Nemám příliš rád výraz obyčejný člověk. Každý je něčím zvláštní, každý je originál. Ale pro tentokrát se hodí. Stalo se módou pátrat po svých předcích. Řada lidí prozkoumává matriky a čenichá v archivech státních i církevních, tedy, pokud seženou příslušná povolení. Další lidi něco takového nezajímá, nebo si nechtějí přidělávat práci. Minulost jejich rodiny končí pradědečkem a jedno století nazpět je pro ně celý věk. A co takhle mít v rodině popravenou čarodějnici? V kádrovém posudku vám již vadit nebude, ale stejně. Asi se s tím nikde nebudete chlubit. Představte si však člověka, který na něco takového byl právem hrdý a nijak se s tím netajil. Měl to dokonce potvrzeno soudními protokoly, žádná rodinná legenda, které se nevěří.