Svůj význam měl mák například už v antickém Řecku. Záznamy o nejstarším nálezu máku na území České republiky jsou z pozdní doby bronzové, pozůstatky našli archeologové v Ostrově u Stříbra. V Evropě se mák jako zahradní a okrasná plodina pěstuje od středověku. Vždy s oceněním jeho kulinářských vlastností, ale i s povědomím o narkotických účincích bílé latexové šťávy, která vytéká z makovic. Mák v minulosti sloužil i k ozdobě, jako platidlo či lék. Byl tak žádaný, že se kvůli němu vedly i války, respektive kvůli opiu.
Mák je potravina i droga
Pro potravinářské účely se používají odrůdy, které obsahují nízké hladiny morfinových alkaloidů. Jde o mák semenného typu, tzv. mák setý. V České republice se na devadesáti sedmi procentech ploch pěstují modrosemenné odrůdy, bělosemenné odrůdy se pěstují zejména na vývoz. Téměř všechna produkce v České republice je určena pro potravinářství.
Mák obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek, například vápníku obsahuje dvanáct krát více než kravské mléko. U odrůd technických máků, pěstovaných pro farmaceutický průmysl zejména v západní Evropě, je hlavním produktem makovina, což je drť makovice s částí stonku, kde je obsaženo nejvíce morfinových alkaloidů.
Mák je superpotravina
Tato plodina má prospěšných látek a vlastností velmi mnoho. Díky vysokému množství dietní vlákniny, a to v množství 23 g na 100 g máku, zlepší konzumace modrých semínek zažívání a snáze navodí pocit sytosti. Semena jsou obzvlášť bohatá na olejové a linolové kyseliny. Mák je dále zdrojem proteinu, omega-3 a omega-6 mastných kyselin a podporuje využitelnost vitamínů rozpustných v tucích. Každá porce máku obsahuje významné množství vitamínu E a řadu minerálních látek jako je například měď, zinek, hořčík, železo a vápník.
Druhy máku
Mák je krásná, ale náročná plodina. Odhaduje se, že na světě existuje přes sto druhů máku. V České republice se ale většinou pěstují modrosemenné odrůdy máku setého. Existují však i bílé, šedé nebo okrové odrůdy. Mezi nejrozšířenější modrosemenné odrůdy pěstované v Česku patří Major, Opál, Aplaus, Opex nebo Onyx. Každá z odrůd má své specifické nároky. Některé druhy, které se úspěšně pěstují na Vysočině, by v sušší oblasti Středočeského kraje hůře vzcházely a opačně. Pěstování máku na plochách větších než sto metrů čtverečních musí být schváleno celními úřady.
Jak poznat kvalitní mák od pančovaného
Modrý mák má mít příjemnou makovou vůni, nasládlou chuť a modrou barvu. Levný technický mák se obvykle přimíchává do máku vypěstovaného v Čechách a znehodnocuje jeho typickou chuť i kvalitu. Konzumace technického máku může přinést navíc zdravotní rizika kvůli vysokému obsahu morfinových alkaloidů, a to zejména při konzumaci ve větším množství v čerstvém stavu. Od kvalitního máku se semeno technického máku liší barvou, která je obvykle rezavá, dohněda či šedá. Semena technického máku jsou bez vůně a chutnají hořce až pálivě. Technický mák se pěstuje pro farmacii v západní Evropě.
Hlavní využití má modrý mák v kuchyni
Používá se jako náplň do buchet, koláčů nebo jako posyp pečiva. Jeho chuť má charakteristické ořechové aroma, které můžete ještě zvýraznit tím, že jej opražíte na pánvi. Díky tomu se totiž z máku uvolní aromatické oleje a zvýší se i jeho křupavost. Mák můžete konzumovat jak v syrovém, tak i tepelně upraveném stavu. Z umletého máku se ale do těla lépe vstřebají potřebné vitamíny a živiny, maková semena se využívají nejen k jídlu, ale také do olejových barev pro výtvarníky, pro jejich se výrobu používá lisovaný olej z máku.
Maková panna cotta
Recept na tři porce: 250 ml smetany na šlehání, 250 ml plnotučného mléka, 1 lžíce medu, 4 plátky želatiny, 3 velké lžíce mletého máku
Postup: Plátky želatiny namočíme do studené vody a necháme nabobtnat. V hrnci smícháme smetanu, mléko a med. Zahříváme na mírném plameni, směs se nesmí vařit! Do zahřáté směsi přisypeme mletý mák a želatinu, promícháme a opatrně vlijeme do sklenic nebo párty kelímků. Hotovou panna cottu necháme ztuhnout v lednici. Na ozdobu můžeme použít ovoce, karamel nebo celá semínka modrého máku.
