Zatracená služba, nakonec onemocním, jako ti chámové z vesnice. Plahočím se tam úplně zbytečně, na robotu stejně nikdo nepůjde. Ne, žádná rebelie poddaných to není. Je to boží dopuštění. Začíná to ušima, odpadnou sedlákům dříve, než o ně přijdou za trest pro neposlušnost. Uhnívají prsty na rukou, na nohou. Vesnice vymírá a nikdo neví proč. Báby kořenářky nepomohou a procesí také ne. Co se dá ale dělat, služba je služba. Panský dráb už má vesnici na dohled. Již z dálky je slyšet žalostný zvuk umíráčku. Na jeho zaprášené a potem zarudlé tváři se objeví znechucený úšklebek. Už ví, že jeho cesta do vsi je dnes úplně zbytečná.
Tak nějak to tehdy opravdu mohlo být. Přesněji řečeno, vše začalo v roce 1736 na venkově. Záhadné onemocnění, při kterém odumíraly okrajové části těla. Nosy, brady, uši, prsty. Gangréna, otrava krve a smrt. Lidé toto onemocnění nazývali ohněm sv. Antonína a obraceli se k tomuto světci o pomoc. Ještě se k němu vrátíme. Příčinou této epidemie nebyl pochopitelně boží trest. Na vině byly alkaloidy produkované parazitickou houbou Claviceps purpurea, neboli Paličkovice nachová, lidově nazývaná námel. Moderní věda už ví, že se jedná o alkaloidy ergotaminové řady a dokáže je už rozumně využít. Používají se například v gynekologii, protože zastavují krvácení, například při porodu.
Otrava námelovými alkaloidy se nazývá ergotismus, a opravdu řádila naposledy v zemích Koruny české v polovině 18. století. A nejen v Čechách, ale i jinde v Evropě. Bylo to tak děsivé onemocnění, že se objevilo i na plátnech holandských mistrů. Ani Americe se toto onemocnění nevyhnulo. Jistě znáte známý čarodějnický proces ze Salemu. Alkaloidy ergotaminové řady totiž působí nejen na tělo, ale i na duši. Způsobují nebezpečné halucinace a tak upalování v Salemu bylo zřejmě jen upalováním nemocných.
Tato houba se vyskytuje na obilí, konkrétně na žitě. Dnes se záměrně na části žitných polí pěstuje pro léčebné účely. Dříve však byla žitná mouka symbolem chudoby a pšeničná symbolem bohatství. Bohatí lidé tedy ergotismem netrpěli, protože se na jejich stůl potraviny z žitné mouky nedostaly. A jak to souvisí s kostelem ve Křtinách na jižní Moravě?
V roce 1991 byla objevena dosud utajená krypta, plná lidských ostatků, hlavně lebek. Některé z nich byly pomalovány zajímavými znaky. Kolem čela a skrání černý vavřínový věnec a uprostřed čela písmeno T. Existuje mnoho teorií. Jedna říká, že jsou to lebky českých pánů, které záhadně zmizely po saském vpádu. To ale zřejmě pravda nebude, kdo by dal lebky rebelů do kostela, který je symbolem rekatolizace Moravy? Další teorie říká, že se nejspíš jedná o mučedníky. Písmeno T je poslední ve starokanánské abecedě. V Bibli lze nalézt informaci, že lidé s písmenem T na čele, budou ušetřeni při zkáze Jeruzaléma.
Mohou to však být i oběti výše uvedené epidemie. Písmeno T na lebkách, je totiž naprosto stejné jako kříž, který nosil poustevník Antonín Veliký, který žil v Egyptě, na konci třetího století našeho letopočtu. Je zobrazován jako stařec nosící na holi kříž podobného tvaru. Lebky tedy mohly patřit nešťastníkům, kteří ohni svatého Antonína, tedy otravě námelem, podlehly.
