Rakouští archeologové odhalili nedaleko Vídně pozůstatky římské gladiátorské školy z 2. století.
Jednalo se prý o rozlehlý areál s důkazy o kvalitní péči o gladiátory. Nacházet se zde mělo moderní cvičiště, tréninková aréna, dvůr obklopený domy se zázemím pro gladiátory. Byla zde vyhřívaná tréninková hala, lázně i ložnice. Obyčejní, řadoví gladiátoři sice nedisponovali zrovna příliš rozlehlými místnostmi, ovšem trenéři a nejzkušenější gladiátoři pro sebe měli velké, vykachlíčkované ložnice. Samozřejmostí pak byl vodovod a kanalizace.
Tato gladiátorská škola se nacházela v blízkosti starověkého města Carnuntum, které bylo svými gladiátorskými zápasy přímo vyhlášené – a zdejší amfiteátr pojal až 13 000 diváků. Město Carnuntum bylo ve středověku zničeno nájezdy Maďarů a v podstatě celé se ocitlo pod zemí. Archeologické průzkumy zde probíhaly již více než sto let, ale gladiátorská škola byla odhalena až v tomto století za pomoci moderní neinvazivní technologie, radarů a elektromagnetických senzorů. K vykopávkám tak vůbec nemuselo dojít. Na základě získaných dat vědci sestavili 3D model toho, jak s největší pravděpodobností mohla tato škola vypadat.
Ohlédneme-li se za tradicí gladiátorských zápasů, najdeme jejich původ v pohřebních rituálech. První zaznamenaný „vražedný souboj“ proběhl v roce 264 př. n. l., kdy se k poctě smrti šlechtice utkali tři otroci. Tento souboj uspořádali synové zesnulého. Lidská oběť prý potěší bohy a jejich otci usnadní cestu do posmrtného života. Tento rituál se velice brzy ujal a bohatí se v něm navíc začali doslova předhánět. Aby šlechtici měli kde nabírat bojovníky, začaly vznikat gladiátorské školy.
Jelikož tehdejší pohřby byly veřejné, skon boháče přinášel zábavu i obyčejným lidem. A tak konzulové, nejvyšší státní úředníci v Římě, usoudili, že by bylo škoda popularity zápasů nevyužít a v roce 105 př. n. l. proběhly první oficiální gladiátorské hry. Politici si tak získávali popularitu davů, což skýtalo skvělou obživu trenérům a obchodníkům s otroky.
Vyhlášené Koloseum v Římě pojalo až 50 tisíc diváků. Gladiátory se pak začali stávat i těžcí zločinci, váleční zajatci, ale též svobodní římští občané, kteří byli chudí a bojem si chtěli vydělat peníze.
