Je to jedno z největších mystérií křesťanů. Svatý grál, zázračný pohár, číše či kalich, do nějž byla zachycena krev ukřižovaného Krista. Tím získal svou nadpřirozenou moc uzdravovat nemocné, sytit hladové i napájet žíznivé a bůhví co ještě. Kdo by nechtěl získat něco takového?
V zimě je otevřená řada hradů nebo zámků, které lákají návštěvníky k prohlídce. Kdo by si v tom předvánočním shonu nepřál trochu zvolnit a vyrazit za krásami historie a za zajímavostmi jednotlivých památek?
Státní zámek Žleby v roce 2019 z technických důvodů nepořádal oblíbené velikonoční trhy v areálu zámku, přesto se zařadil mezi nejnavštěvovanější památky ve Středočeském kraji.
Při procházkách po romantických uličkách ve Starém městě procházíme kolem gotických staveb, renesančních paláců i barokních kostelů. Míjíme ale i mnoho měšťanských domů z období monarchie.
Zříceninu tohoto poměrně málo navštěvovaného hradu najdeme pouze necelý kilometr od obce Druztová v okrese Plzeň – sever. Hrad leží na ostrožně v nadmořské výšce 310 metrů. Osídlení zde bylo již v pravěku a pozdní době bronzové.
Pokud se rozhodnete pro zajímavý pěší výlet po Rokycansku se záměrem poznat památky, které leží mimo hlavní turistické cíle, čeká na vás poměrně veliký výběr pamětihodností.
Nedaleko města Červený Kostelec, které se proslavilo díky pobytu spisovatelky Boženy Němcové, se nachází velice zajímavá zřícenina hradu Vízmburk, tyčící se na ostrohu nad ohbím řeky Úpy.
Hrad Krakovec v Jesenici u Rakovníka na první pohled připomíná spíš někdejší gotický zámek.
Slovenský hrad Sitno, ležící na nejvyšším kopci Štiavnických vrchů – Sitnu, vysokém 1009 m.n.m, byl založen již ve 13. století. Na první pohled působí tajemnou a magickou atmosférou až do dnešních dnů. Toto místo bylo velmi vhodně zvolené z hlediska obrany, neboť na severu a jihozápadě se zde vypínají strmé, skalnaté stěny, prakticky nedobytné. Již z pravěké doby pochází mohutné opevnění, které příčným valem oddělovalo kultovní část hradiště od akropole.
Křivoklát si musí člověk v jakémkoliv ročním období zasloužit, to znamená vyšlápnout pořádný kopec.
Poohří oplývá celou řadou zajímavých historických památek. Čestné místo mezi nimi přináleží hradům, respektive dnes již většinou romantickým zříceninám, které zdobí vrcholky nejednoho zdejšího kopce. Nutno říci, že jejich stavitelé při jejich zakládání dávali přednost bezpečí před pohodlím a tak se při výstupu na ně docela jistě zapotíte.
Poměrně nedaleko od našich hranic se v Německu nachází unikátní hrad Stolpen s bohatou historií.
Stalo se na jaře roku 1868, kdy byla v Praze 16. května položením základních kamenů slavnostně zahájena stavba Národního divadla. Slavnosti se tehdy zúčastnilo odhadem až 150 tisíc lidí. Kameny pro Národní divadlo byly do Prahy přivezeny z různých symbolických míst Čech a Moravy.
Zatímco zámky leží v Čechách většinou v malebných údolích, obklopené nádhernými zahradami, hrady si musí turista zasloužit. To znamená vyšlápnout pořádný kopec.
smlouva o spolupráci a vzájemné propagaci s Národním památkovým ústavem (NPÚ) umožní i letos návštěvníkům některých státních památek ve středních Čechách volný vstup do regionálních muzeí. Smlouvu schválili krajští radní.
Středočeské hrady a zámky do konce letošního října navštívilo více než 786 tisíc lidí, meziročně to je o šest procent méně. Důvodem poklesu bylo zejména mimořádně horké léto. Přesto se podařilo téměř třetině objektů návštěvnost zvýšit. Největší nárůst návštěvnosti měly památky v Mníšku pod Brdy, Hořovicích a Sázavě. Zámky připravují tradiční adventní a vánoční akce.
V Sedlci-Prčici na Příbramsku vzniká již několik let památník rodu Vítka z Prčice Království růže. Do budoucna by zde měl být ucelený hradní areál, ve kterém budou moci lidé navštívit například kopii kostela nebo paláce velmože z doby Vítka z Prčice. Průběžně se již léta staví Nový hrad Vítka z Prčice. Již nyní mohou návštěvníci vidět například expozici v muzeu, řekl provozovatel a majitel památníku Petr Kroužil.
Hrad má jasno. Podle něj je Ivanka Kohoutová, ředitelka SZŠ Ruská v Praze, „statečná žena v boji s netolerantní ideologií“. U příležitosti státního svátku 28. října ji prezident Miloš Zeman vyznamenal za zásluhy o stát. Kohoutová se proslavila kauzou zákazu nošení hidžábu ve škole.
Ne každý návštěvník si při vstupu na nádvoří hradu Křivoklát povšimne pozoruhodných erbů na balkoně nad svou hlavou. Prochází totiž rovnou pod nimi. Navíc nejde o nic zvláštního. K hradu erby přece patří. Problém je v tom, že tyhle kousky nelze přiřadit k žádnému šlechtickému rodu. A jsou to vůbec erby?
Místo dnešní krajinné dominanty na okraji křivoklátského loveckého hvozdu osídlili lidé už době pravěké.