V květnových dnech si připomínáme 75 let od porážky nacismu. Někdo vzpomínal doma, jiný vzdal vojákům i civilistům, kteří padli za osvobození Československa, hold položením květin k jejich pamětním deskám, pomníkům či hrobům na mnoha čestných pohřebištích.
Vypadá to, že volební období současné šestkové koalice, je ve znamení pomníků. Jeden – Koněvův – chce radnice odstranit, druhý pro Marii Terezii naopak postavit. Právě tato žena, respektive záměr uctít ji pomníkem, ale nekrotizuje jen opozice, ale nadšeni nejsou ani všichni koaliční partneři.
Ústecké sdružení Společně vyhlásilo veřejnou sbírku na vznik pamětní desky jediné ústecké oběti srpnové okupace 1968. Sedmadvacetiletý Petr Fridrich, jenž byl zároveň jednou z prvních československých obětí okupace, se v noci z 20. na 21. srpna postavil s holýma rukama projíždějícím sovětským tankům.
A to v dobách, které nebyly zrovna jednoduché. Za 2. světové války bylo jasné nejen to, kdo je nepřítelem SSSR, ale po konferenci v Jaltě i to, kdo osvobodí Prahu. Kdyby to nebyl Koněv, byl by to jiný sovětský maršál. A totéž platí i v případě jeho velení vojskům Varšavské smlouvy a potlačení maďarské revoluce.
Městys Zlonice, při soutoku Zlonického a Dřínovského potoka nedaleko Slaného, může svým návštěvníkům nabídnut cestu do historie.
„On nezemřel: Je živo jeho dílo a září všude, všem.“ Kamenný pomník s tímto nápisem se nachází v pražském Radotíně, konkrétně v parčíku v ulici Václava Balého. Ačkoli na něm není jméno, podle podobizny je evidentní, že je věnován komunistickému novináři a antifašistovi popravenému nacisty Juliu Fučíkovi, což potvrzuje i elektronická evidence Spolku pro vojenská pietní místa.
V sobotu 21. září se v Kralupech nad Vltavou uskuteční 24. ročník festivalu poezie a přednesu Seifertovy Kralupy. Básník Jaroslav Seifert (1901-1986) je ve městě, odkud pocházela jeho matka, pochován a má tam i pomník.
Ve Františkových Lázních je plno nejrůznějších pomníčků. Malých a skromných i velkých a honosných. Směrem k pramenu Sluneční a poblíž přírodního divadla zaujme jeden, který se skládá z přírodních kamenů. Do sadu zapadá jako by tam byl odjakživa. Věnován je Claře Nonnerové.
Na Českolipsku stojí malebná obec Kozly, která se rozprostírá pod kopcem Kozel. Uvniř ní se nachází pomník, pocházející z 19. století, který německy prosí Beránka Božího, aby odstranil hříchy a smiloval se nad námi. Poblíž se nachází druhý pomník, věnovaný obětem obou světových válek, které ve dvacátém století přinesly plno tragédií.
Památník železničního neštěstí v Zákolanech, při kterém zahynulo 14 lidí, vznikne podle návrhu malíře Martina Frinda. Rozhodli o tom zákolanští zastupitelé. Hotový by měl být příští rok v lednu, v den 56. výročí tragédie, řekla starostka Zákolan Lucie Wittlichová.
V obci Husinec-Řež se nachází pomník věnovaný Josefu Štěpančíkovi, narozenému 8. května 1925, který zahynul v květnu 1945. Na pomníčku je napsáno: „V boji za svobodu položil zde svůj mladý život na oltář vlasti Josef Štěpančík ve věku 20 let o revoluci dne 9. května 1945. Čest budiž jeho památce.“
V Radotíně byl v roce 1992 odstraněn památník událostí z 20. dubna 1930, kdy tehdejší četníci stříleli na komunistické demonstranty a při zásahu zranili pět dívek, včetně nezletilých. Na to, že byl pomník zbourán, existují rozdílné názory.
V podstavci bývalého Stalinova pomníku na Letné galerie nebude. Praha odstoupila od podpisu memoranda s Národní galerií na její vznik, řekla radní Hana Třeštíková (Praha Sobě). Prostor zůstane volně přístupný, podstavec bude opraven a budou se v něm konat jen dočasné akce. NG podle ředitele Jiřího Fajta rozhodnutí města nepřekvapilo. Galerie je nadále připravena městu s kulturními akcemi pomoci.
Podzimní čas je jako dělaný pro výlet na Zbraslav se zastavením se u pomníku spisovatele Vladislava Vančury (1891-1942), který se nachází v malém parčíku na konci „slepé“ ulice nesoucí jeho jméno. Stojí vedle Vančurovy vily. Za svoji tvorbu i odboj proti nacistům si tento velký muž zaslouží minimálně kytičku.
Na křižovatce historických polních cest mezi Dolními Břežany, Ohrobcem a Libní u Prahy byl odhalen pomník ke stému výročí založení republiky. Vznikl podle výtvarné předlohy akademické sochařky Martiny Niubo, uvedla Lucie Vospělová z dolnobřežanské radnice.
Oběti totalitních režimů připomíná v zahradě Ztracenka nový pomník autorů Ladislava Sorokáče a Ondřeje Tučka.
Národní muzeum (NM) připravuje rekonstrukci památníku Jana Palacha před budovou bývalého Federálního shromáždění v Praze, kde dnes část muzea sídlí. Objekt, o němž jen málokdo věděl, že byl před čtyřmi desítkami let jako připomínka Palachova činu z roku 1969 zamýšlen, by měl být osazen původně plánovanou plastikou Miloslava Chlupáče, řekl Michal Stehlík, náměstek NM pro výstavní a sbírkotvornou činnost. Jde podle něj o jedinečný objev, prakticky největší Palachův památník na světě.
Praha vypíše veřejnou zakázku na využití podzemí bývalého Stalinova pomníku na Letné. Po rekonstrukci bude v podstavci galerie s dalšími službami. Novinářům to řekli primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a ředitel Národní galerie (NG) Jiří Fajt. Cena zakázky by neměla překročit 50 milionů korun. Záměr je podle České komory architektů (ČKA) nevhodný a rada by jej měla přehodnotit. Kritizuje jej i vedení Prahy 7, kdy jej místostarosta Ondřej Mirovský (SZ/Trojkoalice) označil za „humpolácký“ a vytkl mu absenci architektonické soutěže.
Dnes po půl třetí budou u sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 odhaleny informační cedule (v češtině, angličtině a ruštině) o jeho osobě. Cedule jej spojují i s událostmi 1956 v Maďarsku a 1968 v Československu. Cedule odholí starosta městské části Praha 6 Ondřej Kolář, část komunistů bude proti odhalení cedulí tiše protestovat.
