Krvavé Velikonoce. Před 630 lety se v Praze odehrál největší pogrom u nás
Židé v Praze jsou doloženi od 10. století, jejich sídliště byla soustředěna do několika míst a od 13. do 18. století omezena na oblast Židovského města, pozdějšího Josefova.
židé
Jeho osudy by vystačily na pět životů. Klíčové okamžiky Menachema Begina
Jako izraelský politik zasahoval po řadu desetiletí do běhu světa a tím i našich životů. V politice ustál všechno, srdce mu, a to doslova, zlomilo až úmrtí milované manželky. Když 9. března 1992 v 3.30 hodin podlehl těžkému srdečnímu infarktu, přišel nejen Izrael o velkého muže.
Nad jeho hlavou se stále vznášel přízrak smrti. V jeho dílech ho, ale nenajdete
Milé a nevtíravé romány Bylo nás pět či Muži v ofsajdu se nepochybně zapsaly do srdcích kdekteré generace. Autor těchto románů Karel Poláček byl úžasný spisovatel i novinář, bohužel s tragickým osudem. Karel Poláček byl židovského původu, a jak víme, Židé se během světové války museli potýkat s nejednou křivdou. Ačkoliv byla nad Poláčkovou hlavou neustálá hrozba transportu a smrti, unikátnost jeho díla tkví v jeho bezstarostnosti, kterou do díla zasadil. Nenajdete tam strach, ani utrpení, které musel prožívat s neustále blížící se válkou. Jak ale skončil život unikátního spisovatele?
Praha 8 usiluje o připomenutí libeňského „rošťáka“ Arnošta Lustiga. Asi by na to řekl: Ty bejku!
Z iniciativy radního Prahy 8 pro kulturu Michala Švarce bylo podepsáno memorandum o záměru pojmenovat prostor před a kolem Nové synagogy v Libni po libeňském rodákovi, spisovateli a publicistovi Arnoštu Lustigovi. Přejmenování by se mělo uskutečnit do poloviny letošního roku.
Bojoval proti zlámaným grešlím a již před více než 700 lety podporoval menšiny
Když 29. ledna 1180 zemřel Soběslav II. ve věku asi 55 let, odešel v jeho osobě jeden z nejschopnějších vládců své doby. Dbal o prosperitu českého knížectví, a tím i o jeho prestiž. A jako jeden z mála panovníků se snažil své státnické akty domýšlet do všech důsledků.
Tajemný židovský hřbitov v Třebíči. Jaká pověst se k němu váže?
Třebíč je kouzelné moravské město s mnoha památkami a významnými místy, z nichž některé byly v roce 2003 zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO. Jedním z nich je i starobylá židovská čtvrť nacházející se v městské části Zámostí či Židy a patřící mezi největší židovské čtvrti v Evropě. Nedaleko ní se rozprostírá na ploše téměř 12 tisíc metrů čtverečních starý hřbitov, který pojí s městem zajímavá pověst. Než se však společně vypravíme do tajemného světa legend, řekněme si něco o historii města.
Arnošt Lustig se nerad loučil s ženskou krásou. Jak ho změnily hrůzy koncentráku?
Ti z nás, kteří mají alespoň matné ponětí o české židovské literatuře, jeho jméno určitě znají. Řádky jeho děl útočí na psychiku čtenářů dodnes. Umění vykreslit tísnivý prostor židovských ghett ovládal dokonale. Prošel si peklem, a přesto se celý život snažil, aby na něj nezapomněl. Velká osobnost československé literatury odešla, ale její díla budou žít navěky.
Vzácná kniha zmizela z židovského muzea ve 30. letech. Na poslední chvíli ji zachránili z newyorské aukční síně
Kniha, která ve třicátých letech zmizela ze sbírek pražského Židovského muzea, je zpátky v Praze. Objevili ji na newyorské burze. Protože je považována za významnou připomínku bohaté židovské historie, má těžko představitelnou historickou hodnotu. Aukční síň ji ocenila minimálně na dvacet tisíc korun.
Bulhaři za druhé světové zachránili tisíce Židů před smrtí v koncentráku. Nacistům je jako jediní nedarovali
Za druhé světové se bulharské carství v roce 1943 úplně nesmyslně přidalo na stranu německých nacistů. Pak měli Bulhaři poslat na 48 tisíc svých židovských obyvatel na jistou smrt. Už na ně čekaly vlakové soupravy a flotily lodí. Bulhaři je ale nikam neposlali, a to ještě dlouho před tím, než bylo jasné, že je Německo poraženo. Kdo jim poskytl nezištnou pomoc a nenechal je zemřít v koncentráku?
Co přimělo Bulhary zachránit své Židy během 2. světové? Na to vám odpoví výstava v bubenečském Skleňáku
Praha 6 ve spolupráci s Velvyslanectvím Bulharské republiky v ČR a Bulharským kulturním institutem v Praze představují ve venkovní galerii Chodník v bubenečském Skleňáku expozici fotografa Antoni Georgieva. Výstava je věnována 75. výročí záchrany bulharských Židů a Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu. Výstava je k vidění až do 7. února.