Máte téměř fobii z tohoto místa na základě nějaké vaší předešlé zkušenosti, nebo jste jen slyšeli z doslechu, že to je místo, kde se schází řekněme „dno společnosti“ v podobě feťáků, alkoholiků, kapsářů, kriminálníků a bezdomovců? Do jisté míry jde opravdu o místo, kde se dá předpokládat, že výskyt takových lidí bude hojnější, ale ruku na srdce, ono skoro každé nádraží ve větším městě může nabídnout takový obraz místní společnosti.
Pokud se tedy přece jen do Prahy vydáte, snad vás přesvědčí tyto informace, že je o vaši bezpečnost přece postaráno.
Již od poloviny dubna letošního roku funguje nová ochranka Vrchlického sadů před Hlavním nádražím v Praze. Ta má dohlížet na pořádek v místě, které si kvůli své divoké atmosféře vysloužilo přezdívku Sherwood. Radnice snížila počet jídel vydávaných tamním bezdomovcům a nastínila nový návštěvní řád parku, který například zakazuje nocování. Plánuje i noční uzavírání schodišť na parkoviště.
Pověst pražského Sherwoodu má změnit bezpečnostně-informační tým Be-in. Zaměstnanci bezpečnostní agentury najaté magistrátem se ve dvojicích pohybují před Hlavním nádražím každý den od 9 do 17 hodin. „Přímo na místě koordinují vzniklé situace. Na projektu spolupracujeme s městskou částí Praha 1 a dalšími organizacemi. Výsledkem by mělo být zlepšení situace v této oblasti,“ popsal pražský radní pro sociální oblast a místostarosta Prahy 1 Daniel Hodek (ČSSD).
Tým, který prošel školením Centra sociálních služeb Praha, už na místě působí od 15. března. Od té doby pomohl člověku s epileptickým záchvatem nebo řešil pokus o znásilnění. Jedním z jeho členů je i Marek Janota, který si v minulosti vyzkoušel život na ulici. I proto se snaží k bezdomovcům přistupovat s pochopením. „Jsou to lidé jako my,“ uvedl a dodal, že většinou není problém situaci vyřešit v klidu.
Další opatření ke zklidnění parku
Praha 1 využila i další nápady, jak Vrchlického sady uklidnit. V provozu je nový návštěvní řád parku, který by měl začít platit v následujících dnech. Ten v parku zakazuje nocování a zapovídá „užívat mobiliář způsobem budícím veřejné pohoršení nebo osobami, které budí veřejné pohoršení“.
Radnice chce také na noc uzavírat tubusy se schodišti, která vedou na horní parkoviště nádraží. Ty vlastní Technická správa komunikací (TSK). Mezi další opatření patří výměna košů nebo přesun kontejneru na použité injekční stříkačky z Bolzanovy ulice za budovu nádraží.
Snížil se také počet vydávaných jídel v areálu neziskové organizace Naděje. Dříve se zde vydávalo tři sta jídel denně, nyní se postupně snižuje pouze na 100, tak, aby se jen kvůli jídlu v okolí hlavního nádraží nekoncentrovaly osoby bez domova.
Historie, na kterou můžeme být pyšní
Z podnětu hraběte Chotka byla ve třicátých letech devatenáctého století zřízena na barokních hradbách sadová promenáda, která vedla od ulice Žitné až k ulici Na Poříčí. Byla lemována krásnými topoly, nacházely se zde hojně navštěvované kavárny obklopené keři a květinovými záhony.
Kolem nově vystavěného nádraží císaře Františka Josefa I. (v roce 1871) byl založen Velký park, později pojmenován Městský velký park. Podle zahradního architekta Františka Josefa Thomayera byl pak v roce 1884 tento park rozšířen. V roce 1916 byl do čela zde se nacházejícího velkého květinového obrazce (v podobě městského znaku) umístěn pomník přírodovědce Jana Svatopluka Presla.
Počátkem dvacátého století byl park částečně revitalizován podle návrhu architekta Karla Skaláka. Rok po smrti Jaroslava Vrchlického byl (1913) park přejmenován na Vrchlického sady.
V roce 2008 bylo možno ve Vrchlického sadech nalézt téměř padesát druhů dřevin. Přímo před odbavovací nádražní halou se nachází památný strom pavlovnie plstnatá s velkým obvodem kmene. Na jihu (u parkoviště) roste vysoký a široký platan javorolistý (obvod kmene kolem 350 cm).
Jaká zde najdeme historická a umělecká díla?
Pomník Jana Svatopluka Presla 1916
Od roku 1916 Pomník je tvořen obdélníkovým reliéfem s ženskou alegorickou postavou a je dílem sochaře Bohumila Kafky a architekta Josefa Gočára z roku 1909.
Replika sousoší „Sbratření“
U kubistického kiosku se nachází replika sousoší „Sbratření“ (1947 – 1950) od sochaře Karla Pokorného. Originál této bronzové sochy byl původně (od roku 1950) umístěn na náměstí Jana Pernera (dříve Bezručovo náměstí) v České Třebové. Na sousoší se objímá český partyzán s rudoarmějcem.
Kubistický kiosek
Nedaleko křižovatky ulic Opletalova a Bolzanova se nachází dřevěná prodejna tabáku a tiskovin z roku 1921. V roce 1980 měla být prodejna zlikvidována, ale v následujícím roce byla prohlášena za kulturní památku a byla zrekonstruována do původního stavu. Od roku 2008 slouží k původním účelům.
Wilsonova socha
Původní pomník byl odhalen 4. července 1928. Autorem sochy byl Albín Polášek a autorem návrhu pomníku pak architekt Bohumil Hübschmann. Původně pomník stával naproti historické budově Wilsonova nádraží v místech, kde se dnes nachází nová nádražní hala. Krátce poté, co Německo vyhlásilo válku USA (v prosinci roku 1941) německá okupační správa přikázala německému vojsku Wilsonovu sochu strhnout a zničit. Původní místo ve Vrchlického sadech, kde socha stávala bylo v letech 1972 až 1977 zastavěno novou nádražní halou.
Historie Vrchlického sadů nás přece nemůže nechat chladnými a měli by jsme se k ní chovat s úctou a respektem.
