Mikulášská tradice má v Česku hluboké kořeny. Původ legendy sahá k postavě sv. Mikuláše z Myry, patrona dětí a námořníků, jehož svátek se slaví 6. prosince. Postava benevolentního biskupa a světce, který žil ve čtvrtém století a vyznačoval se štědrostí, se postupně propojila s lidovým zvykem obcházení domácností, během něhož Mikuláše doprovázejí andělé, symbolizující dobro a čerti, hrozící neposlušným dětem trestem.
Tradice ve světě
Obdobné tradice existují i jinde ve světě. Tak například do Nizozemska každoročně připlouvá Sinterklaas parníkem ze Španělska a děti si nechávají své dřeváčky u kamen nebo krbu, případně na střeše, aby mohly být naplněny sladkostmi.V Německu se svatý Nikolaus často objevuje v doprovodu strašidelného čeledína Ruprechta.V Rakousku a ve švýcarském Jižním Tyrolsku zase hrají hlavní roli divocí krampusové, jejichž hlučné průvody vzbuzují respekt i fascinaci.
Romantická oslava na Čertovce
Ale slavit Mikuláše lze i jinak, velice romanticky, například na lodi na Vltavě. Pražská Čertovka se 5. prosince proměnila v pohádkové jeviště. Pražský převozník Zdeněk Bergman ve spolupráci s „Muzeem pověstí a strašidel“ připravil na předvečer svátku sv. Mikuláše již tradiční čertovské plavby pro děti a jejich rodiče. Celá akce nabízela v patnáctiminutových intervalech čtyřicetiminutové projížďky na lodích do vodního kanálu Čertovka, kde obklopily děti a jejich rodiče scény a příběhy plné čertů a ohně. Vltavské břehy a mosty se staly hledištěm, zaplněným stovkami vděčných diváků.
Čertovská atmosféra na pražské Čertovce ukazuje, že i v moderní době mají lidové zvyky své pevné místo. Mikulášská nadílka není jen o sladkostech, připomíná také sílu tradic, které dokážou spojit generace a předat dětem radost, kouzlo okamžiku, stejně jako kousek potřebného respektu.
Zdroj: autorský text
