Vladislav II. Jagellonský, prapravnuk Karla IV., vládl naší zemi 45 let. Jeho první dvě manželství se v podstatě neuskutečnila a byla prohlášena za neplatná, teprve třetí manželství s francouzskou šlechtičnou Annou de Foix – ač velmi krátké – bylo šťastné. Narodily se v něm dvě děti. Krátce po narození syna Ludvíka Anna z Foix a Candale (1484 – 1506 v Budíně) zemřela.
Císařovy svatební šachy
Už když se narodila v roce 1503 dcera Anna, vyhlédl si ji pro svého vnuka sám císař Svaté říše římské Maxmilián Habsburský. Byl to velmi prozíravý člověk. Rozehrál sňatkovou politiku, která velmi brzy přinesla své ovoce a které se Habsburkové drželi i v následujících stoletích.
V roce 1515 byly ve Vídni podepsány svatební smlouvy mezi dětmi habsburskými a jagellonskými o vzájemném nástupnictví v případě, že jeden či druhý rod vymře. Maxmilián měl co nabídnout – dva vnuky, Karla a Ferdinanda, a čtyři vnučky. Načež se ve Svatoštěpánském dómu uskutečnily dvě dětské svatby.
Maxmilián se v zastoupení jednoho ze svých vnuků oženil s dvanáctiletou Annou a její devítiletý bratr Ludvík Jagellonský se oženil s desetiletou Marií Habsburskou.
Který z chlapců si vezme Annu, zatím nebylo určeno. Anna si přála, aby to byl Karel, jako prvorozeného ho čekala skvělá budoucnost.
Královna českého dabingu Valérie Zawadská. V odolenovodské Opeře bude vyprávět o všech svých láskách
Vskutku, roku 1516 se šestnáctiletý Karel stal španělským králem a o tři roky později i císařem.
A Anna Jagellonská přestala být pro něj žádoucí nevěstou.
Bylo tedy rozhodnuto, že se Anniným ženichem stane Ferdinand.
Pro Annu to bylo velké zklamání. Nakonec se však ukázalo, že neměla čeho litovat.
Ferdinand I. byl lepší manžel
Na rozdíl od nepříjemného, uzavřeného, egoistického a často nemocného Karla V. (1500 – 1558) byl vzdělaný, humanisticky snášenlivější Ferdinand pro Annu určitě vhodnějším partnerem. Ve srovnání s Karlem byl prý i veselejší a ve Španělsku, kde vyrůstal u svého druhého dědečka, byl velice oblíbený.
Byl věrným a milujícím manželem, kterému byla milostná dobrodružství naprosto cizí před svatbou i po ní. Do svatby s Annou se mu ale původně moc nechtělo, dokonce i jeho bratr Karel po smrti dědečka Maxmiliána jako hlava habsburského rodu chvíli uvažoval, zda by nebylo lepší sňatek jeho bratra, který vlastně zatím nebyl realizován, raději zrušit.
Nakonec ale ke svatbě přece jen došlo v Linci v roce 1521. Anně i Ferdinandovi bylo 18 let.
Co se mezitím dělo v Čechách
V době Vladislavovy smrti (1456 v Krakově – 1516 v Budíně) bylo Anninu bratru Ludvíkovi pouhých deset let. Podle toho se mu také přezdívalo „Ludvík Dítě“. Jeho otec, který byl dlouhá léta vážně nemocný, jej však dokázal navzdory svojí vnitropolitické bezmocnosti prosadit a nechat korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později také za krále českého. Poručníky nezletilého panovníka se stal Vladislavův nejmladší bratr, polský král Zikmund I. Starý, a římský císař Maxmilián I.
Stejně jako Vladislav pobýval Ludvík především v uherském Budíně, do Čech zavítal jen výjimečně. Českou politickou scénu tehdy ovládaly spory mezi vlivnými skupinami panstva a rytířů. Největší vliv získaly skupiny, v jejichž čele stáli nejvyšší purkrabí českého království Zdeněk Lev z Rožmitálu, který byl vlastně zástupcem krále v době jeho nepřítomnosti, a jeho soupeř, nejvyšší hofmistr Vilém II. z Pernštejna.
