Harold Adrian Russell „Kim“ Philby či H.A.R. Philby se narodil 1. ledna 1912 v Indii v tamní britské komunitě. Do světa politiky se zapsal jako legendární špion, bohužel sovětský. Nebyl v tom sám. Patřil do neformální skupiny agentů zvaných Cambridgeská nebo Velkolepá pětka (Magnificent Five), kamarádů ze studií na univerzitě. Měl z nich nakonec nejvyšší postavení a vydržel nejdéle. Jako vysoký důstojník v MI6 mohl KGB zásobovat těmi nejdůvěrnějšími informacemi. Po odhalení uprchl do SSSR. Přezdívka Kim získal podle titulní postavy novely Rudyarda Kiplinga.
Celý Philbyho život je protkán různými eskapádami, které však provází jistá psychická slabost a nevyrovnanost, možná i nějaký druh neurózy. Úlevu často hledá v alkoholu, samozřejmě marně. Vlastně je obdivuhodné, že při takovém způsobu života jeho odhalení trvalo tak dlouho. Tím spíše že jeho druhou drogou byly podle všeho ženy. Jeho životem prošly čtyři manželky a neurčitý počet milenek.
Příběh jeho prvního manželství začíná počátkem 30. let. Philby se tehdy, ve snaze pomáhat uprchlíkům z nacistického Německa, ve Vídni seznámil a zamiloval do Litzi Friedmannové (1910 – 1991), mladé rakouské „kované“ komunistky. (Termín „kovaný“ se používal v 50. letech pro ty nejzásadovější členy KSČ, kteří šli za svým cílem ze všech nejbezohledněji.) Pro Litzi byly komunistické hodnoty náplní jejího života a podřídila jim vše. A získala pro ně i Philbyho, od 24. února 1934 svého zákonitého manžela. Litzi Kimovi zařídila schůzku s agentem NKVD, který ho naverboval jako špiona pro Sověty. Následně se manželé přestěhovali do Británie.
V únoru 1937 Philby odcestoval do Španělska, kde zuřila občanská válka, jako korespondent. Začal pracovat jak pro britskou, tak pro sovětskou tajnou službu. Kromě jiného získával informace o nových německých zbraních – stíhačce Messerschmitt Me-109 a tancích Panzer. V rámci své špionážní činnosti tam Philby začal předstírat silné sympatie k fašizmu a začal si románek s rozvedenou Frances Dobleovou, lady Lindsay-Hoggovou, která byla velkou obdivovatelkou Hitlera a Franca. Cestovali společně po Španělsku až do srpna 1939. Pak se Philby vrátil do Londýna a začal pracovat pro tajnou službu v sekci MI6.
Litzi žila v té době v Paříži. Když bylo v roce 1940 jasné, že ji Němci co nevidět okupují, zařídil Kim své ženě útěk do Londýna, kde pak Litzi žila po celou válku. Některé zdroje uvádí, že se Philby, aby mohl proniknout do britského vládního systému, musel distancovat od komunistů, a tím i od své ženy. 17. září 1946 se manželé Philbyovi rozvedl, ale zůstali pak v kontaktu ještě dlouhá léta. Po rozvodu Litzi žila ve východním Německu s německým uprchlíkem Georgem Honigmannem, který se tam stal redaktorem „Berliner Zeitung“.
Nutný odklon od komunistických idejí však nebyl jedinou příčinou Kimova rozvodu s Litzi. Již v roce 1940 začal Philby v Londýně žít s Aileen Furseovou (1910 – 1957), která se stejně jako on narodila v Indii. Během války se jim narodily tři děti – Josephine (1941), John (1943) a Tommy (1944). 25. září 1946, týden po rozvodu, se Philby s Aileen, tehdy v sedmém měsíci těhotenství, oženil. Už v manželství se jim narodilo jejich čtvrté dítě, dcera Miranda a v roce 1950 jako páté dítě syn, Harry George. Během následujících let začala mít Aileen psychické problémy, které se projevily jako sebepoškozování a pyromanie. Snad tím usilovala, třebas podvědomě, o to, aby jí manžel věnoval více pozornosti. Zřejmě také začala přehodnocovat svůj vztah k němu a začala o něm mít pochybnosti. Od roku 1952 byla pevně přesvědčena o tom, že její manžel je sovětský špión, a byla si jistá tím, že jí důsledně a chladnokrevně lže.
