Letošní svátky. Koleda po telefonu a malovaná vajíčka pro radost
Letošní Velikonoce v Ústeckém kraji budou kvůli pandemii koronaviru v řadě domácností bez pomlázek a malovaných vajíček.
tradice
Letem světem Velikonoce. Hony na vajíčka nebo populární palačinkové závody
Velikonoce jsou snad nejstarším svátkem vůbec a z náboženského hlediska jsou dokonce významnější než Vánoce, protože představují genezi ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání Spasitele Ježíše Krista. Podstatou tohoto svátku ještě z dob předkřesťanských je ale též příchod jara, které vítězí nad zimou, což také tak trochu symbolizuje jisté vzkříšení. Takže máme zvyky a tradice těchto svátků tak trochu pomíchané a navíc, jsou pokaždé jindy, neboť jsou svátkem pohyblivým. Každoročně se dohadujeme, kdy že tedy ty Velikonoce letos vlastně budou? To lze snadno vypočítat za předpokladu, že známe vzoreček, který říká, že Velikonoce se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Stačí tedy koukat na měsíc, anebo raději do kalendáře. Letošní Velikonoční pondělí bude tedy 13. dubna.
Nadýchané, zlatavé a hříšně dobré. Klíčem k masopustním koblihám je správné smažení
Zlatavé koblížky se světlým prstencem po obvodu, lehce nakyslou marmeládou uvnitř a poprášené štědrou vrstvou moučkového cukru. Lehké jako pírko a voňavé tak, že jejich vzdálené příbuzné v supermarketech blednou závistí. Přesně takové budou tradiční koblihy, když si je usmažíte doma. Navíc nyní je k tomu ideální doba: tři dny před Popeleční středou, která letos vychází na 26. února, totiž vyvrcholí po celé zemi masopustní veselí.
Sláva českého křišťálu. Luxusní zboží, které nebylo určeno jen tak pro někoho
Hrabě Monte Cristo. Netřeba toho pána představovat. Románová postava, která rozhodně nemá hluboko do kapsy. Však to také umí dávat okázale najevo. Opulentní hostiny, šperky, spřežení ušlechtilých koní a milion, který nosí vždy buď v kapse, nebo cestovním kufříku. Mísy ze stříbra, nádobí z čínského porcelánu. Dobré je pro něho jen to nejlepší a pařížská smetánka nevychází z úžasu.
Porcelánka z Duchcova nabídne novinky a oživí starší modely
Výrobna figurálního porcelánu Royal Rux Duchcov bude letos pokračovat ve spolupráci s pražskou zoologickou zahradou. Kromě novinek uvede na trh znovu i starší modely. Výtvarníci už tvoří nabídku pro Vánoce 2020, uvedla mluvčí duchcovské porcelánky Libuše Maxová.
Silvestr na 5 různých způsobů, v pěti různých zemích s různými tradicemi
Mnoho lidí si jistě vzpomene na dobu, kdy se rodina a přátelé scházeli doma u televize a s napětím očekávali silvestrovský program. Tyto doby jsou až na pár výjimek nenávratně pryč. Nyní je v oblibě slavit poněkud jinak, a tak se hodně lidí doma zdržuje na silvestr málo. I Češi podlehli současnému trendu a na tento den vyrážejí i mimo domovinu. Nejvíce v oblibě jsou místa jako Londýn, Amsterdam nebo Paříž. My vám nyní přinášíme méně obvyklé destinace, kde můžete konec roku strávit.
Dary Tří králů: zlato, kadidlo a myrha. Již tehdy si lidé byli dobře vědomi jejich ceny
Tradice Tří králů je v západní liturgii završením Vánoc. V české tradici je to den, kdy se příbytky lidí, většinou na vesnici, žehnají těmi atributy, kterými kdysi tito králové obdarovali Betlémské dítě. V tento den se žehná voda, křída, zlato a kadidlo. Malí koledníci tedy vykuřují světnice kadidlem, kropí je svěcenou vodou a nad dveře píší jména Kašpar, Melichar a Baltazar. Křížky mezi jmény neznamenají plus, nýbrž křesťanský kříž jako takový, a znázorňují Nejsvětější Trojici. V minulém století se objevila domněnka, zatím nepotvrzená, že jsou to počáteční písmena slov latinské věty, Christus mansionem benedicat, neboli Bůh žehnej tomu domu.
Nejpodivnější vánoční zvyky ve světě. Nestačíme se někdy divit, co všechno je o Vánocích možné
V Dánsku s radostí rozbíjejí talíře, v Litvě rádi tahají těžké klády, v Libérii věší bílé zvonečky na palmy, v Ghaně zase na mangovník nebo ledvinovník, na kterém rostou oříšky kešu. A v Indii dostává sváteční výzdobu banánovník. A u nás máme tradiční jablíčka, ořechy a koledy.
Německý pohádkář nám dal krejčíka Labakana i strašidla ze Spessartu. Oblíbený zůstal dodnes
A to nejspíše proto, že jeho příběhy pro děti a dospělé se drží klasických, dalo by se říct archetypálních předloh a inspirací. Jsou vyzrálé tak, že jen těžko uvěřit tomu, že jejich autor, Wilhelm Hauff, zemřel v pouhých pětadvaceti letech.
