Americká rodačka z Ohia Victoria Claflin Woodhull, se zapsala do historie jako první žena kandidující na prezidenta Spojených států.
Její příběh začal roku 1838 na venkovském Ohiu. Její otec, popisovaný jako „prodavač hadího oleje s jedním okem,“ se živil prodáváním magických elixírů. Ty byly v polovině 18. století velmi populární, a dokonce se věřilo, že budou schopny léčit vše od astmatu až po rakovinu. Pravdou ovšem je, že byly v naprosté většině zcela neúčinné a zbytečné.
Nicméně obchod rodině vycházel, a tak se brzy našlo uplatnění i pro tehdy mladou Woodhull a její sestru. Prvně tedy pracovaly pro otce jako média a věštkyně. V roce 1868 pak jejich „kariéra“ vylétla strmě nahoru poté co byly zaměstnány jako jasnovidci u bohatého železničního magnáta Cornelia Vanderbitena. Ten byl údajně nejen ohromen jejich schopnostmi ale prý i láskou k její sestře. Ani zde však nesetrvaly dlouho a s Vanderbiltovou pomocí našly své uplatnění na Wall Street jako burzovní makléřky a v roce 1870 si dokonce otevřely svou vlastní firmu Woodhull, Clafin & Co. Byla to vůbec první makléřská firma vedena ženami. Nebylo tedy překvapením, že si našly klientelu převážně mezi ženami, které byly v té době ještě ne zcela využitým „zdrojem“ a tak se sestrám nedařilo špatně a mohly si dovolit i drahé byty v tehdy vzkvétajícím Manhattanu.
Vstup do politiky
S výhradně ženskou společností se začala postupně Victoria Wodhull zajímat nejen o obchod ale současně o samotná práva žen. V té době se zároveň rozvedla se svým prvním manželem a vzala si veterána z Občanské války, který Victoriino snažení podporoval. Jejím hlavním tématem byla práva žen na uzavření manželství, rozvést se a vychovávat děti bez vládních zásahů. A ačkoliv podporovala také myšlenku na legalizaci prostituce, jednou prohlásila, že zkrátka bojuje za „nezcizitelné, ústavní a přirozené právo milovat, koho mohu, milovat tak dlouho nebo tak krátkou dobu, jak můžu a změnit tuto lásku každý den, když budu chtít.“
Součástí programů bylo i právo žen volit. S tím také vystoupila před Soudním výborem. Tato část návrhu však nevešla v platnost ještě dalších pět desetiletí.
První kandidátka na prezidenta
A konečně, v roce 1870 prohlásila, že bude kandidovat na prezidentku, a to i přesto, že ani nemohla volit. Kampaň si financovala sama penězi vydělanými na Wall Street.
Victoria Woodhull se tak stala první ženou, která se kdy na volebních lístcích objevila. Nicméně kvůli skutečnosti, že byla v den voleb ve vězení za údajnou urážku na cti, bylo její jméno z mnoha lístků odstraněno a nikdo neví, jaký volební potenciál tehdy tato výrazná žena měla. Kromě toho, někteří argumentovali jejím věkem. V době voleb jí bylo 34 let, přitom podmínkou byl věk 35 let a více.
Po dalších oplétačkách se zákonem se Victoria stěhuje do Londýna, kde se seznamuje se svým třetím a posledním manželem Johnem Biddulphem Martinem. Nakonec umírá roku 1927, tedy celých sedm let poté, co bylo ženám uděleno právo svobodných voleb a téměř sto let před první vážnou ženskou kandidátkou na post prezidenta.
