Město Brno nabízí mnoho velmi zajímavých a turisticky atraktivních míst. V nedávné době přibylo další lákadlo. Na hradě Špilberk, uvnitř východního výběžku barokního opevnění, najde návštěvník působivou expozici s názvem Chrám kamene.
Rok 2020 byl vyhlášen Rokem Adolfa Loose, od jehož narození uplyne letos 150 let (1870 – 1933). Česká centra se do těchto oslav zapojují programem Adolf Loos – Pioneer of Modern Living, speciálně připraveným pro on-line prostředí. Prostřednictvím facebookové a instagramové platformy se návštěvníci seznámí nejen s průřezem Loosovy tvorby v Čechách i na Moravě, realizacemi jeho staveb, ale i s jeho pozoruhodnou osobností. Celou sérii zahájí ve čtvrtek 18. 6. 2020 v 18 hodin streamovaná prohlídka Winternitzovy vily v Praze.
„Jeho citlivý smysl pro úměrnost, jasnou koncepci a logickou, účelností vázanou komposici, staví jej v samé popředí významných architektů činných na Moravě od počátku tohoto století.“ (Salon)
Mladý Ivan Blatný se rozhodl pro naprosto nesmiřitelný řez. Nechal za sebou kariéru i majetek, a přestože se živil jako básník slovem, emigroval do Anglie bez schopnosti domluvit se anglicky. Život v exilu byl však více než těžký a Blatný velmi rychle zkolaboval. Jeho mozek mu vypověděl službu a třicetiletý muž začal trpět stále větším stihomamem.
Cílem této iniciativy, vzniklé na půdě Národního památkového ústavu a Muzea hlavního města Prahy, je připomenout české i evropské veřejnosti 150 let od narození tohoto světově proslulého architekta.
11. 11. 1587 se v polských Gliwicích (Hlivice) narodil Marcin Strzoda (Martin Středa), jenž se nesmazatelně zapsal do dějin města Brna jako jeho zachránce.
Italský mnich a generální vikář řádu sv. Františka svatý Jan Kapistrán (též Kapistránský, 24. června 1386 – 23. října 1456) proti kacířům a nevěřícím bojoval nejen obrazně ve svých kázáních, ale dokonce proti nim táhl i do skutečné bitvy.
Většina návštěvníků Brna zná jeho nádherné historické památky, které jsou častými cíli tuzemských i zahraničních turistů. Brno však má i svá místa skrývající poměrně nedávnou temnou historii. Jedním z nich je zcela jistě bývalá brněnská káznice zvaná Cejl, nacházející se ve čtvrti Zábrdovice.
Vlastně spíš připomínala dnešní taxíky. Měla dva štafly a dopravovala zákazníky po Brně okolí podle jejích pokynů. Jízdní řád neznala. A, kupodivu, nepotřebovala ani kola. Cestující přenášeli z místa na místo nosiči v nosítkách. Nepatřila však mezi nejlevnější. Spíš naopak.
Laďka, tedy vlastně Ladislava se narodila 26. června 1949 v Brně do hudební rodiny.
Brněnské sídliště Lesná, postavené v 60. a 70. letech podle vzoru finské Tapioly, je dodnes příjemným místem k bydlení. Aby ne – je takřka v lese. A v čem byla vzorem Tapiola? V souladu přírody, domů a lidí. Jedná se totiž o část města Espoo nacházející se v jižním Finsku u Helsinek, která byla v 60. letech vystavěná jako zahradní město.
Už pátý ročník Festivalu těhotenství a rodiny se uskuteční v areálu brněnské Riviéry. Pro návštěvníky je připravena řada odborných přednášek a workshopů i piknik s porodní asistentkou či soutěž Těhotná Miss ČR.
Světové hvězdy flamenca – David Coria a Ana Morales se letos poprvé představí v České republice. Diváci a milovníci žhavého tance si je užijí na třech místech.
Nápad, který se už dlouho vznášel ve vzduchu. Shromáždit na jednom místě nejtajemnější předměty z naší historie. Samozřejmě, jsou to „jen“ repliky. Kdo si ale může dovolit zcestovat celý svět, aby spatřil originály? Některé navíc nejsou veřejnosti přístupné a jiné snad ani neexistují. V Brně je najdete pěkně pod jednou střechou.
I město jako Brno by mohlo mít konečně svoje nové nádraží. V soutěži o jeho název si 837 lidí zvolilo Brno-Šalingrad. Objevily se ovšem i mnohem příznačnější a satirická pojmenování, jako Praha-venkov nebo Vídeň-sever či Nádraží Járy Cimrmana.
Pojďme se znovu podívat obrazem napříč naší krásnou republikou. Mezi lidmi běhá tolik krásných snímků, které byly na světě, když tu ještě spousta z nás nebyla. Minule jsme se podívali do Prahy a dnes si zaskočíme do Brna.
Přijedou tři Pražané do Brna a večer jdou do hospody, kde už sedí dost štamgastů. Po pěti minutách k nim zamíří od stolu štamgastů jeden chlap a ptá se jich: Že je Starobrno lepší než Staropramen? Pražáci se na něj podezřele podívají a pak odpoví: „Jo, je.“ Muž odejde a za chvíli přijde znovu: „Že jsou tu hezčí holky než v Praze?“ Pražáci znovu pohotově odpoví: „Jasně, jsou.“ Chlapík zase odejde a vrátí se za minutu: „Stejně prej dostanete přes držku.“
Rozsahem skromnou, ale přesto velmi zajímavou výstavu týkající se nových objevů o práci významného architekta Adolfa Loose, přináší Muzeum hlavního města Prahy. Umístěna je do Studijního a dokumentačního centra Norbertov ve Střešovicích. Výstava s názvem „Adolf Loos – Viktor Bauer. Konfiskované vzpomínky“ potrvá do 17. června.
Pražské metro tvoří páteřní síť městské hromadné dopravy v Praze. Jde o nejrychlejší způsob, jak se dopravovat po městě a za den přepraví milion cestujících. Brno se nyní také rozhodlo pro výstavbu vlastního metra v hodnotě třiadvaceti miliard. Jaké budou mezi pražským a brněnským metrem rozdíly?
Betlémské světlo je plamínek, který putuje napříč Evropou. Světýlko zažehnuté v betlémské jeskyni, v níž se údajně narodil Ježíš Kristus, k nám letos dorazí již po devětadvacáté.