V dětství jsem si představovala úchvatné výlohy předválečných cukráren, jak mi je maminka popisovala: různě tónovaná čokoláda vytvářela obrazy i celé vánoční scenérie z figurek. Alespoň jsem ochutnala lahodnou čokoládu Van Houten a Suchard. Když jsem o mnoho let později procházela Bruggami, mekkou výrobců čokolády – chocolatierů, ocitla jsem se v sedmém (čokoládovém) nebi. Centrum je prostoupené velkými i menšími obchody. Bohatě zdobené výklady lákaly na přebohatou nabídku čokoládových zázraků, cukroví z pravého marcipánu a nejrůznějších pamlsků.
Z prodejních prostor cukrárny bylo možné vidět výrobnu a v ní malé čokoládové vodopády, podobné těm, s nimiž se setkáte v Dahlově knížce „Karlík a továrna na čokoládu“. Tajemstvím výroby je kromě vysoce kvalitních surovin také pečlivá příprava, dlouho pražené kakaové boby rozemleté na co nejmenší částečky, dostatečné provzdušnění a promíchání kakaové hmoty. Dobrá čokoláda musí obsahovat nejméně 35 – 43% kakaa, kakaové máslo, cukr – a žádný rostlinný tuk. Hedvábně se leskne, rozpouští se v prstech a při skousnutí krásně křupne!
Kakaové boby používaly středoamerické národy jako platidlo a obětinu božstvům. Připravovaly z nich hořký napěněný nápoj xocoatl, ochucený chilli kořením a kukuřičnou moukou, který používaly při slavnostních obřadech; pochutnat na něm si mohli pouze ti nejmocnější a nejváženější. Často se kakaový nápoj podával horký, někdy s vanilkou a bylinami. Španělé k němu přidali cukr, Angličané v 18. století nahradili vodu mlékem. Čokoládě propadli už první Evropané v Americe; ale Španělé si drželi monopol na čokoládu půl druhého století.
První evropské čokoládové salony, kde se pila čokoláda (vlastnila ho i románová Angelika, markýza andělů), a čokoládníci (chocolatiers), kteří zdobili pečivo hustou čokoládou, založili své živnosti v padesátých letech 17. století. O málo později byly vynalezeny jednoduché pralinky, v té či oné verzi spojené s urozeným labužníkem, vévodou du Plessis-Praslin. V r. 1770 se začala horká čokoláda prodávat i v Celetné ulici uprostřed Prahy. Centry špičkové čokolády se staly Nizozemí, Belgie (kde najdete výrobce skoro v každé vesnici), Anglie a Švýcarsko. Tabulková čokoláda, recept na čokoládu mléčnou a oříškovou spatřily světlo světa v průběhu 19. století.
S poklesem cen kakaa a cukru si čokoládu mohli dovolit i méně majetní. Poptávka po této komoditě se rozšířila tak, že kakaovník, tři tisíce let šlechtěný indiány, se začal počátkem 20. století pěstovat v Africe a v Asii. Zhruba v téže době se také zrodila plněná tabulková čokoláda, čokoládové tyčinky i pravé čokoládové bonbony, které jsou – jak jinak – belgického původu. Jejich vynálezce Jean Neuhaus, zakladatel proslulé značky, do svého prvního bonbonu použil mandlovou náplň. K cukrovinkám připojil také elegantní obal, etuji převázanou stužkou: první bonboniéru.
Bílá čokoláda, poprvé prodávaná v r. 1930, vlastně pravou čokoládou není, obsahuje pouze kakaové máslo. Přesto je oblíbená a dobře doplňuje klasické typy čokolád, už tím, že jde barvit na různé odstíny látkami jak přírodními (kurkuma, červená řepa), tak umělými. Před třiceti lety uvedla firma Lindt na trh 70% hořkou čokoládu. Zcela nedávno se stal hitem nejpozoruhodnější objev za posledních 80 let historie čokolády: ruby s ovocnou příchutí. Růžová čokoláda bez přísad je vyrobena ze speciálně vypěstovaného rubínového kakaového bobu.
Chocolatier kombinuje čokoládovou hmotu s oříšky a ořechy, ovocem i květy, s medem a karamelem, likéry a destiláty, s čajovými extrakty, kořením i jedlým zlatem. Zrodila se opulentní nabídka čokolád na vaření, tyčinek, nejrozmanitějších figurek, bonbonů plněných všelijakým krémem (bruselská čokoládovna Mary jich nabízí 70 druhů), pralinek, ovoce / želé / fondánu / marcipánu v čokoládě, lanýžů, nugátů a dalších hříšně lahodných pochoutek; také čokoládový balzám na rty! Syrový kakaový prášek pronikl do tanečních a zábavních klubů. Šňupe se jako kokain, pije ve formě drinků nebo polyká v tabletách, případně se aromatizuje mátou, zázvorem či skořicí. Čokoláda tak jako drogy aktivuje v mozku centra odměny, není však vysloveně návyková.
Kakao obsahuje řadu významných sloučenin. Z teobrominu, alkaloidu podobného kofeinu, a esenciální kyseliny tryptofanu vznikají neurotransmitery serotonin a dopamin. Fenylethylamin vyvolává u člověka pocity obdobné zamilovanosti. Biogenní aminokyselina arginin hraje pozitivní roli v sexuálním životě. Anandamid, endogenní kanabinoid, je spojený s pocity blaženosti nebo uvolnění, působí na vnímání bolesti, atd. Sacharidy v čokoládě pomáhají rychle doplnit energii. Kakao díky značnému procentu hořčíku, sodíku, draslíku a železa snižuje riziko mrtvice a infarktu, zlepšuje paměť. Čokoláda je prospěšná pro organismus i psychiku, zahání deprese, upravuje nespavost a chuť k jídlu, zlepšuje náladu, může zvýšit výkonnost. Čtvrt tabulky hořké čokolády denně jsou nejlepším lékem!