Samhainový receptář. Strašidelné pochoutky nemusíte jíst jen o Halloweenu
Každý svátek v roce má svá typická a oblíbená jídla, která mu dodávají správnou atmosféru, ať už mají dávné mystické či folklórní kořeny, nebo je zrodil současný životní styl a módní trendy. Velmi často se v nich uplatňují sezónní suroviny. Typickou směs všech těchto prvků představuje trojjediný Halloween – Samhain – Dušičky. Každý rok se objevuje halda stylových receptů!
Krásné tradice, které mají svůj prapůvod v keltské mytologii. Dušičky a Halloween
Nový rok máme v představách spojený s mrazivou nocí nejkratších dnů. Nebylo tomu však vždy. Někde hluboko v podvědomí stále žije vzpomínka na doby dávno minulé. Podvědomí nezapomíná. Geny nezapomínají. Máme je podobné. Zde, v České kotlině, v Bretani, ve Skotsku, nebo Irsku. A nejen společní, dávní předkové. My, obyvatelé mírného pásu, máme něco, co nám lidé v tropech či za polárním kruhem mohou jenom závidět. Máme podzim.
Pivo za 150 Kč, nocleh za 60 000, to je prostě Oktoberfest. Rekordní návštěvnost, rekordní ceny
V roce 1810 se korunní princ Ludvík I. Bavorský (1786 – 1868) ženil s Terezou Sasko-Hildeburgskou a ze samé radosti pozval celé město na oslavu. Konala se 12. až 17. října 1810, byla zakončena koňským dostihem a měla takový úspěch, že se opakovala i příští rok.
Tip na výlet. Za vínem do míst, kde se kdysi usadili Habáni
Jsme na jižní Moravě, ve Velkých Bílovicích, kde se začala psát vinařská historie už před více než čtyřmi staletími. Stalo se tak díky Habánům, mírumilovným lidem, kteří prosluli jako skvělí vinaři a řemeslníci.
Primark otevře pobočku v Praze. Čechům skončí tradiční vánoční cesty do Drážďan
Ubyde jedna vánoční tradice. Za výhodnými nákupy v Primarku už nebudou muset Češi cestovat do Drážďan či Vídně. Irský obchodní dům otevře v květnu 2020 pobočku na Václavském náměstí v Praze.
Velvarský sbor hasičů je nestarším českým dobrovolným sborem
Velvarský sbor hasičů je nestarším českým dobrovolným sborem. Letos slaví 155 let existence. Zásadně se podílí i na společenském životě ve městě. Mezi tradiční akce, které velvarští hasiči pořádají, patří hasičský ples a soutěž v požárním sportu, zapojují se často i do různých akcí sborů po republice, řekl starosta sboru František Saifrt.
V pátek se otevřou brány stovek českých kostelů
Ve Středočeském kraji, který se této celorepublikové akce zúčastňuje už poodesáté, bude letos zpřístupněno dvě stě kostelů a modliteben. Poznat významné církevní památky z jiné perspektivy bude možné jak ve větších městech, tak v obcích. Noc kostelů se bude konat v pátek 24. května 2019.
Výstava porcelánu, hedvábí a čaje z provincie Zhejiang již brzy v Plzni!
Již před více než 2000 lety poskytovala takzvaná „hedvábná stezka“ spojení mezi Asii a Evropou. Trasa dlouhá téměř 9000 kilometrů procházela přes celou Asii až do Evropy a končila ve středomoří. Obchod po hedvábné stezce byl důležitým faktorem při rozvoji velkých starověkých civilizací v Číně, Mezopotámii, Persii, Indii a Itálii a pomohl položit základy moderního světa. Stezka silně podpořila hospodářský rozvoj a kulturní výměnu mezi Čínou a Západem.
Japonské umění shibari, aneb když provazy promlouvají. A velmi působivě
Není to tak dlouho, co jsem se procházel po Staroměstském náměstí v Praze. Nikam jsem nepospíchal, nic jsem nekupoval, tak jsem měl dost času pozorovat okolí. Jakýsi starší japonský pár fascinovaně hleděl na uměleckého kováře v pilné práci. Pán cosi říkal šeptem své partnerce a pak projevil praktický zájem. Nakonec blaženě odcházel s replikami brnění středověkého rytíře a s mečem v podpaží. Zaujala ho zřejmě exotika a tradice této velmi vzdálené země, z opačného konce světa. Jeho sbírka se opět rozroste.
Černá, Pražná, Kýchaná, Družebná, Smrtná a Květná – šestice, která hraje důležitou roli
Zdálo by se, že se současný život dotýká lidových zvyků jen okrajově a že je naše žití ve vztahu k tradicím tak nějak odtažité. Dnešní společnost nabízí jiné výdobytky, než na jaké byla zvyklá dřív, hojně jich využívá a na odkazy předků trochu zapomíná. Ne však vždy a ne všude.
Hromnice, Obětování Páně nebo Imbolc? Záhadný svátek plný věštění a očekávání jara
V jediném únorovém datu splývají svátek judaistický, keltský a staroslovanský. Kromě časového zasazení je spojují symboly ovce, ochranné záře – a nástup jara.