Vědci z Akademie věd míří na Chebsko stopovat bělozubku tmavou. Africký druh se šíří rychleji, než stačí být sledován, a letošní horko mu mohlo výrazně pomoci.
Hospitalizace kvůli respirační infekci může seniory poslat přímo do následné lůžkové péče. Lékaři upozorňují, že včasná reakce a očkování jsou klíčové.
U Lipanovic na Českobudějovicku zemřel v pátek ráno řidič poté, co jeho auto narazilo do stromu a začalo hořet. Den předtím hasiči vyprošťovali ženu ze zničeného vozidla na Táborsku.
V brněnském hospici zemřela Ludmila Javorová, klíčová postava skryté katolické církve. Biskupem Davídkem tajně vysvěcená na kněze se svého přesvědčení nikdy nezřekla.
Správa Pražského hradu zavedla nový systém úklidu. Přinesla konec chaotických smluv starých až 30 let a výrazně lepší podmínky pro externí pracovníky.
Osmačtyřicetiletý muž obžalovaný ze zneužití nezletilé dívky ve Zlíně trpí hebefilií. Znalkyně ho označila za nebezpečného pro společnost. Hrozí mu až 12 let vězení.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) opravuje lanový most přes Labe na dálnici D11 na 41. kilometru nedaleko Poděbrad na Nymbursku. Náklady přesáhnou 56 milionů korun, oprava se uskuteční ve dvou etapách, hotovo bude příští rok, řekla mluvčí ŘSD Andrea Hýblová.
Ve vzdušném prostoru nad obcí Kovářská (Schmiedeberg), nedaleko Vejprt v Krušných horách, se 11. září 1944 střetla letadla 8. letecké armády vzdušných sil Spojených států se stíhací skupinou Jagdgeschwader německé Luftwaffe. Jak to dopadlo?
Suchdolská radnice obnovuje historickou polní cestu, která povede od konce ulice K Horoměřicům k rozcestníku za benzínovou pumpou na Kamýcké.
Ačkoliv postních pláten se dochovalo ve světě velmi málo, německé město Žitava se může pochlubit hned dvěma exempláři, kromě staršího postního plátna (viz níže) ještě i tzv. Malým žitavským postním plátnem, které je téměř přesně o sto let mladší a pochází z roku 1573. To můžeme spatřit v muzeu Františkánského kostela, kde má od roku 2005 vyhrazenu svoji vlastní expozici.
Přírodní koupaliště se podle průběhu počasí potýkají se zhoršenou kvalitou vody. Stejně je tomu i na Novém rybníku. To by se podle radnice mělo od příští letní sezony změnit. Plavci se tak mohou těšit na čistší vodu.
Jiří z Poděbrad – poslední Čech na českém královském trůně, ale také první panovník, který prosazoval myšlenku dobrovolné nadnárodní spolupráce křesťanských zemí. Lze ho tedy, v jisté nadsázce řečeno, považovat za jednoho z prvních Evropanů.
K jeho odchytu vyrazili zvířecí záchranáři do Jarníkovy ulice v Praze 11 koncem srpna. Na místě zjistili, že rorýs nejspíš narazil do překážky a poranil si křídlo. Proto jej odvezli k ošetření do stanice, kde si pobyl několik dní, než se zotavil. Pak už mohl vyrazit na dalekou cestu do zimoviště svého druhu v jižní Africe.
V prvním zářijovém týdnu byla v prostorách zrekonstruované historické budovy v centru Dolních Břežan otevřena nová knihovna. V útulně zařízené knihovně s čítárnou si tu najdou to své čtenáři všech generací.
Obětí tohoto útoku se 10. září 1978 stal bulharský spisovatel, dramatik, novinář, ale hlavně disident, Georgi Ivanov Markov (nar. 1. března 1929). Pozadí jeho likvidace není zcela známé dodnes a nejspíš se ho nepodaří objasnit už nikdy. Možná to nakonec není pravda ani s tím deštníkem.
