Barokní socha sv. Jana Nepomuckého stojí v malém parčíku hned u zastávky autobusu Klecany – U Kostela, odkud autobusy jezdí do Prahy. Na opačné straně, kde je zastávka směrem do Máslovic, je bývalý zámek, je udržovaný a už léta na prodej. Na soše sv. Jana Nepomuckého je naopak vidět, že už „něco pamatuje“. Přesto obec čímsi prozařuje, hlavně osobností. „Velmi krásná barokní socha svatého Jana Nepomuckého v Klecanech je klasickou ukázkou zhmotnění kultu Jana Nepomuckého, který patřil k nejvýznamnějším světcům rakouské monarchie. Jeho sochy se v Čechách hojně vztyčovaly po Bílé hoře jako znamení rekatolizace krajiny, ale i naopak jako symbol odporu proti světské moci. Jan totiž odmítl podle legendy na rozkaz krále porušit zpovědní tajemství a raději volil smrt,“ uvedl pro Náš REGION sochař Pavel Karous.
Barokní sochařství jádrem naší kultury
„Z globálního hlediska patří dodnes Jan Nepomucký k nejznámějším Čechům, jen v Evropě se nachází kolem 30 tisíc hmotných kulturních památek na tohoto světce a z toho asi jednu pětinu najdete na území Česka. Neobyčejně živé a odvážné české barokní sochařství se svým sklonem k dynamickému abstrahování figury inspirovalo české moderní umění a inspiruje umělce dodnes. Podíváme-li se z odstupu například na Braunovu modelaci figury zezadu a Gutfreundovy kubistické plastiky, uvidíme jasnou návaznost. Barokní sochařství je jádrem naší kultury a českého tvarosloví a má na naše chápaní tvaru, prostoru, architektury a výtvarného umění nedozírný vliv. Škoda jen, že tolik z těchto památek ve volné i městské krajině vzalo za své kvůli nezájmu a komerční ‚těžbě‘ našeho veřejného prostoru. Se zánikem společně sdílených uměleckých děl, která jsou tak významnou součástí naší historie, přicházíme sami o sebe,“ dodal.
„Postava Jana Nepomuckého patří k předním fenoménům našich dějin a rovněž, možná hlavně, k českému výtvarnému umění doby baroka. Stal se nejznámějším českým světcem. Především je, kromě Pražského Jezulátka, známý v Latinské Americe. Díky otcům Tovaryšstva Ježíšova, které je tam vnímáno úplně jinak než tady,“ uvedla pro Náš REGION bývalá průvodkyně a vysokoškolská pedagožka Milada Sigmundová.
Život neskončil spokojeně mezi spisy
„Jaká byla životní dráha skutečného Jana z Pomuku? Narozen byl kolem roku 1350 v dnešním Nepomuku jako syn nepomuckého rychtáře. Na veřejnost se vynořuje až kolem roku 1370 jako veřejný notář pracující v arcibiskupské kanceláři. Musel mít tedy solidní právnické vzdělání. Kdyby nedošlo ke sporu mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna, asi by skončil život spokojeně mezi spisy. Jenomže jako arcibiskupský právník potvrdil volbu nového opata kláštera v Kladrubech v západních Čechách, což zamezilo akci krále, který chtěl v tom místě založit ‚trucbiskupství‘. Rozpor tehdy skončil fyzickým útokem na arcibiskupa a umučením jeho úředníka,“ řekla. Podle jejích slov se říká, že mučení kněze Johánka (Jana) byl přítomen sám král.
Dvojí Jan Nepomucký
„Ten potom nařídil shodit jeho tělo z Karlova mostu. Což je známo. Méně známé je to, že po čase vyplavalo v místech dnešního náměstí před Právnickou fakultou a hotelem Continental a bylo pohřbeno tamními mnichy kláštera cyriaků. Později byl péčí kanovníků svatovítské katedrály přenesen do hrobu v katedrále, známého i dnes nádhernou barokní výzdobou. V době předbělohorské i potom bylo v zájmu právě duchovních katedrály, aby byl Jan z Pomuku svatořečen. První se o jeho příběh literárně zajímal a ztvárnil ho Václav Hájek z Libočan v Kronice české z roku 1541. Tam je také kořen všech zmatků o ‚dvojím‘ Janu Nepomuckém. Jednoho jako úředníka arcibiskupa, druhého jako zpovědníka. Což se dosud zdůrazňuje jako zfalšování poplatné barokní době. Nechci s tím rozsáhleji polemizovat,“ pokračovala Sigmundová.
Doma je tam, kde je mučedník Johánek
Důvody, jež vedly ke svatořečení Jana Nepomuckého, byly podle ní zhruba dva. „Potridentská církev, zdůrazňující osobní a důvěrnou zpověď, a potřeba českých barokních vlastenců, katolíků, o vyrovnání se s katolickým světem i co do počtu světců. Z toho důvodu vytvořil Bohuslav Balbín knihu Svaté Čechy a samostatnou – velice zdařilou studii o Janu Nepomuckém. Není to miss solemnis ani triumf a nádhera květnových otravů. Jde o tradici natolik samozřejmou, že si ji ani neuvědomujeme. Nemá podobu náboženského kultu. Je to jen nejasné vědomí příslušnosti k určitému vyššímu řádu v prostoru a čase a potom nevyslovené přesvědčení, že jsme doma tam, kde je doma i pískovcový mučedník Johánek,“ uzavřela. A tak kdo pojede kolem Klecan nebo se tam zastaví, může před sochou svatého Johánka chvíli rozjímat.
