Podívaná, jakou dnes už nezažijete a ani začít nemůžete. Od prvního letu stroje těžšího než vzduch v prosinci roku 1903 uplynulo sotva pár let a už tu máme hned celý létající cirkus. Lidé v obecenstvu, z nichž nikdo, na rozdíl od nás dnes, zatím v letadle nikdy neletěl, vzhlíží k obloze, sleduje kousky prvních pilotů a jen tají dech…
A to přesto, že kulomet Gatling nepatří mezi zbraně automatické. K nabíjení a odhozu vystřelené nábojnice totiž nevyužívá tlaku plynů vzniklých při výstřelu, ale potřebuje k tomu „dodávku“ další energie zvenčí. Tu zbrani nejprve zajišťoval sám střelec jednoduchým otáčením klikou. Mohl tak vypálit až 300 ran za minutu. Když točil dost rychle…
Kromě nich se ovšem tento německý vynálezce podílel na vynálezu plynového bojleru, aerodynamického tunelu nebo hydraulické brzdy a řadě dalších patentů. Pro německý průmysl byl takovým přínosem, že se ho nacisté pokoušeli dostat na svou stranu. Ale marně.
Především proto, že z ní byl dokonalý výhled na pohraniční část Ho Či Minovy stezky, kam bylo možné z této základny směřovat dělostřeleckou palbu. Severovietnamská armáda základnu už několikrát napadla ve snaze získat kontrolu nad silnicemi vedoucími na jih a východ. Zatím však úspěch neměla.
Příroda – či Bůh – byli k Hedy Lamarrové štědří rovnou dvakrát. Díky své kráse natočila legendární film Extáze a stala se předlohou pro Disneyovu Sněhurku i komiksovou Kočičí ženu, díky svému technickému nadání vynalezla novou konstrukci křídel pro letadla, šumivé tablety a revoluční krabici na papírové kapesníky.
Válečná bilance Ericha Alfreda „Bubiho“ Hartmanna je opravdu impozantní. Za druhé světové války absolvoval 1404 bojových letů, svedl 825 vzdušných soubojů, sestřelil 352 nepřátelských letadel, z toho 345 sovětských, a šťastně 14x nouzově přistál. Přátelé mu říkali „Blonďatý rytíř“, nepřátelé „Černý ďábel“.
Byl to jednoduchý systém. Dotyčný odborník, z jakéhokoliv potřebného oboru, byl obviněn z vymyšleného trestného činu, odsouzen ve vykonstruovaném procesu a odsouzen do vězení nebo do gulagu. Tam, dříve či později, dostal „šanci“ pracovat ve svém oboru. Neosvědčit se nepřipadalo v úvahu.
Pilotní průkaz získala jako 16. žena na světě, jako první žena přeletěla Atlantik a chtěla obletět i celý svět. Ztratila se i se svým letadlem a navigátorem v roce 1937 kdesi nad Tichým oceánem. Napsat, že riskovala a že na to doplatila, by ale nebylo spravedlivé. Kam bychom se dostali, kdyby nikdo nikdy nic neriskoval?
Což je záliba pro kapitána dopravního letadla trochu neobvyklá. Robert „Bob“ Pearson ovšem miluje létání jako takové a na jednom čs. kluzáku L-13 Blaník měl dokonce vlastnický podíl. Zkušenosti s řízením letounu bez motoru, který na něm získal, zachránily 23. července 1983 život jemu, posádce i všem cestujícím.
Nebylo by Pan Am, kdyby nebylo nadšence jménem Juan Terry Trippe a jeho dědictví, které se rozhodl investovat právě do osobní letecké přepravy. Přesně v té době, kdy se začala rozvíjet. Jeho Pan Am se potom na celá desetiletí stala symbolem USA. A právě to zavinilo její krach.
Vždycky mě fascinoval pohled na kolosy vznášející se v oblacích. Když jsme bydleli v Buštěhradě a jezdili jsme z Prahy po „slánské“, zastavil taťka přesně v místě, kudy přistávala letadla. Vyškrábali jsme se na stráň a koukali jim na břicha, když nám přelétala nad hlavou. Že se to nesmělo? Za tu podívanou to vždycky stálo!