Nejkrásnější, co může člověk prožívat, je tajemno. Kdo to nechápe, kdo se neumí divit a žasnout, ten je mrtev, a jeho oko je vyhaslé. Ano, jistě tyhle věty znáte. Vyslovil je Albert Einstein, jeden z nejvýznamnějších fyziků minulého století. Einsteina mnozí považují za jakéhosi guru a prapůvodce všech pozdějších sci-fi románů a filmů, ve kterých hraje hlavní roli cestování vesmírem a manipulace s časem a prostorem.
Vědci jsou nositeli poznání. Ne však všechny záhady se jim podařilo vyřešit. 3 záhady, které na vysvětlení stále čekají.
Byl jím vizionář, pastýř a pouliční hudebník Hans Böhm (cca 1458 – 19. 7. 1476) zvaný také Bubeník – či Pištec – z Niklashausenu. Ono zjevení zažil jedné noci v roce 1476 a rozhodl se ho naplnit. Bohužel.
Místo, kde docházelo k pravidelnému a nevysvětlitelnému mizení lodí a letadel. Ohraničeno třemi body ve tvaru trojúhelníku spolykalo během čtyř let na 9 lodí. Někdy se najdou lodě bez posádky, aniž by byly nějaké příčiny k opuštění plavidla. Přijďme této záhadě na kloub.
Ale jen proto, že na osudnou plavbu vůbec nenastoupil. I když měl čtyřletý černý kocour Dowie na luxusním zámořském parníku Lusitania svůj pelíšek v tzv. 5. třídě, tedy kotelně, a byl považován za neoficiálního lodního maskota, někam se před vyplutím vypařil. A zachránil si tak život.
Někteří z vás si možná po přečtení tohoto titulku zaťukají na čelo s jednoznačným gestem. Počkejte prosím s odsudkem. Není to takový nesmysl, jak to na první pohled vypadá. Pohádky jsou výtvor lidové ústní slovesnosti a jako takové jsou velmi starého data. Mohly do nich zabloudit informace z dávné minulosti. Nehodlám se pouštět do podrobného rozboru pohádek a zaměřím se jen na problém, který je naznačen v názvu článku. Mohou pohádky obsahovat zrnko pravdy? Skutečnosti, která se kdysi stala, kterou lidé viděli, zažili, nedokázali si ji vysvětlit?
Přiznám se, že jsem byl trošku na rozpacích. Stalo se to v té samé chvíli, kdy jsem se rozhodl napsat tento článek. Jak ho napsat, aby nebyl ani příliš patetický, ani příliš smutný? Aby nevypadal jako strukturovaný životopis? Rozhodl jsem se pro tento okamžik zavrhnout minulý čas. Koneckonců, je to rozměr tajuplný a velmi často si dělá to, co ho napadne. Takže Ivan Mackerle stále miluje záhady. Jsou neodmyslitelnou součástí jeho života i nyní.
Nápad, který se už dlouho vznášel ve vzduchu. Shromáždit na jednom místě nejtajemnější předměty z naší historie. Samozřejmě, jsou to „jen“ repliky. Kdo si ale může dovolit zcestovat celý svět, aby spatřil originály? Některé navíc nejsou veřejnosti přístupné a jiné snad ani neexistují. V Brně je najdete pěkně pod jednou střechou.
Podíváte-li se na seznam významných dnů, objevíte i takové zajímavosti jako například Den pí nebo Mezinárodní den proti zapomínání. Poslední jmenovaný připadá na 2. červenec, kdy si někteří připomínají i Světový den UFO. Víte, jak tento pevný svátek vznikl?
Snad neexistuje hrad nebo zámek, ke kterému by se nevázala nějaká zajímavá pověst, legenda či zvěst o neobvyklých úkazech. Žádný však není opředen tolika tajemnými až strašidelnými příběhy jako Kašperk.
S krumlovským zámkem, postaveným na skalním ostrohu na místě někdejšího hradu jsou spojeny nejrůznější příběhy a legendy, z nichž asi nejznámější je o Perchtě, rožmberské bílé paní. V roce 2000 však přišel jistý rakouský badatel s novým objevem – a to, že na krumlovském zámku pobývala upíří kněžna.
Nemocnice v Jílovém byla postavena v padesátých letech jako záložní nemocnice pro případ války. Nemocnicí ale nikdy nebyla, nesloužila ani jinému účelu, jen pomalu, zato však citelně, chátrala. Čas ji proměnil v „dům hrůzy“, jak je místními většinou nazývána.
Když Karel IV. zakládal před 770 lety Nové Město pražské, vymínil v jeho prostoru tři velká tržiště, Senný trh, Koňský trh a Dobytčí trh, tedy dnešní náměstí Senovážné, Václavské a Karlovo. To poslední dostalo hlavní roli, právě tady byla zbudována radnice Nového Města. Dobytčí trh byl se svými více než 80 tisíci čtverečními metry naprosto impozantní a vlastně dodnes je jedním z největších náměstí v celé Evropě.