Nízká flexibilita české veřejné správy nebo neexistence korespondenčního hlasování jsou nejčastějšími problémy, které zmiňují Češi žijící v zahraničí. Vadí jim také přetrvávající negativní pohled české společnosti, která roli krajanů často znevažuje. Vyplývá to ze studie, kterou pro ministerstvo zahraničí vypracovala Technologická agentura ČR (TA ČR). Upevnění vztahů s českými krajany by přitom podle resortu mohlo znamenat návrat expertní pracovní síly nebo propagaci dobrého jména země.
Česko podle ministerstva zahraničí stále nemá ucelenou, jednoznačně zaměřenou krajanskou politiku. Výzkum ukázal, že kontakt s komunitami krajanů je udržován především prostřednictvím podpory kulturního dědictví tradičních českých komunit a vzdělávání dětí nové diaspory. Nedostatečná je ale podpora návratové migrace nebo vazby s novou diasporou.
Mezi klíčové problémy krajanské politiky patří mizivý politický a společenský zájem o krajany, konstatuje ministerstvo. Slabinou je podle něj i nedostatek iniciativy při tvorbě krajanské politiky v místě a její fragmentace na jednotlivé resorty s nedostatečnou koordinací v komunikaci vůči krajanům.
Respondenti z řad krajanů v průzkumu kritizovali například nadměrnou byrokracii, malou či žádnou digitalizaci, a nízkou flexibilitu české veřejné správy obecně. Vadí jim také problematická možnost účasti ve volbách, respektive neexistence korespondenčního či elektronického hlasování.
Problémem je podle krajanů rovněž přetrvávající negativní obraz ve společnosti, která roli Čechů žijících v zahraničí často znevažuje. Jako malou hodnotí i propagaci úspěchů Čechů v zahraničí.
Průzkum TA ČR se zaměřil i na specifické problémy v jednotlivých zemích. Například ve Velké Británii je zapotřebí posílit konzulární služby, aby se zlepšila komunikace mezi krajany a Českou republikou na úrovni zastupitelských úřadů. Respondenti ve Spojených státech by uvítali větší podporu státu pro krajanské aktivity tamních Čechů. V Austrálii a na Novém Zélandu je hlavním problémem špatná dostupnost administrativy. Krajané v Německu zase chtějí lepší finanční, organizační i společenské podmínky pro návratovou migraci odborníků.
Akademici a vědci v zahraničí shodně kritizují například nedostatek transparentnosti při výběrovým řízeních na akademické a vědecké pozice nebo sexismus na českých pracovištích.
Pro zlepšení vazeb mezi Českou republikou a krajany v zahraničí je tak podle ministerstva zahraničí zapotřebí mimo jiné zviditelnit českou diasporu v české společnosti, umožnit volit korespondenčně či elektronicky nebo také vytvořit pro krajany webové stránky a propojit je s nynějším Portálem občana.
Výzkumný projekt s Nové přístupy ke koordinaci krajanské problematiky vznikl pod vedením Evy Janské z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy. Na výzkumu se mimo jiné podílel i Etnologický ústav Akademie věd ČR.
Zdroj: ČTK
