Z Výtoně do Podolí. Kde byla Libušina jeskyně plná zlata?
Výtoň je místo v pražském Podskalí, kde se ve 14. století vybíralo clo z připlaveného dřeva z horního toku Vltavy tzv. vytínáním, tedy vytnutím jedné dvanáctiny klád z voru.
Výtoň je místo v pražském Podskalí, kde se ve 14. století vybíralo clo z připlaveného dřeva z horního toku Vltavy tzv. vytínáním, tedy vytnutím jedné dvanáctiny klád z voru.
V minulých letech si provozovatelé restaurací v Praze 10 stěžovali na nejasnosti při vyřizování žádostí o předzahrádky. Zástupci radnice proto v loňském roce jednali s památkáři a letos by tak vyřizování žádostí mělo být o něco snazší.
Podivné, nepochopitelné, děsivé – tyto přívlastky byly nejčastěji používány pro popisování výtvarných děl Hieronyma Bosche. Všechny pověry a obavy, které trápily středověké lidi, byly vyjádřeny v jeho dílech. Ne bezdůvodně se obraz Zahrada pozemských rozkoší, znázorňující lidskou rasu uvězněnou v pasti hříchu, stal symbolem středověku.
Ulička Ke Karlovu na samém kraji Nového Města pražského směrem k Vinohradům není dlouhá, ale ti, kteří se v sobotu vydají na procházku s Evou Sokolovou, se rozhodně nudit nebudou. Ale bylo by necitlivé vůči ctěným čtenářům některá témata alespoň nenaznačit, protože všichni se na vycházku nevejdou. Ovšem pokud opravdu chcete být přítomni, sraz je v sobotu ve dvě hodiny před Lékařským domem v Sokolské ulici, tedy na kraji námětí I. P. Pavlova. Tak tedy vzhůru na Karlov!
Akce proběhla v noci na čtvrtek v bubenečské galerii a kavárně Kabinet v Praze 6 těsně před půlnocí. Mladý pár, muž a žena se pokusil odnést dva vycpané ptáky. Řada ptáků je tu vystavena ve vitrínách, aby tak podnik dostál svému jménu. Zloději si vybrali havrana a kosa.
Je 13. únor 1948 a prezident Edvard Beneš s obavami hledí k východu. Cítí tlak ze strany komunistických i nekomunistických poslanců. Cítí, že demokracie je v ohrožení.
V sobotu se na holešovickém výstavišti opět otevírají brány Matějské pouti. Každoročně sem proudí čtvrt milionu lidí a to nejen za zábavou. Mlsání, dobrůtky, tradiční perníková srdce a vřískot nejen dětí, nabízí již po pětapadesáté.
Počasí v posledních dnech nám připravilo nejednu radost. Námrazu, sníh a především suchý mráz, který tak rád zalézá za prsty. Přes víkend má být ještě hůř.
Památka z doby otce vlasti opravdu potřebuje oživit. V posledních letech se totiž v pražské zástavbě poněkud ztrácela. Navíc archiv, který zde donedávna sídlil a z památky dělal místo hojně navštěvované studenty a badateli, se přesunul na Chodovec a palác osiřel už úplně.
Prvorepubliková herecká hvězda Lída Baarová nikdy vilu na Hanspaulce zpátky nechtěla. Vilu, která se začala stavět před více než 80 lety, neměla příliš v lásce kvůli tragickým událostem. Jaké záhady vilu obklopují?
V pátek vykopl mladík okno vagonu metra, které odjíždělo ze stanice Budějovická na trase C. Jeho karatistickému kousku přihlížel jeho další muž, nejspíš kamarád. Hrozí mu rok vězení a škoda byla vyčíslena na 30 tisíc korun.
Na Libeňský most se opravdu vrací tramvaje. Ještě musí ale stav mostu posoudit nezávislý statik. Když všechno půjde dobře, je naplánovaný provoz tramvají už od 3. března od ranních hodin. Pak se bude dva týdny kontrolovat, jestli je vše v pořádku. Od poloviny měsíce se pak mají vrátit i auta.
Kniha, která ve třicátých letech zmizela ze sbírek pražského Židovského muzea, je zpátky v Praze. Objevili ji na newyorské burze. Protože je považována za významnou připomínku bohaté židovské historie, má těžko představitelnou historickou hodnotu. Aukční síň ji ocenila minimálně na dvacet tisíc korun.
Jeho vtipy máme nebo jsme měli pod sklem pracovního stolu, mnohým odvážně visely na nástěnce. Jsou o nás, českých lidičkách se všemi našimi nešvary. Někdy filosofují, jindy jsou hospodsky přímé. V Galerii Smečky v prosinci začala výstava kreslených vtipů nedávno zesnulého klasika tohoto žánru Vladimíra Renčína.
V úterý 21. listopadu 2017 uplynulo 17 let od doby, kdy nás navždy opustil legendární český běžec Emil Zátopek, který byl v padesátých letech na výsluní popularity, zatímco v období normalizace v Praze nemohl zavadit o práci. Nakonec šest let hloubil studny u podniku Stavební geologie. Připomeňme si osudy našeho nejslavnějšího sportovce.
Tradice poutí u nás dnes už skoro vymizela, málokdo si pod pojmem pouť představí její původní význam, který se za tímto slovem ukrývá. Přitom se jedná o neodmyslitelnou součást naší křesťanské kultury. Poutních míst naše země ukrývá i několik set.
V roce 1992 začala generální rekonstrukce budovy filtrů vodárny v Podolí, kde vznikl prostor pro novou expozici Muzea pražského vodárenství. Byla otevřena 19. října 1997.
Dokladem toho, že i v Praze existují vinice a rodí se v nich skvělé víno, je vinice Salabka v Praze – Tróji. Největší pražská vinice o rozloze čtyři a půl hektaru, je ale také jedna z nejstarších, zmínku o ní můžete nalézt již v archivu Svatojiřského kláštera datované rokem 1228. Starší v Praze je už jen vinice Svatováclavská na Pražském hradě, ta je však rozlohou třikrát menší.
Ačkoliv Karel Čapek bojoval celý život s Bechtěrevovou nemocí, kvůli které nebyl nucen bojovat během první světové války, nakonec zesnul z jiného důvodu. Uznávaný spisovatel, novinář a dramatik zemřel před 79 lety na zápal plic, kdy mu bylo pouhých 48 let. V době, kdy začala růst síla Hitlerovy strany, publikoval díla Válka s mloky, Bílá nemoc nebo Matka (1936 – 38). Jakožto přítel Masaryka a nositel prvorepublikových hodnot byl zdrcen po sepsání Mnichovské dohody v září 1938. Na Karla Čapka měli políčeno naciste, proto by pravděpodobně jako jeho starší bratr Josef skončil v koncentračním táboře.
Šestnáctiletá dívka se ztratila ve čtvrtek 8. února, kdy se nevrátila z vycházky zpět do dětského domova. Policisté dívku stále hledají. Měla by se zdržovat v okolí Smíchovského nádraží, Anděla, Černého mostu a Třebotova.