Situace po druhé světové válce byla ovlivněna politickými zájmy vítězných mocností. Navrácení okresu, likvidace pohraničních obcí, vytvoření pohraničních pásem a nakonec změna územně správního uspořádání, která přinesla zásadní změny.
Dačičtí funkcionáři v čele s Josefem Codrem hned v prvních dnech svobody zahájili jednání o navrácení okresu z Telče do Dačic. Od 24. května 1945 začal v Dačicích opět úřadovat, nově již Okresní národní výbor. Prvním jeho předsedou se stal komunista Josef Codr.
Dačický okres byl územně obnoven v předválečných hranicích. Celostátně byla provedena reorganizace bezpečnostního aparátu. Nově vzniklým útvarem byl Sbor národní bezpečnosti, který vznikl sloučením četnictva, obecní policie a později byli ještě přičleněni příslušníci pohraniční finanční stráže. V rámci sboru vznikla nová složka, Státní bezpečnost.
Období od roku1945 bývá někdy nazýváno obdobím omezené demokracie. Činnost měly povolenou čtyři politické strany, Komunistická strana Československa, Československá strana národně socialistická, Československá sociální demokracie a Československá strana lidová.
Po válce byl vyhlášen dvouletý plán obnovy a rozvoje národního hospodářství. Mezi nejvýznamnější akce v Dačicích v té době bylo zahájení stavby okresní nemocnice, nové pošty a vodovodu z pramene Královna u Řečice. V Telči byla zahájena stavba nových školních budov na místě bývalé Lanerovy továrny a vodovodu z Řásné do Telče.
Politický vývoj v republice spěl nezadržitelně k roku 1948, kdy v únoru došlo ke známým událostem, které byly nazývány oficiálně Vítězným únorem, dalšími občany komunistickým pučem a podobně.
Hned po převratu se objevily akční výbory, které začaly provádět „očistu veřejného života“.
V čele okresu byl Okresní akční výbor, jehož předsedou byl profesor telčského gymnázia, Jaroslav Kratochvíl. Ve školách a podnicích vznikly akční pětky, které prováděly čistky. Na gymnáziu v Telči byl na základě rozhodnutí akční pětky vyhozen profesor František Skoumal, prozatímní správce ústavu, který po dobu dvou let a deseti měsíců pracoval usilovně na obnově gymnázia. Dne 23. března 1948 předal správu ústavu místopředsedovi akční pětky profesoru Františku Navarovi. V roce 1949 došlo ke změnám ve správním uspořádání státu. 2. ledna 1949 začíná úřadovat Krajský národní výbor Jihlava. Tehdy vznikl nový politický okres Třešť, do kterého byla začleněna větší část soudního okresu telčského. Některé obce, jako Nová Říše, zůstaly v dačickém okrese až do roku 1960. K dačickému okresu byla opět přičleněna značná část Jemnicka a dále území kolem Starého Města pod Landštejnem
V souvislosti s politickými změnami dochází k přechodu do jiného režimu kolem státní hranice, aby bylo zamezeno emigraci občanů do Rakouska. Hranici začínají střežit pohraniční útvary Sboru národní bezpečnosti. Současně byla vytvořena nová složka, Pohraniční stráž, ke které jsou povoláváni vojáci základní služby. Od roku 1951 začíná Vojsková ochrana státní hranice a byla vytvořena dvě pásma. První je pásmo zakázané, zhruba 2 kilometry od státní hranice směrem do vnitrozemí. Toto bylo zrušeno v roce 1964. Nově bylo vytvořeno pásmo hraniční, kam byl povolen vstup na propustku, bylo až 3 kilometry do vnitrozemí od hranice. Kromě ozbrojených hlídek se psy byly budovány drátěné zátarasy, kde byly počátkem padesátých let i vodiče s vysokým napětím a na některých místech také minová pole. Od tohoto bylo později upuštěno, místo toho byly budovány signální stěny s nízkým napětím, doplněné strážními věžemi.
Někteří si pamatují drátěnou signální stěnu a u ní uvláčený pás země kolem silnice ze Slavonic ke Starému Městu. Jednotlivé roty Pohraniční stráže byly na Pernárci,ve Slavonicích, Slavětíně, Písečné a Rancířově.
Následkem zřízení hraničního pásma bylo částečné vylidnění pohraničí, fyzická likvidace některých obcí, jako Leštnice, Dětříš, Pernárec, Košlák, Kuní, Košťálkov, Romava a jednotlivých samot, včetně loveckého zámečku baronky Ofermanové u Kadolce, dvůr Gabrielka, Ruppův mlýn a další, kde demolice prováděly vojenské jednotky. Vesnice Maříž byla určena k pozvolnému zániku, zachránily ji události v roce 1989.
Ani územně správní uspořádání z roku 1949 nebylo konečné. K tomu nejzásadnějšímu došlo v roce 1960, kdy je zrušen kraj Jihlava, okres Třešť a definitivně i okres Dačice. Vznikly větší kraje, Jihomoravský a Jihočeský kraj. Telčsko připadlo pod Okresní národní výbor Jihlava, v kraji Jihomoravském. Dačicko připadlo pod Okresní národní výbor v Jindřichově Hradci v kraji Jihočeském. Tak byla jihozápadní Morava roztržena mezi jižní Moravu a jižní Čechy.
To byl definitivní konec Dačického okresu. Zůstalo po něm jenom několik památek, hraniční kameny a v Dačicích dva krásné objekty, budova bývalého okresního úřadu z roku 1932 a areál okresní nemocnice z roku 1951.
Po roce 1989 se objevily snahy o obnovení dačického okresu, leč jinde bylo rozhodnuto jinak. Došlo k dalšímu územně správnímu uspořádání, Dačice připadly k Jihočeskému kraji, Telč ke kraji Vysočina.
Jaroslav Návrat
