A zvlášť, když je mezi nimi Američan Lincoln Beachey a jeho neméně slavné letadlo. K obvyklé skladbě tehdejšího repertoáru ostrých zatáček, divokých střemhlavých letů a nízkých průletů v roce 1913 přidal, ve Spojených státech jako první vůbec, přemety, tzv. loops (smyčky). Vysloužil si přezdívky jako „Muž, jemuž patří nebe“, a někdy i „Mistr Birdman“ (Ptačí muž) a i jeho konkurenti ho uznávali jako „největšího světového pilota“ (aviatika).
Lincoln J. Beachey se narodil v San Franciscu v Kalifornii tak akorát, aby stihl úplné začátky letectví – 3. března 1887. Poprvé se vznesl do vzduchu ve věku 17 let, když v únoru 1905 v Oaklandu v Kalifornii pilotoval řiditelný balón. Následujícího roku předvedl svůj prvý let na veřejnosti na východě USA, když, opět v balonu, obletěl kopuli Kapitolu ve Washingtonu. V následujícím roce pilotoval doutníkovou vzducholoď nad městem New York a při svém druhém letu narazil do výškové budovy. Podařilo se mu však šťastně přistát tak, že z nehody vyvázl bez zranění.
V té době se však již staly dostupnější létající stroje těžší než vzduch – první letadla. Ta svou rychlostí a dynamičností letu Beacheyho samozřejmě okamžitě oslovila a hned, jak to bylo možné, na ně přesedlal a navázal na své předchozí exhibiční lety. V červnu 1911 získal cenu 1000 dolarů vypsanou pro toho, kdo proletí nad Niagarskými vodopády. Před zhruba 150 000 diváky tehdy vletěl do mlžného oparu nad vodopády, vrhl se střemhlav dolů a ve výšce šest metrů nad hladinou podlétl Honeymoon Bridge (Líbánkový most).
Kromě již zmíněných přemetů dále obohatil leteckou akrobacii o tzv. krocaní natřásání (Turkey trot) a holandský krok (Dutch roll), který spočívá v tom, že pilot přivede svůj letoun do bočních kmitů, kdy se jeho ocas kýve ze strany na stranu a letadlo tak vybočuje z plynulého pohybu dopředu. Zvlášť efektní byl Beacheym předváděný další akrobatický prvek, kdy vybíral vývrtku, do níž jeho letoun padal po ocase.
Zlom v Beacheyho kariéře nastal 7. března 1913, kdy tento excelentní letec oznámil, že už nikdy nebude profesionálně létat, protože si vyčítal, že je nepřímo zodpovědný za smrt několika mladých letců, kteří se pokusili napodobovat jeho kousky a za z toho plynoucí utrpení jejich rodin. V květnu téhož roku se zmínil o čtyřiadvaceti takových mrtvých, z nichž všichni byli jako „jeho bratři“.
Jenže již o pár týdnů později Beachey narazil na další leteckou výzvu, když uviděl cirkusový plakát, na němž bylo zobrazeno letadlo letící koly vzhůru. Poprvé tento prvek předvedl 3. června 1913 francouzský pilot Adolphe Pégoud a Beachey to chtěl samozřejmě dokázat také.
Podruhé zamýšlel skončit s létáním, když v říjnu 1913 přežil ošklivou havárii při veřejné exhibici v Hammondsportu (stát New York), kdy při jednom z nízkých průletů, zřejmě ztrátou rychlosti po dokončení zatáčky, křídlo jeho letadla zachytilo o vršek vojenského stanu a smetlo na zem dvě mladé ženy a dva námořní důstojníky ze střechy nedalekého hangáru, odkud sledovali jeho let. Jedna z žen pád nepřežila, ostatní tři byli zranění a zranění utrpěl i Beachey poté, co jeho letoun přistál na zádech. Následovalo vyšetřování a soud, který Beacheyho osvobodil. Porota došla k závěru, že smrt dvacetileté ženy byla náhodná. Beachey kromě toho také před svou exhibicí žádal, aby na střeše hangáru nikdo nebyl.
To ho zřejmě povzbudilo k tomu, aby profesionálně létal dál. Ke svému poslednímu letu odstartoval 14. března 1915 během „Mezinárodní výstavy Panama-Pacifik“ před davem 50 000 lidí na výstavišti a dalších 200 000 na okolních kopcích. Po vzletu a přemetu Beachey obrátil letadlo na záda a když ho chtěl obrátit zase zpátky, konstrukce letadla to nevydržela, začala se bortit a stroj se z výšky asi 600 metrů zřítil do zátoky mezi dvě lodě. Námořnictvo okamžitě zahájilo záchrannou akci, ale trvalo 1 hodinu a 45 minut, než našli letcovo tělo. Pitva potom prokázala, že samotnou havárii Beachey přežil a po ní utonul.
Odhaduje se, že vystoupení tohoto dnes prakticky neznámého leteckého akrobata vidělo celkem 30 milionů diváků, a z toho 17 milionů jen v roce 1914, a to na vlastní oči, protože televize ještě neexistovala. Odvahu a letecké mistrovství Lincolna J. Beacheyho si ale i dnes můžeme připomenout pomocí filmových záznamů.
