Jiří z Poděbrad byl významnou osobností našich dějin. Byl posledním českým králem na trůnu. Byl to vynikající diplomat, který se stal králem husitů i katolíků (král dvojího lidu). Stanul na českém trůnu bez rodového příslušenství k panovnickým rodinám. Před korunovací byl správcem země. Jako král měl řadu pokrokových myšlenek, chtěl například sjednotit Evropu, i když s tím většina ostatních panovníků nesouhlasila. Mimo jiné ho na trůnu ohrožoval manžel jeho vlastní dcery Kateřiny, který se stal králem Uher.
Správce země
V říjnu uplyne 570 let od doby, kdy Jiří z Poděbrad přepadl Prahu a ovládl ji. Sám sebe prohlásil správcem země do té doby, než dospěje král Ladislav Pohrobek. Katolická šlechta, které se to nelíbilo, ho správcem českých zemí uznala až v roce 1452.
O rok později se třináctiletý Ladislav Pohrobek stává králem. Jiří z Poděbrad zůstává jeho zástupcem a snaží se, aby země, zplundrovaná po husitských válkách, vzkvétala. Čtyři roky na to umírá teprve sedmnáctiletý Ladislav Pohrobek z neznámých důvodů. Správce Jiřík je na ráně. Lidé ho obviňují z toho, že krále nechal otrávit. To se traduje pět století.
Až v polovině 80. let antropolog Emanuel Vlček zjišťuje, že Ladislav Pohrobek zemřel na leukémii. V době své smrti ještě nebyl ani ženatý, natož aby měl dítě, které by se mohlo stát králem. Profesor Vlček zkoumal také tělo Jiříka z Poděbrad. Zjistil, že král měřil kolem 165 cm, byl obézní a měl velký žlučový kámen.
Jiříkův zeť se stane jeho protivníkem
Po sporech o prázdný trůn je českým sněmem nakonec zvolen jako král Jiří z Poděbrad. Uherská šlechta si vybírá katolíka Matyáše Korvína, manžela Jiříkovy dcery Kateřiny, kterou měl s první manželkou Kunhutou. Kateřina umírá v pouhých 14 letech po porodu mrtvého dítěte na Mělníku.
Jiří z Poděbrad se 2. března 1458 stává českým králem, ve stejném roce se Matyáš Korvín stává králem v Uhrách, později bude Jiříkovým soupeřem a jedním z nejmocnějších panovníků střední Evropy své doby.
Jiřík byl zvolen i díky kališnické šlechtě, které se líbí výdobytky husitské revoluce a chce si je zachovat. Díky svému umu diplomaticky vyjednávat si zajišťuje, že pro něj hlasují i čeští katolíci. Ač je umírněným husitou, obě jeho manželky jsou katoličky. Vzal si již zmíněnou Kunhutu ze Šternberka a poté Johanu z Rožmitálu. S manželkami měl dohromady více než deset potomků.
Jiří z Poděbrad byl ve své době kontroverzně přijímaným panovníkem. Část lidí doma i za hranicemi ho respektovala, část lidí ho považovala za kacíře a člověka nízkého původu, který se stal panovníkem neprávem. Moc tomu nepřidaly fámy ohledně údajného otrávení Ladislava Pohrobka.
Problémy s papežem a vlastním zetěm
Papeži Kalixtovi III. ještě před svou korunovací Jiří z Poděbrad slibuje, že bude pronásledovat kacíře (tedy i kališníky). Nicméně svůj závazek chápe jinak, než církevní představitelé zamýšleli, a proti kališníkům nezakročí.
Také další papež, Pius II., na českého krále v roce 1462 naléhá, aby zakročil proti kališníkům, což se ani tentokrát nestane.
Papež Pavel III. českého krále označí za kacíře a vyšle proti němu křížovou výpravu. V jejím čele stojí uherský král Matyáš Korvín, který po porážce končí v zajetí. Po propuštění šlechtici katolického vyznání Korvína volí v roce 1469 českým králem. Korvín tak opanuje země Koruny české s výjimkou kališnické části Čech.
Jiří z Poděbrad umírá 22. března roku 1471 ve věku 50 let. Po jeho smrti na český trůn nastupuje patnáctiletý Vladislav Jagellonský. Velmi tomu napomůže Jiříkova druhá manželka Johana z Rožmitálu. První Jagellonec na trůně je považován za jednoho z nejneschopnějších v historii českých králů. Nepřišel ovšem do jednoduché politické situace, protože konflikty s uherským králem ani po Jiříkově smrti neustaly.
Středověká EU
Na svou dobu měl pokrokové myšlenky. Jiří střet s papežem předvídal, i proto chtěl vytvořit Všeobecnou mírovou organizaci s ostatními katolickými vládci z Evropy (mělo jít o jakousi středověkou podobu společenství národů, jako je dnes OSN a EU). Co se mělo změnit?
Evropské země se měly sjednotit v bojování s Turky. Spory se v takovém společenství měly řešit před mezinárodním soudním tribunálem a jeden druhému by se neměl vměšovat do vlastních záležitostí. Papeži ve svém návrhu přiznával pouze malé pravomoce, možná i proto u většiny katolických panovníků v polovině 15. století s nápadem nepochodil. Jak všichni víme, Evropa se začala propojovat až ve století dvacátém.
„Husitský král“ Jiří z Poděbrad po svém neúspěchu vyslal průvod, který vyrazil 26. listopadu 1465 z Prahy na cestu po Evropě, aby čelil špatné pověsti „kacířských“ Čechů za hranicemi. Jeho švagr Jaroslav Lev z Rožmitálu absolvoval rytířskou cestu s katolíky i kališníky, kteří měli kladně zapůsobit na ostatní evropské panovníky, pro něž vezli nákladné dary.
Doba před Jiříkem
Husitské války země Koruny české sužovaly bezmála 15 let (1419 až 1434). Odehrálo se několik křížových výprav proti husitům, ale skončily neúspěchem. Po letech bojů bylo jasné, že se katolíci snažili najít řešení bezvýchodné situace. Výsledkem je soubor ujednání zvaný Basilejská kompaktáta, které podepsal tehdejší papež Evžen IV. i císař Zikmund Lucemburský. Zásadní byla bitva u Lipan (30. 5. 1434), kde se katolíkům a umírněným husitům podařilo porazit radikály z husitských řad, kteří patřili k odpůrcům výše zmíněného ujednání. Zikmund Lucemburský se i po řadě bojůvek dostal na český trůn. Korunován byl už 28. července 1420, slavnostně přijat byl o 16 let později, 14. srpna 1436.
Vlády na českém trůnu si moc neužil, protože 9. prosince 1437 ho ve Znojmě postihla mozková příhoda a on spadl z koně. Jelikož neměl mužského potomka, linie Lucemburků vymřela. Jeho dcera Alžběta se provdala za Albrechta Habsburského, který se stal českým králem na pouhý rok a několik měsíců (červen 1438 až říjen 1439). Zikmund v dětství dělal Albrechtovi poručníka, jelikož jeho otec zemřel.
S Alžbětou měl čtyři děti, ale první syn zemřel a druhý syn Ladislav se narodil v roce 1440, až čtyři měsíce po otcově smrti (na úplavici), tudíž se naše země ocitla na 14 let bez krále. Vláda nad Čechami byla rozdělena na tzv. landfrídy podle tzv. mírového listu z roku 1440. Jiří z Poděbrad se v roce 1444 po smrti svého přítele Hynka Ptáčka stal hejtmanem významného východočeského landfrídu. Jeho význam už jen rostl, jak jsme se již dozvěděli.
