Kousek za Prahou je farma, kde se popásají ovce, kozy a krávy, za ohradou pobíhá drůbež, všude je cítit láska a pohoda. Manželé Milada a Josef Froňkovi jsou usměvaví lidé, s rukama plnýma mozolů, ale obrovskými srdci, ve kterých mají místo nejen pro svých pět dcer, ale také pro svoje zvířecí osazenstvo.
Tři králové pro nás znamenají zakončení vánočních svátků. Bývá zvykem nejen odstrojit stromeček a uklidit vánoční dekorace, ale také můžete nahlédnout do budoucnosti.
Jednalo se vlastně o obdobu masopustních obchůzek čili o veselou taškařici, která se konala den před Třemi králi. Snad jako odlehčení předešlých dnů odříkání během adventního půstu a jisté vážnosti a umírněné radosti provázející oslavu narození Ježíše Krista.
Bohaté dědictví všeslovanské lidové magie najdeme i v Rusku. Koncem 19. Století s tam podle dobových pramenů prováděla různá magická „hádání“. A když dívka chtěla spatřit toho, který jí měl být přisouzen, vyžadovalo to od ní nejen určité úsilí, ale i pořádný kus odvahy!
Větvička jmelí na stole je už dávný staročeský zvyk, na který se v dnešní často zapomíná. Není to škoda? Prozradíme vám, jaké tradice se za ním skrývají. Možná vás překvapí i jeho magické účinky na naše tělo.
Když jsem byla nedávno v Kněževsi, pátrala jsem, co nebo koho zajímavého tady mohu potkat. A našla jsem poměrně rychle. Vedle baráčníků je tady další organizací s dlouholetou tradicí a mnoha nadšených členek Český svaz žen Kněževes.
Spolek tohoto jména vznikl podle kolínského hostince „U Šleitrů“ zvaného „Baráček“, kde byl v roce 1873 ustanoven. Prvotní myšlenkou byla péče a podpora vdov, sirotků a chudiny a činnost se pojila s vlastenectvím. V současnosti je hlavním cílem udržovat národní zvyky a tradice a uchovávat původní kroje.
Jsou hravé, krásně barevné a hlavně jsou stále kulaté. O čem je řeč? No přece o Lentilkách. Vyrůstali jsme s nimi a dnes je s radostí sem tam dáme i našim dětem. A občas je potají mlsáme i my. Protože vrátit se s nimi aspoň na chvíli do dětství má své kouzlo.
Kdo z vás by neznal klasické české kynuté buchty, téměř každý je už alespoň někdy ochutnal, ale málokdo ví, kde se vzaly a jejich historii. Většina hospodyněk je dnes dělá s náplní buď s tvarohem, mákem, povidly, marmeládou, ořechovou nádivkou nebo švestkové. Každému chutnají jiné a jak je to u vás?
Československý festival, který se uskuteční 8. a 9. září na pražském Staroměstském náměstí, bude oslavou 100. výročí založení Československa. Akce nabídne kulturní program, setkání s československými legionáři či bývalými sportovci nebo ukázky tradičních řemesel z obou zemí. V Betlémské kapli a Karolinu pak budou moci lidé ochutnávat národní speciality či zhlédnout výstavy.
„Děti odrostly, manžel už na „to“ nemá chuť, a já s tím jako co?“ svěřuje se v internetové diskuzi jinak šťastně vdaná žena středního věku. „Vydala jsem se proto svou vlastní cestou.“
Pokud to pro vás byla inspirace či podnět pro ten váš jedinečný den kdy si chcete říci své ano, rádi bychom přidali pár tipů, nápadů či jen informací o české svatbě a jejích tradicích.
Tajemný, rozpustilý a divoký průvod maškar všech barev a tvarů. To byl Roztocký masopust, který se konal v sobotu 10. února. Maškary se setkaly na roztockém zámku, tancovaly na Holého vrchu a zakončily svou cestu zábavou v šapitó.
Dnes je pro nás vánočka naprosto běžným typem pečiva, které si dáváme ke kávě i jindy než o Vánocích. Pro svátky vánoční však měla vánočka už od pradávna velký význam. Není se čemu divit, její původ spadá až do 16. století. Tehdy ji mohli péct jen mistři pekařského cechu a sloužila jako dar radním a šlechtě.
Na samém začátku byl nápad Milady Vernerové z Farní charity v Modřanech oživit Areál Na Zvonici u Kostela Nanebevzetí Panny Marie Křížovou cestou…