Roku 1520 dokonce hrozila občanská válka. Král však přijel do země až o dva roky později (1522). Tehdy se pokusil restaurovat panovnickou moc reorganizací české komory. Snažil se přimět stavy, aby jí navrátily rozchvácený královský majetek (především hrady) a odňal jim správu královských financí. Propustil zemské úředníky včetně Zdeňka Lva z Rožmitálu, který byl obviněn ze zpronevěry zemských peněz, a dosadil do úřadů nové lidi. Na dobu, kdy bude král pobývat mimo zemi, byla ustanovena zemská vláda v čele s knížetem Karlem z Minstrberka, vnukem Jiřího z Poděbrad, jako hejtmanem. Jakmile však král opustil zemi, vrátilo se vše do starých kolejí.
Konec dynastie nastal v bažinách
Počátkem roku 1526 přišly do Uher zvěsti o přípravách Turků na válku. Uhry zůstaly v přípravách na válku s Turky osamocené. Ludvíkovi se nepodařilo postavit dostatečně velkou armádu. Srážka křesťanského vojska s více než dvojnásobně početnou a výborně vycvičenou armádou tureckého sultána Sulejmana I. dopadla katastrofálně. Dne 29. srpna 1526 bylo uherské vojsko rozdrceno v bitvě u Moháče. Ludvík se po prohrané bitvě na útěku utopil v bažinách kolem Moháče. Jeho osobou vymřela česko-uherská větev jagellonské dynastie.
Ludvíkovou manželkou byla Marie, sestra rakouského arcivévody Ferdinanda Habsburského, ženou Ferdinanda naopak Ludvíkova starší sestra Anna. Tak mohli Habsburkov uplatňovat nárok na uherský a český trůn, které také roku 1526 získali. Na rozdíl od uherského království však české stavy dědické nároky Ferdinanda Habsburského neuznaly a trvaly na svobodné volbě.
Ferdinandova pozice byla ale z uchazečů o český trůn nejsilnější a českým králem byl zvolen 23. října 1526.
Anna jako hrdinka ženských časopisů
„Anna bývá líčena jako krásná žena milé povahy. Mnohdy mírnila manželova tvrdá politická rozhodnutí. V osobním životě však byl Ferdinand velmi tolerantní. Protože jako dítě nepoznal vlastní rodinu, vážil si láskyplného prostředí, byl milujícím manželem a pečlivým otcem, neustále se staral o blaho své ženy i dětí.
Ferdinand si vážil Annina politického rozhledu a prozíravosti, nechal si od ní radit a pověřoval ji vládou, když musel zemi opustit. Často však Anna manžela na různých cestách doprovázela – a to i tehdy, když byla těhotná. Anna výborně jezdila na koni a ráda se účastnila honů. Byla i velice zručná, krásně vyšívala,“ tak líčí panovnici portál Žena-in.
Zasloužila se o jisté získání sympatií pro Habsburky v českých zemích. Ferdinand dal na její počest postavit Letohrádek královny Anny takzvaný Belveder (výstavba v l. 1538- 65).
Manželé často pobývali v Praze, i když Ferdinand tak úplně nedodržel svůj slib stavům, že bude Praha sídelním městem monarchie. Anna hovořila maďarsky, latinsky, německy i česky, její manžel ovládal pět jazyků, i když např. německy se začal učit až v dospělosti a nenaučil se ji nikdy dokonale. O jeho znalosti češtiny se nikde nepíše.
Měla jen o děcko méně než Marie Terezie
Anna zemřela v Praze 27. ledna 1547 po porodu svého patnáctého dítěte, dcery Johany. Ta se později stala toskánskou velkovévodkyní.
Prvním jejím potomkem byla Alžběta (1526–1545), pozdější polská královna.
Druhý byl Maxmilián II. (1527–1576), císař, král uherský a český.
Čtvrtý byl v Čechách známý arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595).
Pouze dvě děti (10. a 13. Jan a Uršula) nepřežily kojenecká léta.
Ferdinand přečkal Annu o sedmnáct let. Se ztrátou milované ženy se nikdy nevyrovnal, nechal si narůst plnovous a jeho život začal být ještě střídmější a odříkavější, stáhl se do soukromí.
Anna Jagellonská je pohřbená vedle Ferdinanda I. a syna Maxmiliána II. ve svatovítském chrámu na Pražském hradě. Její vnuk Rudolf II. dal později na mramorovém mauzoleu zhotovit podoby Ferdinanda a Anny v životní velikosti.
