních Čirikavů z jihovýchodní Arizony vedl v šedesátých letech 19. století odpor Apačů proti rozpínání bělochů do jihovýchodních částí Spojených států.
Rudý oblak byl jedním z nejvýznamnějších vůdců indiánského kmene Lakotů v devatenáctém století. Úspěšně vzdoroval pokusům americké vlády silou zajistit cestu přes Planiny k nově objeveným zlatým polím v Teritoriu Montana.
Hannibala nejvíce proslavilo převedení kartaginské armády včetně válečných slonů přes Alpy, aby mohl napadnout Řím po souši. Tímto počinem dosáhl taktického triumfu. Ovšem i když dokázal 15 let vzdorovat síle Říma, byl přechod Alp ze strategického hlediska dost možná hrubou chybou, která vedla k porážce Kartága. Navzdory tomu zůstává Hannibal až do současnosti znám jako „otec vojenské strategie“ a studenti vojenské historie se o něm dodnes učí.
Došlo k ní 17. – 18. srpne 1435, kdy na husity v jižních Čechách zle dotíral jejich úhlavní nepřítel, Oldřich II. z Rožmberka. Když jeho vojska oblehla jeden letitý opěrný bod husitů, Lomnici nad Lužnicí, nezbylo táborským husitům, než se jí vydat na pomoc.