Prostějovský rodák, významný vědec a chemik Otto Wichterle v Praze vystudoval chemii na ČVUT, po studiích tu pracoval a žil.
Za vznikem hmoty pro kontaktní čočku stojí rozdělaná práce studenta
V 50. letech pracoval Otto Wichterle jako profesor na VŠCHT. Spolu se svým studentem a asistentem Drahoslavem Límem v první polovině 50. let pracovali na vývoji vhodných polymerů. V roce 1952 jel vlakem do Prahy. Doktor Pur, který spolu s ním cestoval, si četl článek o tom, jak je možno chirurgicky nahradit oko. Právě tehdy si Otto Wichterle uvědomil, že by pro oko byla lepším materiálem umělá hmota, tzv. trojrozměrný hydrofilní polymer dobře snesitelný pro oko.
Jak šel čas s kontaktními čočkami
První kontaktní čočky byly vyrobeny roku 1887 ze skla. V roce 1933 se po vynalezení plexiskla čočky začaly vyrábět i z tohoto materiálu. V 50. letech se objevil Otto Wichterle se svým studentem Límem.
Objev té správné látky byl tak trochu dílem náhody. Na začátku roku 1955 student Drahoslav Lím, spolupracovník Wichterleho, nestihl dokončit práci na syntetizovaném produktu, potom pospíchal na vlak mířící do středočeských Senohrab. Jeho směs se do rána změnila v měkkou průhlednou hmotu (tj. hydrofilní gel, HEMA gel), který se stal základním materiálem pro měkké kontaktní čočky.
Cesta k dokonalosti čoček nebyla jednoduchá. Na řadu se dostává Merkur
V sobotu 23. dubna 1955 si svůj produkt nechali patentovat. HEMA gel dokázal pohltit kolem 40 procent vody, měl dobré mechanické vlastnosti a byl průhledný. Co čert nechtěl, problém byl se zpracováním čoček. Zprvu se gel vléval do forem, jejichž otvírání čočky potrhalo a měly kvůli tomu nepravidelné okraje.
V roce 1958 byl zlikvidován celý výzkum a přišel vyhazov z ČVUT. Wichterle přesídlil do Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd (ÚMCH) s Drahoslavem Límem i dalšími spolupracovníky a výzkum zde pokračoval. Gel se tu začal odlévat do skleněných forem, díky čemuž čočka měla ve své střední části přesnou optiku. Nákladné však bylo obrušování okrajů, proto byl zisk z nich stále malý.
A přišel rok 1961 a s ním i rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, které výzkum zrušilo kvůli malým ziskům. Profesor Wichterle svůj výzkum nevzdal, proto se doma v pražském bytě začal zabývat novým způsobem zpracování HEMA gelu. Jednalo se o odlévání v otevřených formách, které rotují, a bylo mnohem méně finančně nákladné. Vynalézavý chemik si první přístroj na výrobu čoček sestavil z populární stanice Merkur. Pohánělo ho dynamo z jízdního kola, později motorek z gramofonu. Na improvizovaném stroji odlil čtyři čočky, které nedráždily oči a za pár let se rozšířily do celého světa. Díky úspěchu mohl Wichterle v bádání pokračovat a dostal tým spolupracovníků.
Další vynález
Kromě kontaktních čoček vynalezl silon, materiál, který všichni dobře známe. Nejprve se mu říkalo nylon. Vyvinul ho za války v laboratořích filmy Baťa. V této době nemohl studovat, protože nacisté uzavřeli všechny vysoké školy, proto se do Zlína v roce 1940 odstěhoval. Za války byl čtyři měsíce vězněn.
V roce 1963 rostl zájem i důvěra v kontaktní čočky. Ozvali se také Američané (Robert Morrison a National Patent Development Corporation – NPDC), se kterými byla podepsána licenční smlouva v Praze.
Po roce 1968 přišlo pár nepopulárních rozhodnutí a soud
Otto Wichterle byl v období normalizace po událostech v roce 1968 neoblíbenou personou. Kvůli jeho aktivitám (inicioval manifest 2000 slov) ho v prosinci 1969 zbavili funkce ředitele ÚMCH a pracoval tu dále jako vědec. V roce 1969 byl také bezpartajním poslancem Federálního shromáždění.
Americké firmy zneužívaly patentované vynálezy, v 70. letech proti nim byly vedeny soudní spory. Hlavní svědek Wichterle to s vycestováním neměl jednoduché, takže se spory protahovaly. V roce 1982 bylo finálně rozhodnuto o platnosti Wichterlových patentů v USA i ostatních zemích. Vysouzené peníze (desítky milionů dolarů) však připadly americké firmě NPDC, protože soudruzi se v roce 1977 vzdali všech licenčních smluv, čímž chtěli zrušit účast Akademie na sporu o patenty a smazat úspěchy Otto Wichterleho. Moc si tím nepomohli, protože naše hospodářství jejich rozhodnutím přišlo cca o miliardu devizových dolarů.
Devadesátá léta
Otto Wichterle se v roce 1990 stal předsedou Československé akademie věd, v této funkci setrval do rozdělení Československé republiky. V sobotu 18. srpna 2018 uplyne 20 let od smrti Otto Wichterleho.
