Obestírá ji však několik historických nejasností. Jednou z nich je již záhada jejího původu. V prologu o svaté Ludmile se píše: ,,…byla ze země srbské, knížete srbského dcera“. Mělo by se jednat o slovanské knížectví poblíž dnešního města Halle. Většina z nás má však v paměti informaci z hodin dějepisu, že se zřejmě narodila a vyrůstala na Pšově, jak píše kronikář Kristián.
Podle mínění některých archeologů patřil Pšov mezi nejstarší hradiště vůbec a měl stát přibližně na místě dnešního mělnického zámku. Našlo se zde však poměrně málo nálezů z 9. století, a tak se někteří historikové domnívají, že hradiště mohlo ležet i mimo území dnešního Mělníka.
Ve věku kolem patnácti let se Ludmila vdává za Bořivoje a kolem roku 875 přichází na svět Bořivojův první syn Spytihněv. Podle legend dala Bořivojovi dalších pět potomků. Přibližně v roce 888 se měl narodit Vratislav, ale podle antropologických výzkumů se zřejmě narodil dříve. Třetí syn Boleslav pravděpodobně zemřel brzy po porodu. Jména Ludmiliných dcer nejsou známa.
Ludmila přišla na Bořivojův dvůr jako pohanka a podle legend ,,často obětovala modlám a často velmi zaníceně se oddávala jejich uctívání“. O tom, kdy přesně se stala křesťankou, historické prameny také mlčí, ale stalo se tak prý údajně někdy kolem jejích dvaadvaceti let.
Její manžel Bořivoj zemřel pravděpodobně někdy okolo roku 889. Osudovým se pro Ludmilu stal rok 906. Tehdy se její syn Vratislav oženil s Drahomírou. Z jejich svazku přichází na svět synové Václav a Boleslav. Drahomíra není kronikáři příliš oblíbena a často je pokládána za pohanku, i když ke křtu muselo dojít nejpozději před sňatkem. Možná však byla skutečně ,,vlažná ve víře“, jak se psalo, protože Vratislav dává syna Václava na výchovu své matce Ludmile. Drahomíra jistě nebyla ráda, asi jako každá matka.
Ludmila se postarala, aby Václav dostával vzdělání ve vyhlášené škole na Budči, což jí Drahomíra vyčítala s tím, že z Václava dělá mnicha. V roce 921 Vratislav I. umírá a za knížete byl zvolen nezletilý Václav, za kterého měla dočasně vládnout jeho matka Drahomíra. Současně však bylo rozhodnuto, že Václav a jeho bratr Boleslav budou svěřeni do výchovy Ludmile. Tím se Ludmila stala poručnicí obou chlapců. To určitě zvýšilo napětí ve vztahu obou žen. Navíc Drahomíra zřejmě preferovala jako budoucího knížete Boleslava, zatímco Ludmila Václava.
Spory obou žen i nadále rostly a v létě 921 Ludmila se svými věrnými prchla z Prahy na Tetín, kde možná chtěla založit centrum odporu. O tom však lze pouze spekulovat.
V pátek 15. září 921 dorazil k Tetínu oddíl bojovníků, vyslaný sem téměř jistě Drahomírou a vedený Tunnou s Gommonem. Nedlouho před půlnocí vylomili vojáci bránu a do domu Ludmily vstoupili jen Tunna, Gommon a ještě pouze několik dalších bojovníků. Zvláštní je skutečnost, že podle dochovaných zpráv zřejmě nedošlo k žádnému odporu. Tunna s Gommonem prý údajně strhli Ludmilu ležící na loži na dlažbu a uškrtili ji jejím vlastním závojem.
