Například pomerančový džus se údajně dělá tak, že se ještě v domovině pomeranče vymačkají, poté se vysuší, převezou se, naředí vodou, plní do krabic a poté se prodávají. Dietologové před nimi navíc velmi varují kvůli obsahu cukru. Jinými slovy, jak se doopravdy dělá džus je spíš trošičku s otazníkem.
Smoothie takový správný džusík nemá šanci chuťově nahradit. To nejlepší, co můžeme udělat pro svoje zdraví je vymačkat si čerstvou pomerančovou šťávu, nebo pomocí odšťavňovače získat jakoukoli jinou čerstvou výbornou šťávu.
Když jsem se tak pídila potom, jak se opravdu dělá džus, tak jsem ve staré kuchařce mojí babičky našla následující recept, schválně co na něj budete říkat.
Pomerančový džus
4 pomeranče
1 citron
kyselina citronová
1 kg cukru
Voda – hodně vody
Pomeranče a citron pokrájíme, dáme do hrnce, zasypeme kyselinou citronovou a zalijeme litrem vody. Toto následně necháme dva dny odležet. Když jsem tento pokus prováděla, citron jsem nedala, říkala jsem si, že kyselina stačí, používá se hlavně ke konzervování. Ovoce necháváme i se slupkou, je ho tedy potřeba pořádně umýt.
Když je směs odleželá, tak vše dáme vařit. Vaříme 30 minut od bodu varu. Poté vše rozmixujeme ponorným mixérem, přidáme kilo cukru a přilijeme 8 litrů vody (pravděpodobně dáte trochu víc).
Následně chladíme a podáváme.
Podle babičky lze tímto způsobem udělat džus z jakéhokoli ovoce. Musím říct, že to opravdu chutná jako pomerančový džus, ale je potřeba odhadnou správný poměr ovocného pyré a vody. A i když je to asi smutné, tak tato tekutina je chuťově lepší a víc ovocná než ta z krabice.
Džusy se dříve vyráběli celkem často, a proč? Na trhu nic moc nebylo, a tak se tomu lidé všemožně přizpůsobovali.
