Retro rady hospodyňkám 24: Správná hospodyňka musí vědět jak naložit s domácími zásobami

Když víme, jak uchovat nádobí a vybavení domácnosti čisté a zářivé, podíváme se, jak si domácnost zorganizovat, aby vyhovovala našim pracovním požadavkům a představám.

Plán práce v každé domácnosti je individuální. Ve většině rodin práci v domácnosti organizuje i dnes stále ještě žena. Zkušená hospodyně hospodaří plánovitě s penězi, s časem i se silami a umí si plynule rozdělovat práci. Je ale samozřejmé, že být dobrou hospodyní je třeba se naučit.

Retro podle abecedy 11: Co když se pobryndám likérem? Máslo opravdu čistí skvrny? Odpovědi i na další otázky jsme našli v lexikonu z roku 1980

Plánujeme-li vaření dopředu, začínáme jídelním lístkem. Pomůcky a potraviny k přípravě jídel si připravujeme najednou, abychom nedělali žádnou práci zbytečně. Dobře promyslíme všechny související úkony a nepodceníme přípravu. To znamená nákup a uskladnění potravin. Je dobré vědět také to, jaké podmínky, která potravina potřebuje pro to, aby nám co nejlépe vydržela bez úhony.

Nákup potravin

Před přípravou jídla má velký význam nákup a skladování suerovin. Vzhledem k tomu, že pouze z kvalitních a správně uskladněných potravin můžeme připravit chutná a zdravotně vyhovující jídla, nakupujeme vždy jen takové množství, abychom je dlouhým skladováním neznehodnotili. Při jejich nákupu si povšimneme data jejich výroby a záruční lhůty. Potraviny s prošlou záruční lhůtou nekupujeme, takové by vlastně v prodejnách neměly být. Nové druhy potravin nikdy nekupujeme do zásoby. Nejdříve je musíme vyzkoušet, zda nám budou chutnat a zda je budeme umět použít. Konzervy, polokonzervy bez nálepky, pokřivené, zrezavělé nebo dokonce vypouklé konzervy raději nekupujeme, nekupujeme také ani konzervy zabalené v poškozených či porušených papírových sáčcích. Zásoby uskladňujeme například na policích v komoře a dbáme, aby nové nakoupené produkty byly uloženy tak, abychom nezapomněli nejdříve spotřebovat starší zásoby. Poškozené obaly na potravinách, které máme doma, raději vyměníme za nové.

Retro rady hospodyňkám 17: I po třiceti letech jich mnoho pracuje bez závad

Co má být doma?

V každé domácnosti by měly být v zásobě tyto základní potraviny:

• 1 kg hladké mouky
• 1 kg hrubé mouky
• 1 kg práškového cukru
• 1 kg krystalového cukru
• 1 kg rýže
• 1 kg vepřového sádla
• 1 balíček těstovin
• 1 balíček krupice
• 1 kg soli
• 1 láhev octu
• 1 láhev oleje
• 1 láhev sirupu
• ½ kg strouhanky
• 1 balíček celého a mletého pepře
• 100 g kávy
• 1 balíček čaje
• 1 kondenzované mléko
• 1 hořká čokoláda
• 1 hořčice
• 1 džem
• 1 masox
• 1 balíček vanilkového cukru
• 1 balíček nudlí
• 1 až dvě láhve kompotu
• 1 balíček piškotů
• 1 kakao
• 1 med
• 1 balíček čajového pečiva
• 1 rajčatový protlak
• 1 balíček pudinkového prášku
• 1 balíček kypřícího prášku
• 1 balíček mleté papriky
• 1 láhev okurek
• 3 konzervy (pomazánka, ryby)
• 2 láhve minerálky
• Po 1 balíčku hřebíčku, bobkového listu, majoránky, skořice a dalšího koření podle chuti
• Přiměřená zásoba cibule a česneku
• Na denní spotřebu kupujeme chléb a pečivo, brambory, zeleninu, vejce, ovoce, mléko, máslo a sýry

Retro rady hospodyňkám 1: Jak se stravovali lidé dřív a ještě dřív? A dva recepty navrch. Třeba je znáte

Změny potravin

Změny potravin způsobují buď mechanická poškození (například při sběru brambor, ovoce, zeleniny a podobně) nebo působení teploty, vlhkosti, světla, vzdušného kyslíku a působení mikroorganismů. Ke změnám dochází:

• Vlivem tepla: většinu ovoce a zeleniny uskladňujeme při teplotě 2 až 10 °C a při relativní vlhkosti 70 %. Teplotní přesahy uvedených hodnot působí na ovoce i zeleninu nepříznivě. Nepříznivě zeleninu i ovoce ovlivňují i náhlé změny teplot.
• Vlivem vlhkého prostředí: vlhké prostředí způsobuje změnu barvy, vůně a plesnivění potravin. Vyšší relativní vlhkost a přiměřený chlad vyžaduje jen skladování zeleniny, ovoce a masa. Nízkou vlhkost vyžadují obilniny a luštěniny.
• Vlivem světla: světlo obvykle většině potravin škodí. Proto je uskladňujeme v tmavých místnostech nebo ve skříňkách chráněných před světlem, případně v neprůhledných obalech.
• Vlivem vzdušného kyslíku: vzdušný kyslík velmi znehodnocuje především vitamín C a způsobuje oxidaci potravin. Způsobuje změnu barvy, chuti a vůně, a tak snižuje kvalitu potravinových produktů.
• Vlivem mikroorganismů: mikroorganismy, bakterie, kvasinky a plísně způsobují mikrobiologické změny potravin. Bývají častěji původcem venkovních i skrytých změn v potravinách. Mění barvu, chuť a vzhled potravin, ale znehodnocují také jejich výživovou hodnotu. Bakterie ovlivňují štěpení sacharidů a bílkovin, čímž způsobují zkázu potravin. Kvasinky mění chuť a vůni potravin. Způsobují kvašení, zákal a vytvářejí bubliny. Kvašení podléhají potraviny s obsahem sacharidů. Při teplotě 60 °C se kvasinky ničí. Plísně způsobují rozklad plesnivěním. Tvorbu plísní podporuje vlhké prostředí za přístupu světla a mírného tepla. Při teplotě 100 °C se už po několika minutách plísně ničí.
• Vlivem hnití: hnitím se potraviny velmi rychle rozkládají. Tento proces se projevuje zhnědnutím potravin, zápachem a jejich postupným rozkladem. Vznikající plyny způsobují takzvanou bombáž konzerv, což signalizuje, že konzerva je naprosto nepoužitelná.

FOTO: Retro rady hospodyňkám_24

Další fotky

Tohle zdánlivě nudné téma uzavřeme v příštím pokračování, kdy si povíme něco o skladování potravin, poté se pomalu posuneme k receptům a servírování.