Celorepubliková kalamita lýkožrouta smrkového dorazila i do hlavního města. Pražští lesáci už kvůli němu museli pokácet 20 tisíc kubíků smrkového dřeva. A přestože letošní počasí mu zatím nesvědčí, „prokousal“ se už z lesoparků na okraji města do parků v centru. Teď kvůli němu šly dokonce k zemi dva stromy v Grébovce.
Město Zlín bude letos pokračovat v zalesňování areálu městských lesů na Tlusté hoře, který byl postižen kůrovcovou kalamitou. Při jarním zalesňování nechá město dodavatelským způsobem vysadit 25 tisíc sazenic, především dubu.
Hlavní město Praha a příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy v uplynulém roce investovaly více než 30 milionů korun do modernizace a posílení technického vybavení pro boj s kůrovcem a pro šetrnější péči o pražské parky.
Městské lesy a rybníky Kutná Hora těží v posledních letech kvůli kůrovcové kalamitě více dřeva. Stromy, které kvůli napadení kůrovcem pokácí, tvoří stále větší procento z celkové těžby. Například letos do konce července vytěžila společnost zhruba 27 700 metrů krychlových dřeva, 91 procent z toho kvůli kůrovci, řekl jednatel Stanislav Peroutka.
V Krušných horách pokračuje obnova lesa poničeného v osmdesátých letech minulého století imisní kalamitou. Lesy ČR letos investují do výsadby stromků zhruba 40 milionů korun. U smrku pichlavého řeší lesníci napadení houbou kloubnatkou. Vývoj kůrovce zastavuje současné deštivé počasí, nezpomaluje se ale šíření.
Ani pražským lesům se nevyhýbá kůrovcová kalamita, i když díky malému zastoupení smrku to není tak hrozné jako jinde v republice. Bohužel se naše lesy dlouhodobě potýkají s vysokými teplotami a suchem, což oslabuje kondici a usychání stromů. Ani více srážek v posledních týdnech se na zlepšení stavu a odolnosti dřevin příliš neprojevilo.
Kvilda je se svou nadmořskou výškou 1065 metrů nad mořem nejvýše položenou obcí v Česku. Šumavské pláně jsou významnou pramennou oblastí mnoha českých potoků a řek. Místním specifikem je navíc nepropustné podloží a zvýšené množství srážek. Proto zde vznikla rozsáhlá rašeliniště.
Většinu stromů v areálu státního zámku v Kynžvartu na Chebsku napadl kůrovec. Část porostu nechají správci letos pokácet. Chtějí změnit strukturu lesa. Řekl to kastelán Ondřej Cink. Zámecký parku je součástí chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Praha 2 nechala pokácet tři smrky v severní části Riegrových sadů. Usychaly od loňského podzimu, v úterý odpoledne se potvrdilo napadení kůrovcem. Stromy byly pokáceny a dřevní hmota odstraněna, aby se kůrovec nešířil dál.
Brouk působí lesákům a odboru životního prostředí kladenského magistrátu velké starosti.
Lesy už několikátým rokem likviduje přemnožený kůrovec. Napadá smrkové porosty, které jsou oslabené suchem a vysokými teplotami v letním období. Oslabené jsou i borovice a situace je vážná prakticky v celé zemi.
Od konce loňského srpna se v Modřanské rokli těží kůrovcem napadené smrky.
Že kůrovcová kalamita dorazila i do Prahy, vědí čtenáři Našeho REGIONU už nějakou dobu.
Zasahují u dopravních nehod, likvidují požáry, pomáhají u živelných katastrof a zachraňují životy. Řeč je samozřejmě o hasičích.
Minulý týden projednal starosta Prahy 12 Jan Adamec s ředitelem Lesů hlavního města Prahy Ondřejem Paličkou okolnosti kácení lesů v Modřanské rokli.
Nejen smrk má svého hmyzího nepřítele. S armádou nenechavých brouků svádí boj také pražské modříny.
V lokalitě od ulice U Břehu směrem ke hrázi v Hostivařském lesoparku se do konce tohoto týdne odstraňují napadené stromy kůrovcem.
Škody po vichřici a kůrovci se nevyhnuly ani říčanským městským lesům. V loňském roce v důsledku nepřízně počasí a kůrovce muselo být vytěženo na 2000 kubíků dřeva. Správci lesa chystají na jaře k výsadbě několika tisíc dubů a jedlí. V další výsadbě chtějí pokračovat s buky, javory, jedlemi, modříny, smrky a douglaskami. Na místě zvaném U Obrázku vzniklo tisoviště.
I v pražských lesích bojují lesníci proti kůrovci. Během loňska vytěžily Lesy hlavního města zhruba 5000 metrů krychlových dřeva, kvůli kůrovci museli odstranit 2630 metrů krychlových dřeva, dalších 1457 metrů krychlových kvůli suchu a 275 metrů krychlových kvůli poškození větrem. Lesníci zaznamenali také smrky napadené dřevokaznou houbou václavkou smrkovou.
Rok 2018 se do análů zapíše jako rekordní především kvůli suchu a kůrovcové kalamitě. Těžba stromů napadených lýkožroutem smrkovým se v českých lesích podle údajů Výzkumného ústava lesního hospodářství a myslivosti vyšplhala na rekordních 12 milionů kubických metrů dřeva.