Informaci o převrácení hydraulického nakladače ve sběrném dvoře u vlakového nádraží ve Strančicích přijala tísňová linka HZS Středočeského kraje koncem srpna. Na místě zasahovala jednotka profesionálních hasičů ze stanice Říčany, přivolán byl i velký vyprošťovací automobil z benešovské stanice.
Pražská malířská Akademie byla založena z iniciativy Společnosti vlasteneckých přátel umění, znamenala faktický začátek systematické umělecké výchovy v Čechách. De iure byla založena 10. září 1799 dekretem císaře Františka I. Vyučovat se začalo následujícího roku 1800 v Klementinu.
Otevření navazuje na zkušební provoz zahájený v květnu letošního roku, během něhož byly vyzkoušeny všechny technologie a systémy.
Na více než stoletou tradici po roce naváže další Svatoludmilská pouť, jež se uskuteční v obci Tetín o víkendu 20. – 22. září. Na své si přijdou vyznavači zábavy i ti, které láká původní význam poutních slavností. Hrát bude živá hudba nejrůznějších žánrů, nebudou chybět trhy, přednášky, divadlo, program pro děti a mnoho dalšího. Vůbec poprvé bude na Tetíně vystaven novogotický relikviář s ostatky kněžny Ludmily a knížete Václava vypůjčený ze svatovítského pokladu. Neodmyslitelnou součástí oslav bude poutní mše v kostele sv. Ludmily. Vstup na všechny akce je zdarma.
O některých bájích a pověstech či historických tvrzeních sice víme, zmínili se nám o nich ve školách, ale jaksi nás míjejí. Příjemné a prastaré příběhy nás neznepokojují. A co si tak jeden z nich vybrat a ověřit si jeho pravdivost? Maratónský běžec třeba. Žádné tretry a asfalt. Tvrdý, přespolní běh, ve vedru a s bronzovou výstrojí a výzbrojí. Mělo vůbec smysl, padnout v cíli vysílením, kvůli zprávě o vítězství? Takhle ještě běžet pro pomoc, to by se pochopit dalo….
Santiniho dílo přesáhlo rámec doby, v níž žil. Jeho stavby jsou natolik přesné, že známe-li kompoziční síť, můžeme od jedné stavby k libovolné další počítat se stejnou lehkostí, s jakou se třeba procházíme parkem.
Oslavy vína a burčáku letos proběhnou 13. a 14. září na náměstí Jiřího z Poděbrad. Připraven bude exkluzivní výběr z českých a moravských vinařství s poutavým doprovodným programem.
Měla se jmenovat Země Udege a pojednávat o stejnojmenném sibiřském kmeni, nikdy však nevyšla. Do dějin literatury se ale Vladimir Klavdijevič Arseňjev (nar. 10. 9. 1872) zapsal svým dílem o přátelství se sibiřským lovcem jménem Děrsu Uzala, později úspěšně zfilmovaném. Vzpomínáte?
Hlavní město plánuje od října příštího roku zakázat topení uhlím, uhelnými briketami a koksem v kamnech a v kotlích, které spadají do nejnižších dvou emisních tříd z pěti možných. Návrh městské vyhlášky schválili radní, musí ho ještě odsouhlasit zastupitelstvo. Kotle emisní třídy jedna a dva se od roku 2014 nesmí prodávat, od září roku 2022 bude jejich provoz zakázán v celé republice. Magistrát odhaduje, že je v Praze využívají stovky domácností.
Čas od času člověk slyší zprávy o kočkách, které podnikly neuvěřitelnou cestu – dlouhou stovky kilometrů a několik měsíců –, aby našly svoji lidskou rodinu. Jak je možné, že se při takových cestách a bez podpory satelitní navigace neztratí, zůstává zatím záhadou.
Akademický malíř Otakar Hůrka přišel na svět 10. září 1889 v Kolodějích u Prahy č. 19 (K Dubči 9), kde měl jeho otec řeznictví. Matka byla dcerou hostinského Skružného ze Zdiměřic. Budoucí malíř byl pokřtěn jako Ottokar Jan.