Když 2. prosince 1957 našla nejstarší dcera Josephine v ložnici domu Philbyových svoji matku mrtvou, přátele věřili, že se otrávila pilulkami. Její psychiatr však předpokládal, že byla zavražděna, protože toho mnoho věděla. Koroner napsal do úmrtního listu jako příčinu smrti srdeční selhání a oslabení organismu chřipkou. Nepochybně k jejímu rychle se blížícímu konci přispěl také alkoholismus. Philby si pak jednomu příteli naštvaně a dotčeně na svou mrtvou ženu stěžoval, že zemřela takovým způsobem, který mohl vyvolat znepokojivé otázky ohledně jeho podvojné činnosti. „Ani umřít nemůže nějakým nekomplikovaným způsobem, musí to být spojeno s problémy,“ řekl tehdy.
On sám však již předchozí rok navázal vztah s Eleanor Brewerovou (1914 – 1968), manželkou korespondenta „New York Times“ Sam Pope Brewera. Ten se už před drahnou dobou přestal zajímat o věrnost své ženy a udržoval manželství pouze kvůli jejich dceři Annie. Během dvou týdnů od setkání se Kim a Eleanor stali milenci. Tajně se scházeli v malých kavárnách, na plážích, prostě kdekoli, jen aby se nepotkali se svými „přáteli“. Po sedmi měsících Eleanor dosáhla rozvodu a 24. ledna 1959 se s Kimem vzali.
Ani své třetí ženě Kim nedokázal být věrný. Když během svého nasazení v libanonském Bejrútu vycítil, že mu hrozí zatčení, 13. ledna 1963 utekl do Moskvy. Bez ženy. Následujícího roku se na lyžařském výletě sblížil s Melindou, manželkou svého „kolegy“ špiona z Cambridgeské pětky Donalda Macleana, který i s ní utekl do SSSR již v roce 1951. Eleanor za Philbym do Moskvy přijela v listopadu 1964 a chtěla tam natrvalo zůstat. Když se však dozvěděla o Kimově vztahu s Melindou, požádala a rozvod a v květnu 1965 Moskvu opustila. Ještě mu poslala dopis, ve kterém napsala, že by byla ochotna se k němu vrátit, ale v žádném případě do nějakého města, kde rovněž bydlí Melinda.
Philby tedy začal žít s Melindou. V té době silně holdoval alkoholu, potlačoval v sobě homosexuální touhy, choval se agresivně, dokonce Melindu i fyzicky napadal. Ona se pak, snad na oplátku, vrhala do různých milostných dobrodružství. Její vztah s Philbym netrval dlouho, v roce 1968 se jejich vztah rozpadl a Melinda se vrátila k manželovi. V roce 1979 se definitivně vrátila na Západ a zemřela roku 2010 v New Yorku.
Roku 1971 si Philby vzal za ženu svoji v pořadí čtvrtou manželku Rufinu Ivanovnu Puchovu (*1932), sovětskou spisovatelku. Její otec byl Rus a matka Polka. Soužití nebylo lehké. Nejen že Philby už byl regulérní alkoholik, ale měl i strašné deprese. Trpěl deziluzemi a nechápal svět, který ho obklopoval. Pochopitelně ho sledovala i KGB, protože vznikly obava, že by se Philby chtěl vrátit do Británie. Rufina měla na Kima příznivý vliv, dokonce tak příznivý, že si Philby pomalu začal odpírat alkohol. S Rufinou žil až do své smrti 11. května 1988.
Jaký tedy byl? Výstižně se o Philbym vyjádřila jeho třetí žena Eleonora Philby: „Zradil mnoho lidí, včetně mě. Kim měl odvahu, nebo slabost, zůstat věrný rozhodnutí, které učinil ve 30. letech (tj. pracovat jako špion pro SSSR), bez ohledu na to, co to stálo ty, kteří ho milovali nejvíce.“
Aniž bychom chtěli Eleanor brát její iluze, musíme se zeptat: Byl by snad Philby, pokud jde o partnerské vztahy, lepším člověkem, kdyby nebyl sovětským agentem? Obávám se, že nikoliv.
