Na sucho doplatila mláďata savců, myslivci v okolí Prahy jim pomáhali celé léto

1.11.2018
Andrea Cerqueirová

„Poslední deště byly někdy na začátku června a zrovna v té době se v přírodě rodí spousta mláďat savců. Samičky, aby je byly schopny uživit a měly dostatek mléka, potřebují vodu. A ta nebyla, což byl zásadní problém. Na mláďatech je to vidět. Postupně se začínají pást sama, jako jiné druhy zvířat, ale vzhledem k tomu, že toho plno uschlo, zvířata nejsou připravená na zimu,“ uvedl pro Náš REGION jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Miloš Fischer. Na otázku, jak je na tom okolí Prahy, odpověděl, že zrovna nedávno se s tamními myslivci bavil, mluvili o stavech drobné a spárkaté zvěře, pro kterou toho v okolí Prahy hodně udělali. Dali plno napajedel, denně rozváželi vodu, starají se o to, aby zvířata přežila, takže to tam nevypadá katastroficky. „Sucho se ale i tam podepsalo hlavně na srnčí zvěři,“ řekl.

Divoká prasata

Co se týče divokých prasat, Fischer pro Náš REGION uvedl, že se chybně mluví o přemnožení, o kterém lze hovořit jen v případě, že daný druh není schopen se v krajině uživit. „Proto zdůrazňuji, že se nejedná o přemnožení, že to je něco jiného, ale že stavy divokých prasat jsou stále vysoké, přestože loni byl naprosto rekordní odstřel, střelilo se o 43 procent divočáků více než v roce předešlém. Letos se v odstřelu pokračuje,“ dodal.

Myslivcům nastala sezóna lovu drobné zvěře

„Současná situace se stavem černé zvěře u nás je alarmující, především kvůli škodám způsobeným v zemědělství. Výše škod stoupá, tak jak se zvyšuje počet divokých prasat v přírodě. Škody na zemědělských porostech a plodinách se stávají důvodem rozepří mezi zemědělci a myslivci a vzniká zbytečné napětí, které oběma stranám znepříjemňuje jejich činnost,“ uvedl předseda myslivecké komise Českomoravské myslivecké jednoty z Verměřovic Ondřej Faltus v publikaci Prevence škod působených divokými prasaty, kterou letos vydala právě Českomoravská myslivecká jednota.

Petr Marada z Mendelovy univerzity v Brně v rámci publikace mimo jiné uvádí, že trendy, které se realizují v podmínkách českého venkova, zvyšují a umocňují erozi, poškozují řádný vodní režim, a tím podporují významnost klimatické změny. „Cesty nevedou k udržitelnosti. Environmentální otázky včetně změny klimatu nejsou řešeny dle požadavků společnosti, většina zúčastněných stran se domnívá, že dopad Společné zemědělské politiky by měl být intenzivnější (za poskytnuté prostředky by se mělo pro přírodní kapitál udělat více). Aktivní, zemědělci prováděné ozeleňování/greening jako povinná a žádaná aktivita je v Česku málo ambiciózní v porovnání s tím, co bylo Evropskou unií požadováno. Ve výsledcích veřejné konzultace o Společné zemědělské politice v roce 2017 bylo uváděno, že greening je vnímán jako nejvíce zatěžující a nejsložitější prvek Společné zemědělské politiky, který omezuje její činnost,“ dodal.

Důsledkem nesprávného přístupu českých zemědělců jsou mj. právě stále se zvyšující stavy černé zvěře, především kvůli „vzrůstajícím velikostem dílů půdních bloků s monokulturami, neprostupnou a homogenní krajinou, která je pro řádné hospodaření se zvěří a pro samotný život na venkově nepřijatelná“.

Olovo v přírodě

Čeští myslivci a rybáři nedávno seznámili novináře se svým nesouhlasným stanoviskem se zprávou Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) ze  17. srpna 2018, která doporučuje Evropské komisi přijmout „další opatření“ ve vztahu k používání olova v brokovém a kulovém střelivu a rybářských zátěžích, takzvaných olůvkách. „Dalšími opatřeními je míněn plošný zákaz prodeje, který však v České republice nemá opodstatnění,“ uvádí Českomoravská myslivecká jednota a Český rybářský svaz. Vítají iniciativu Evropské komise v oblasti ochrany přírody a respektují, že v jejím zájmu může být nutné lidské chování v přírodě regulovat.

FOTO: Zvířata po suchu

Zvířata po suchu - Českomoravská myslivecká jednota – foto ACZvířata po suchu - Českomoravská myslivecká jednota 2 – foto AC

„Jakákoli regulace však musí být opodstatněná a přiměřená. Je třeba, aby byly jasně pojmenovány a prokázány její důvody, potřebnost a kladné i záporné dopady. Východiska ani závěry předložené zprávy však nelze v České republice podložit mysliveckou a rybářskou praxí. Vláda České republiky by proto připravovanou regulaci Evropské komise měla odmítnout,“ uvádí stanovisko.

A na co myslivci a rybáři reagují? Zpráva ECHA uvádí, že používání olova ve střelných zbraních a munici mimo mokřady a také v rybářských zátěžích představuje riziko pro životní prostředí a zdraví lidí. Podle zprávy je v současné době v EU ročně rozptýleno 5000 tun olova a regulace by měla snížit úmrtnost ptactva v důsledku spolknutí broků a úmrtnost dravců, jež požijí maso zvířat zasažených olověnými broky. Dále by podle ECHA měla snížit zdravotní rizika lidí, kteří pravidelně konzumují zvěřinu zabitou olověným střelivem.

„Pravděpodobnost pozření olova je u jiných než vodních ptáků extrémně nízká. Na mokřadech je přitom lov s použitím olova již dnes zakázán,“ uvedli myslivci a rybáři. Teoretická je podle nich i otrava dravců a lidí. „Pravděpodobnost, že se do oběhu dostane zvěřina kontaminovaná olovem, je v podstatě nulová,“ dodali mimo jiné.



Nepřehlédněte