Před několika dny se po internetu začala šířit zpráva o možném zániku legendární nádražní hospody, nejstarší v Praze. Dejvická nádražka je symbolem nonkonformity. Lidové ceny, zahrádka pod kaštany, druhá přímo u kolejiště. Potkáte tu lidi z nejrůznějších sociálních vrstev, jedni tu čekají na vlak, druzí tu – podle slov jednoho ze štamgastů – čekají na smrt.
Vyznat se ve směsi názorů je trochu problém. Nájemce restaurace Martin Ullmann říká, že mu majitel objektu, Správa železniční dopravní cesty, chce znenadání zvednout nájem o sto procent. Přitom do podniku investoval pět milionů.
Na opačné straně zaznělo stanovisko Radky Pistoriusové, mluvší SŽDC: „V případě uvedeného nájemce postupuje SŽDC podle platné podepsané smlouvy. Daná smlouva zohledňovala vložené finanční prostředky nájemce, technické zhodnocení ve sníženém nájmu, a to do termínu 11. 1. 2018,“ sdělila Pražskému deníku. „Nejedná se tedy o nenadálé navýšení nájemného, jak bývá mnohdy mylně uváděno, ale o podmínky smlouvy, které smluvní strana akceptovala a podepsala. Nájemce byl SŽDC písemně na tuto skutečnost upozorněn a opakovaně vyzýván, bohužel bez jakékoliv odezvy. SŽDC postupuje s péčí řádného hospodáře a v rámci nájemního vztahu nastavila nájemné odpovídající běžným tržním podmínkám,“ doplnila ve svém vyjádření.
Nájemce dejvické nádražky Martin Ullmann ale namítl: „Na prostory mám řádně podepsanou smlouvu a cena je stanovena podle jejího dodatku 3. Roční nájemné platíme pololetně vždy na půl roku dopředu. Najednou se SŽDC vytasila s jakýmsi dodatkem 4, podle kterého bych měl platit dvojnásobek. To, že jsem byl opakovaně vyzýván a nereagoval jsem, není pravda, jen jsem tento nový dodatek odmítl podepsat,“ řekl Pražskému deníku.
Lidé, kteří mají hlouběji do kapsy, moc zábavy v Praze 6 neužijí.
Dejvická nádražka je jedním z posledních ostrůvků jejich prostoru.
Krom toho se tu odehrávaly koncerty trochu divočejších kapel.
Dejvická nádražka je nejstarší v Praze
Koňku tu vystavěli v letech 1828-30 a vedla do Kladna (tzv. Vejhybky), pak do Lán a pak ještě dál. Tehdy bylo její kolejiště položeno jižněji a také trasa kolejí vedla jinudy, směrem ke střešovické vozovně a na Ořechovku. Vozilo se po ní hlavně dříví z křivoklátských lesů knížete Fürstenberga i stavební materiál, až později se dráha přeorientovala na přepravu uhlí a od června 1861 také osob. Souběžně se zahájením provozu byla na dejvickém složišti (termín nádraží se nepoužíval) postavena provozní a obytná budova čp. 116, kovárna, stáje a sklady krmiva.
V roce 1863 koně v Dejvicích vystřídaly lokomotivy, které by kopec na Ořechovku neutáhly, proto byla změněna trasa kolejí. Stará nádražní budova byla adaptována na byty.
Až do roku 1868 dojížděli cestující do Dejvic dostavníky buštěhradské dráhy, které vyjížděly z Prahy od hostince U tří kaprů. V tom roce byla trať prodloužena až do Buben. Příval cestujících vedl k potřebě postavit důstojnější nádraží. Rozhodlo se o tom v srpnu 1871 a v únoru 1873 začala budova od drážního architekta Josefa Chvály (1826–1881) sloužit.
A v té už byla naše restaurace, přesněji čekárna s restaurací 2. třídy (sem měli přístup cestující s jízdenkou do první třídy) a východněji pak byly čekárny s restaurací 3. a 4. třídy.
Dodejme ještě, že nádraží se původně jmenovalo Praha – Písecká brána, pak Praha-Bruska, Dejvice se do názvu propracovaly až roku 1924. Zajímavé je také to, že v budově byl ve 30. letech 20. stol. vybudován prezidentský salonek, tzv. Masarykův, ale užíval ho i nástupce Beneš. Inventář salonku je dávno rozkraden, ale zbyl nájezd pro automobily.
Laskavého čtenáře možná zaujme jídelní lístek dejvické nádražky z roku 2000 v naší fotogalerii. Vařit (až na klobásu) se tu přestalo o Frýbestru 2004, tedy 25. ledna. To se na Nádru koná recesistická akce při příležitosti jmenin hlasatele Miloše Frýby, věčného kandidáta zdejších štamgastů na hlavu státu. Nádražní hospoda tehdy nesplňovala hygienické předpisy. Škoda, protože taková dršťková za sedm kaček chybí!
V Dejvicích je poslední nádražní restaurace v Praze 6
Podobným unikátem byla donedávna nádražka bubenečská. Sem se možná nějaký občerstvovací podnik ještě vrátí. Jinak už nádražkám v Praze 6 odzvonilo. V Liboci u zastávky byla až někdy do 70. nebo 80. let restaurace U nádraží zvaná U báby Vlkový – byla naprosto zbytečně srovnána se zemí při výstavbě Litovické ulice.
Ve Veleslavíně stála poblíž nádraží restaurace Vlasta, ta zase padla za oběť výstavbě komunikace Leninova (dnes Evropská) na přelomu 50. a 60. let.
V Ruzyni byla poblíž nádraží restaurace Na Nové, která už také nefunguje.
A zájezdní hostinec U kapitána vedle nádraží v Sedlci nepamatují už ani nejstarší pamětníci.
